Zahradničení ve čtvrtém srpnovém týdnu
20. 8. 2018

Zahradničení ve čtvrtém srpnovém týdnu

Srpen se chýlí ke konci a košíky se plní rajčaty, okurkami, paprikami, ranými slívami i letními jablky. Plody jsou díky letošnímu mimořádnému přídělu slunce velmi sladké, ovšem žádají si mnoho vláhy…

Letos bohužel nelze bez zalévání vypěstovat téměř žádnou zeleninu, déšť nám téměř nepomáhá. Na okrasné zahradě je rozumné nahradit žíznivé rostliny a trávník suchomilnými trvalkami a veškerou vodu věnovat zelenině a mladým výsadbám trvalek či dřevin, které se bez pomoci ještě neobejdou. Zalévat je nejlepší tak, aby se vláha dostala alespoň 20 cm pod povrch půdy a nezavlažil se pouze suchý povrch. V jakém stavu je půda pod ním zjistíme například pomocí sázecího kolíku, nebo zasunutím špejle, na které vlhká zemina ulpí a suchá nikoli. Obecně je prospěšnější méně častá, ale důkladnější zálivka, než každodenní sprška, která se ke kořenům téměř nedostane (záleží ovšem i na druhu zeleniny, kvalitě půdy a míře sucha). Spotřeba vody je menší u kvalitní půdy bohaté na humus, která je schopna vláhu udržet. Dostatek humusu bude obsahovat díky organickému hnojení (kompostem, hnojem). Odpařováním vody brání mulčování.

Zálivka ráno či večer je pro rostliny přirozenější, nežli za poledního slunce, a také šetří spotřebu vody, která by se v horku během vsakování více odpařovala. Ranní zálivka bývá považována za nejprospěšnější, neboť rostliny nastartuje do nového dne.

 

černý kořen, méně známá avšak výtečná zelenina

Výsevy zeleniny

Černý kořen

Pochází ze Španělska a daří se mu i na našich zahradách. Svrchu černý a uvnitř bílý, křehký kořen má jemnou, nasládlou chuť. Syrový je výtečný do salátů, uvařený připomíná chřest. Díky vysokému obsahu inulinu prospívá diabetikům, je prospěšný při dně a revmatických chorobách, uplatní se při redukční dietě.  

Semena vyséváme do řádků vzdálených od sebe 30-40 cm, do hloubky 3-4 cm. Půda by měla být kyprá, propustná. Rostlinám svědčí spíše polostín než přímé slunce. V prvním roce rostlina vytvoří přízemní růžici listů a štíhlý asi 30 cm dlouhý kořen. Druhým rokem vyroste až metr vysoký stonek, nesoucí voňavé žluté květy. Teprve v této době se vyplatí kořen sbírat, i když ochutnat ho můžeme již tento podzim.

Salát

Je poslední vhodný čas na vysetí  ozimých salátů do skleníku či pařeniště.  Osvědčené jsou odrůdy Humil a Altenburský, které poskytnou časnou jarní sklizeň. Stále ještě můžeme vysévat saláty určené k řezu listů, které první sklizeň poskytnou i měsíc po výsevu – pokud je nenecháme zaschnout. Listy poté pravidelně seřezáváme nad srdéčkem a ony dorůstají. Vybrat si můžeme odrůdy s listy červenými, světle zelenými, kadeřavými.  Semena jen přitlačíme k substrátu, nebo zasypeme velmi tenkou vrstvou substrátu.

Štěrbák

Listovou zeleninu podobnou salátu můžeme vysít na venkovní záhony pod netkanou textilii, nebo do skleníku či pařeniště. Růžice listů potřebují prostor přibližně 30x30cm. Tato mírně nahořklá, šťavnatá a pohledná listová zelenina oživí podzimní saláty.

Čekanka

Rovněž salátovou čekanku zasetou nyní budeme sklízet na podzim. Její růst podpoří kyprá, kompostem obohacená půda a pravidelná zálivka. Půdu kolem rostoucích sazeniček mulčujeme slámou, zaschlou trávou nebo listím – mulč zmírní výpar vody, růst plevelů, chrání i půdu a podporuje tvorbu humusu, který opět pomáhá zadržovat vodu.

Špenát

Také špenát můžeme zasít ještě nyní a v říjnu již sklidíme mladé listy. Mladý špenát se hodí k lehkému podušení, zapékání, ale i za syrova do salátů. Svědčí mu kyprá půda, ideální hnojení je dobře vyzrálý kompost. Vyséváme do řádků vzdálených od sebe 20 cm, při vzcházení důkladně zaléváme. Špenátu svědčí kyprá půda, i deální hnojení je dobře vyzrálý kompost.

Roketa

Roketa setá je na půdu i vláhu nenáročná jednoletka, kterou lze snadno pěstovat ze semen, velmi rychle klíčí. Mladé lístky lze seřezávat již pár týdnů po výsevu a budou opakovaně obrůstat. V létě rostliny dříve vykvétají a nevytvoří tolik zelené listové hmoty. Při horkém počasí může roketa získat až příliš nahořklou příchuť. Proto je v létě vhodné ji pěstovat ve stínu, zatímco na jaře jí svědčí plné slunce. Na půdu je nenáročná a stačí jí obyčejná zahradní zemina, která může být obohacená trochou kompostu

Kopr

Kopr rychle klíčí a roste v propustné půdě při pravidelné zálivce.  Mladé lístky můžeme seřezávat již pár týdnů po výsevu. Pokud si přejeme sklízet květy nebo semena, necháme rostliny vyrůst - některé kultivary jsou však přes metr vysoké a potřebují závětrné místo, nebo oporu.  Pro sklizeň semen seřežeme celé okolíky, když dozrávají a necháme zavěšené hlavou dolů dosušit. Semena sama vypadají na podložku umístěnou pod ně, nebo přímo do papírového sáčku, který zavěsíme pod rostliny.

Ředkvičky

Patří mezi nejvděčnější kořenovou zeleninu, sklizeň nabídnou v rekordním čase – už měsíc po vysetí. V srpnu je sice možné přejít zpět k raným odrůdám, které dobře rostou na jaře i na podzim, ale vzhledem k horkému počasí je jistější zůstat u odrůd určených pro letní či celoroční pěstování. Semena sejeme do řádků nebo důlků, do hloubky 0,5-1 cm. Jsou poměrně velká, setí je proto snazší než u drobounkých semen, i pokud je předem namočíte. Můžete je zasít buď naširoko, ve sponu přibližně 5-10 cm, nebo v řádcích 10 cm vzdálených po 3-5 cm.

Zelené hnojení

Neobsadily pozdní výsevy všechny záhony? Nechat je holé by byla škoda- Více o tomto chytrém způsobu hnojení a mulčování v jednom, který navíc pomáhá motýlům, čmelákm a včelám,  se dočtete v článku: Je čas na zelené hnojení: Krásně kvete a pro půdu je elixírem 

Zpět na začátek ↑

Sklizeň rajčat vrcholí

Péče o zeleninu

Fenykl

Aby byly bulvy fenyklu co nejlahodnější, můžeme je v době, kdy jsou velké jako slepičí vejce, opatrně přihrnout zeminou. Bělení podpoří jejich křehkost. Když dosáhnou velikosti kolem 10 cm, nastává čas sklizně. Okopávání fenyklu nesvědčí, rostliny s narušeným kořeny netvoří pěkné bulvy

Rajčata

I v teplejších oblastech seřízneme kvetoucí vrcholky rostlin, aby rostlina investovala veškerou energii do zrání plodů – květy se již do prvních mrazů v dostatečně velké plody nepromění, zvláště na venkovních záhonech ne.

Rostliny zaléváme pravidelně, aby plody nepraskaly. Ale pouze ke kořenům, aby vlhkost na listech zbytečně nepodpořila rozvoj houbových chorob. Pro jejich kontrolu poslouží postřiky ekologickými přípravky na bázi kaseinu (nebo nepasterovaným mlékem smíchaným s vodou či nálevem z přesličky v poměru 1:1), které nám nebrání dále sklízet. Horké a suché počasí nahrává sviluškám, zvláště ve skleníku – na ně zase platí postřiky na bázi rostlinných olejů, které jim zalepí dýchací otvory.

Papriky

Sklízíme zralé plody a kontrolujeme výskyt svilušek, kterými především ve skleníku často trpí. Podobně jako u okurek se napadení projevuje usycháním a žloutnutím listů, které jsou zespodu pokryty téměř neviditelnými pavučinkami, které si roztoči vytvořili.

Okurky

Na vláhu jsou okurky náročnější nežli rajčata, pokud mají uživit velké, na vodu tolik bohaté plody. Výhodou je, že nemusíme čekat na to, až plody vyzrají – zvláště polní okurky je lepší sklízet mladé. Především skleníkové okurky často trpí sviluškami – řešení je stejné jako u rajčat. Prevencí proti plísni je zase pěstování na síti.

Cukety

Plody cuket sklízíme mladé - budou chutnější a podpoříme tak násadu dalších květů a plodů. Při rozvoji padlí na listech cuket pomáhá ranní kropení listů a postřik přípravky na bázi olejů, kaseinu a lecitinu.

Cukety je třeba zalévat pravidelně, jsou však o něco úspornější než žíznivé okurky. Oběma druhům prospěje také pravidelné přihnojování, které podpoří další násadu plodů. ideálním hnojivem zkvašený drůbeží trus. Kromě toho, že dodává rostlinám komplex výživných látek, prospívá půdě, pečuje o její zdraví a dlouhodobou úrodnost.

Dýně vyžadují zálivku, hnojení, mulčování slámou, podložení zrajících plodů. Mrkev chráníme textilií proti pochmurnatce mrkvové, jejíž larvy v kořenech vyžírají chodbičky. Mladé výsevy jednotíme a dorostlé kořeny sklízíme. Pór chráníme textilií před vrtalkou pórkovou. Přihrnutím zeminy získáme delší bílé části stvolů, které mají jemnou chuť. a bělíme přikopčením zeminou.  Rovněž kedlubnu, brokolici a květák chráníme netkanou bílou textilií před škůdci, pozdní sazenice zaléváme a hnojíme. Sklízíme zavinuté hlávky letního zelí, rostoucí zimní odrůdy zaléváme, hnojíme a mulčujeme. Fazolky pěstované pro sklizeň mladých lusků sklízíme včas, dokud lusky nejsou vláknité, když je přelomíme. Rovněž cukrový hrách sklízíme, dokud jsou lusky křehké, zrna dřeňového pak necháme vyrůst, ale nikoli ztvrdnout – pokud je tedy nechceme sklízet až zralé pro semenaření. Postupně sklízíme naťový i řapíkatý celer, bulvový pravidelně zaléváme a hnojíme. Česnek pěstovaný pro dlouhodobější skladování přestaneme zalévat, jarní výsadby již sklízíme. Sklízíme polorané odrůdy brambor, pozdní přikopčíme a nasteleme. Mulčujeme rovněž rebarboru, jejíž sklizeň již skončila a která nyní odpočívá. Sklízet můžeme semena, pokud jsme rostlinu nechali vykvést. 

Zpět na začátek ↑

ocún podzimní (Colchicum autumnale)

Trvalky, letničky, cibuloviny

Již v srpnu je potřeba myslet na rozkvetlé jaro příštího roku, a také ozdoby podzimu. Vysazují se cibulky sněženek a bledulek, kandíku psího zubu. A také na podzim kvetoucí šafrány, křehké ocúny a bramboříky. Sázet je můžete na záhony, ale také po skupinkách do trávníku, který krásně oživí.

Z jarních druhů jsou do něj vhodné jen časně kvetoucí, protože trávník by se neměl sekat dříve, než listy cibulovin zežloutnou a „zatáhnou se“ zpět do cibule. Ideální jsou trochu volněji udržované trávníky, například v sadu. Ostatně cibuloviny jsou krásným podrostem stromů, časné jarní kvetou dříve, než se stromy olistí a mají proto dostatek místa.

  • Bledulkám svědčí vlhkou, propustná půda. Cibule se sází do hloubky 8 cm. Vyhovuje jim pohostinné stanoviště.
  • Sněženky potřebují vlhčí, propustnou a kyprou půdu. Cibule se sází 5-7 cm pod povrch půdy. Mohou růst na slunci i v polostínu.
  • Šafrány ocení lehčí a humózní půdu, slunné stanoviště, cibule se vysazují do hloubky 6-8cm.
  • Ocúny potřebují půdy těžší, vlhčí a dostatečně humózní a také dostatek slunce. Cibule je sázejí do hloubky 10-20 cm.

 

Petúnie a pelargonie vyžadují pravidelná zálivku, hnojení a odstraňování uvadlých květů. Fuchsie a begónie zaléváme pouze ráno či večer dešťovou vodou, hnojení vyžadují bez vápníku. V horkých dnech nutně potřebují stínění. Odstraňování odkvetlých květů cínií, aksamitníků a dalších letniček prodloužíme dobu jejich kvetení – rostliny, kterým se nedaří vytvořit semena, nasazují další a další květy. Jiřiny, astry a chryzantémy potřebují zalít a pohnojit, aby bohatě zdobily podzimní zahradu. Vyplatí se i vyvázání vysokých odrůd k opoře. Podobnou péči ocení i mečíky, u kterých navíc odstraňujeme odkvetlé květy. 

Zpět na začátek ↑

 Letní jablka již zrají

Ovocné dřeviny

Ačkoli si dnes můžete v zahradnictví zakoupit téměř jakékoli naroubované stromy a odrůdy, vlastní roubování je umění, které se vyplatí a výsledky zahřejí u srdce každého zahrádkáře. Právě v druhé polovině srpna je čas vhodný k roubování jabloní, třešní, višní, ořešáků, rybízů a angreštů. Pro tento letní termín je nejvhodnější roubování za kůru. Podnož nad místem roubování lze ponechat vzrostlou a zkrátit ji až na jaře.

Koncem léta se šíří rez hrušňová, v současnosti nejzávažnější onemocnění hrušní. Toto houbové onemocnění se projevuje oranžovohnědými, okrouhlými skvrnami na listech. Houba potřebuje k životu dva hostitele – hrušně a jalovce, na které se stěhuje na zimu. Když v srpnu staré jalovce prořežeme, ochráníme hrušně v celém okolí. Pokud používáme fungicidy, aplikujeme je pouze za suchého, bezvětrného počasí, aby se dostaly pouze na ošetřované části rostlin. Ani kapka se nesmí dostat např. do zahradního jezírka. Pro ekologické zahrádkáře dobrá zpráva, že si mohou vybrat z řady přípravků na přírodním základě, které odolnost rostlin proti houbovým chorobám posilují. Kromě výše zmíněných jsou to například i speciální přípravky k ošetření ovocných dřevin na bázi biologické ochrany.

Ukončíme prořezávku třešní, meruňek, broskvoní, slivoní i ořešáků

Prosvětlení koruny prospěje  odplozeným angreštům, maliníkum i rybízům.  Přednostně odstraníme všechny poškozené větvě, a poté ty, které vytvářejí příliš hustou splať, jdou napříč ostatními. U maliníku je vhodné odstranit slabé i odplozené výhony. Takzvané vlky je také nejlepší odstraňovat, dokud jsou měkké a poddajné.

Sklízíme letní jablka a hned je zpracováváme – ke skladování vhodné nejsou, ale kupříkladu mošt nebo křížaly z nich vyrobíme výtečné. Jabloně a hrušně, zvláště mladé stromky s bohatou násadou plodů, potřebují za suchých dní zálivku – raději jednou týdně větším množstvím vody, která pronikne až ke kořenům. Ideální je zalévat ráno či večer, odstátou, nejlépe dešťovou vodou. Pokud je půda pod stromy odkrytá, je vhodné ji mulčovat (například posečenou trávou, nebo slámou). Proti červivosti jablek pomohou feromonové lapače, které umístíme do korun jabloní, kde chytají dospělce kladoucí vajíčka. Nyní je však čas spíš pro prevenci v příštím roce -  kolem kmenů stromů upevňujeme lapače z vlnité lepenky, ve kterých se housenky obaleče uvelebí na zimu – na konci podzimu je odebereme a spálíme. Stejně můžeme před škůdci chránit i hrušně a slívy.

Zpět na začátek ↑

Plody plaménku jsou mnohdy stejně půvabné, jako jeho květy

Okrasné dřeviny

Okrasné keře, jako je hortenzie, dřevitá pivoňka, ibišek syrský, či komule Davidova ocení zálivku a hnojení s vyšším podílem fosforu a draslíku (na draslík jsou bohaté například slupky od banánu, na fosfor drůbeží trus – ten je však třeba dávkovat velmi opatrně, po zkvašení ředit na barvu slabého čaje (nebo dle návodu na zakoupeném koncentrátu) a hnojit nejvýše jednou týdně spolu se zálivkou, abychom dřevinám nenadělili příliš dusíku). Velmi prospěšné je i mulčování, které chrání kořeny, udrží v půdě vláhu a zvyšuje její kvalitu. Také popínavým plaménkům prospěje zálivka a přihnojení, především pak stíníme jejich paty, aby kořenům nebylo horko. Růže chráníme proti padlí a skvrnitosti - existují i ekologické prostředky, které posilují odolnost rostlin a účinkují při prvních známkách napadení (silný nálev z přesličky, heřmánku, postřiky na bázi olejů a kaseinu). Sklízíme šípky dužnoplodých růží. Mladé sazenice vřesu a vřesovce zaléváme zásadně dešťovkou a mulčujeme je borkou nebo jehličím. Můžeme je množit hřížením, stejně jako ostatní okrasné dřeviny - právě v srpnu se řízky nejlépe ujímají.

Zpět na začátek ↑

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: čtyřimínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS