Zahradničení ve druhém srpnovém týdnu
6. 8. 2018

Zahradničení ve druhém srpnovém týdnu

Košíky se plní zeleninou, přesto ještě můžeme vysévat a vysazovat novou. Pomalu nastává čas na výsadbu prvních okrasných cibulovin. Péči potřebují stromy, keře, květiny i samotná půda…

Na uvolněné záhony můžeme zasít salát, špenát, roketu, kopr, pekingské a čínské zelí, fenykl, nebo vysadit jahody. Pokud je ovšem pro další pěstování nevyužijeme, vyplatí se je osít zeleným hnojením, které půdě navrátí živiny, ozdraví jí a ještě svými květy nasytí včely, čmeláky a motýly. Řepka a hořčice jsou ideální na záhony, na kterých neplánujete pěstovat zelí, brokolici, květák či kedlubny, tedy košťáloviny. Jako výtečné zelené hnojivo poslouží i směs hrachu, ovsa a pelušky, či bob, který díky symbiotickým bakteriím na kořenových hlízkách obohatí půdu extra dávkou dusíku. Univerzální, s ničím nepříbuzná a velmi pohledná rostlina ideální pro zelené hnojení je svazenka vratičolistá. Semena sejeme hustě a semena pouze lehce zahrneme tenkou vrstvičkou zeminy. Těsně po odkvětu rostlinu posečeme a jen lehce zapravíme do svrchní vrstvy půdy.

 

Výsadba jahodníku

Zakládání jahodových záhonů

Pokud sazenice vysadíme do konce srpna, dají bohatou úrodu již v příštím roce. Můžeme zvolit uvolněné plochy po raném salátu či kedlubnách. Po raných bramborách je půda vhodná pouze v případě, že tyto netrpěly houbovými chorobami. Půda, kde byly jahody pěstovány i v předchozích letech, by si před novou výsadbou měla odpočinout nejlépe pět let (pokud byly výsadby zcela zdravé, lze ji po zrytí a pohnojení využít i dříve).Jahody budou plodit nejlépe na slunném, vzdušném místě. Vhodné jsou mírné svahy orientované na jih či jihozápad. Jahodníku se nejlépe daří v půdě neutrální nebo mírně kyselé, dobře provzdušněné, hlinitopísčité a dostatečným obsahem humusu – jeho tvorbu podpoří . kompost a zkompostovaný hnůj. Lehké, velmi vzdušné půdy, které se snadno prohřejí, jsou ideální pro ranné odrůdy jahodníku. Vlhčí, spíše hlinité půdy vyhovují pozdní odrůdám jahodníku.

Zakořeněné sazenice odebíráme pouze od jednoletých či dvouletých matečných rostlin, které jsou ve výborné kondici a bohatě plodily. Měly by mít nejméně 3 zdravé listy a dobře vyvinuté kořeny. Před výsadbou zastřihneme šlahoun, kterým byly sazenice spojeny s matečnými rostlinami, a odstraníme případné poškozené listy.  Za sucha je třeba mladé sazenice zalévat nežli se ujmou. Půdu mezi nimi zamulčujeme.

Zpět na začátek↑

Výsevy zeleniny

Salát

V srpnu je stále vhodný čas na výsev salátů. Kadeřavé saláty určené k řezu listů rostou rychle. I hlávky se stihnou zavinout, pokud bude podzim příznivý, případně pokud je ochrání skleník, fólie nebo netkaná textilie. Za vyzkoušení stojí i kozlíček polníček, který dává sklizeň až do prvních mrazíků. Semena vyséváme do rýh 1 cm hluboko, s rozestupy mezi řádky 25 cm. Vzrostlé sazeničky vyjednotíme na 15 cm od sebe. Během několika prvních týdnů po výsevu půdu dobře zaléváme a odstraňujeme plevel mezi řádky. Svědčí mu organická hnojiva – půda obohacená kompostem a v průběhu růstu jednou týdně zálivka obohacená výluhem z kopřiv nebo zkvašeným drůbežím trusem.

šrucha zelná

Tato pohledná jihoevropská plazivá rostlina s dužnatými lístky má šťavnatou, mírně nakyslou chuť, hodí se do salátů, můžeme ji připravit i jako špenát. Je také velmi zdravá - obsahuje mimo jiné více omega–3 mastných kyselin než jakákoli jiná listová zelenina, dále vitaminy A, C, B a karotenoidy, z minerálů pak hořčík, vápník, draslík a železo.

Semena vyséváme do konce srpna do sponu 20–25x4 cm, aby měly rozkladité „keříky“ dostatek místa. Šrucha má hluboké kořeny a listy, které umí udržet vodu, proto není příliš náročná na vláhu. Zato po sklizení by měla putovat na talíř co nejrychleji, protože brzy zvadne a ztratí svou šťavnatost.

Čekanka

Rovněž salátovou čekanku zasetou nyní budeme sklízet na podzim. Její růst podpoří kyprá, kompostem obohacená půda a pravidelná zálivka. Půdu kolem rostoucích sazeniček mulčujeme slámou, zaschlou trávou nebo listím – mulč zmírní výpar vody, růst plevelů, chrání i půdu a podporuje tvorbu humusu, který opět pomáhá zadržovat vodu.

Špenát

Čerstvé, mladé lístky špenátu jsou kulinářským pokladem a také velkým přínosem pro zdraví. Můžeme jej zasít ještě nyní a v říjnu již sklidíme mladé listy. Mladý špenát se hodí k lehkému podušení, zapékání, ale i za syrova do salátů. Svědčí mu kyprá půda, ideální hnojení je dobře vyzrálý kompost. Vyséváme do řádků vzdálených od sebe 20 cm, při vzcházení důkladně zaléváme. Špěnátu svědčí kyprá půda, i deální hnojení je dobře vyzrálý kompost.

Roketa

Roketa setá je na půdu i vláhu nenáročná jednoletka, kterou lze snadno pěstovat ze semen, velmi rychle klíčí. Mladé lístky lze seřezávat již pár týdnů po výsevu a budou opakovaně obrůstat. V létě rostliny dříve vykvétají a nevytvoří tolik zelené listové hmoty. Při horkém počasí může roketa získat až příliš nahořklou příchuť. Proto je v létě vhodné ji pěstovat ve stínu, zatímco na jaře jí svědčí plné slunce. Na půdu je nenáročná a stačí jí obyčejná zahradní zemina, která může být obohacená trochou kompostu

Kopr

Kopr rychle klíčí a roste v propustné půdě při pravidelné zálivce.  Slunce mu nevadí, naopak podpoří bujný růst a silné aroma. Mladé lístky můžeme seřezávat již pár týdnů po výsevu. Pokud si přejeme sklízet květy nebo semena, necháme rostliny vyrůst - některé kultivary jsou však přes metr vysoké a potřebují závětrné místo, nebo oporu.  Pro sklizeň semen seřežeme celé okolíky, když dozrávají a necháme zavěšené hlavou dolů dosušit. Semena sama vypadají na podložku umístěnou pod ně, nebo přímo do papírového sáčku, který zavěsíme pod rostliny.

Ředkvičky

Patří mezi nejvděčnější kořenovou zeleninu, sklizeň nabídnou v rekordním čase – už měsíc po vysetí. V srpnu je sice možné přejít zpět k raným odrůdám, které dobře rostou na jaře i na podzim, ale vzhledem k horkému počasí je jistější zůstat u odrůd určených pro letní či celoroční pěstování. Semena sejeme do řádků nebo důlků, do hloubky 0,5-1 cm. Jsou poměrně velká, setí je proto snazší než u drobounkých semen, i pokud je předem namočíte. Můžete je zasít buď naširoko, ve sponu přibližně 5-10 cm, nebo v řádcích 10 cm vzdálených po 3-5 cm.

Fenykl

Sladký, zeleninový fenykl vysetý do poloviny srpna budeme sklízet koncem září a v říjnu. Krátící se dny brání vybíhání rostlin do květu a podporují tvorbu žádoucí listové bulvy.  Při vzcházení mu však neprospívají vysoké teploty, vhodnější je proto polostín a nezbytná pravidelná zálivka. Semenáčky jednotíme na spon 20-30 cm x 40-50 cm, rostlina je poměrně rozložitá. Okopávání fenyklu nesvědčí, rostliny s narušeným kořeny netvoří pěkné bulvy. Před výsevem důkladně vypletou a nakypřenou půdu proto v průběhu pěstování raději mulčujeme. Aby byly bulvy fenyklu co nejlahodnější, můžeme je v době, kdy jsou velké jako slepičí vejce, opatrně přihrnout zeminou. Bělení podpoří jejich křehkost. Když dosáhnou velikosti kolem 10 cm, nastává čas sklizně.

Kapusta

Rovněž ozimou hlávkovou kapustu a také kadeřávek můžeme do kyprých, kompostem obohacených záhonů vysít. Pokud ještě nejsou volné, vysejeme semena do sadbovačů a vysadíme v září do sponu kolem půl metru – kadeřávek i hlávková kapusta potřebují prostor. Vyséváme o něco hustěji a rostoucí sazeničky poté vyjednotíme. Pro jemnou chuť vyžaduje především kadeřávek pravidelnou zálivku. Před dřepčíky a dalšími nevítanými strávníky sazeničky ochrání netkaná bílá textilie. Tvorbu růžiček u růžičkové kapusty podpoříme seříznutím vrcholku.

Cibule

Zatímco cibuli pěstovanou ze semen sklízíme a připravujeme k uskladnění, ozimou můžeme vysít – poskytne v příštím roce velmi časnou sklizeň. Již v dubnu můžeme sklízet mladé cibulky se zelenou natí, v červnu pak bude dozrávat. Zasít je třeba skutečně ozimou odrůdu (kterých je na trhu několik, včetně cibule sečky pro opakovanou sklizeň natí), do lehčí půdy, a to spíše začátkem srpna, aby stihla do zimy povyrůst. Sejeme hustěji, 8 cm od sebe do řádků vzdálených 20-30 cm a do hloubky až 2 cm. Výsevy nenecháme zaschnout, jednocení však můžeme odložit až na jaro, některé sazeničky zimu nemusí přežít.

Zpět na začátek↑

 sklizeň cuket

Péče o zeleninu

Listová zelenina potřebuje přísun vody stále, její nedostatek se okamžitě projeví na kvalitě sklizně. Naopak kořenová zelenina potřebuje dostatek vláhy v době růstu a poté pouze tolik vláhy, aby půda zcela nevyschla a poté po silném dešti nedošlo k pukání kořenů. (Nadměrná zálivka podporuje růst listů, nikoli kořenů). Plodovou zeleninu není radno přelévat před tvorbou květů, která by mohla být nadbytkem vláhy snížena (a naopak podpořen bujný růst listů). Nalévající se plody pak dostatek vláhy potřebují. 

Rajčata

Sklízíme zralé plody, vylamujeme zálistky. Ve vyšších polohách již začínáme seřezávat i kvetoucí vrcholky rostlin, které již nestihnu poskytnout plody a přimějeme tak rostlinu, aby energii investovala raději do plodů již dozrávajících. (Doma po příchodu mrazíků dozrají jen dorostlé plody, menší nemá smysl sklízet, a používat zelená rajčata je vzhledem k obsahu solaninu nebezpečné.) Rostliny zaléváme pravidelně, aby plody nepraskaly. Ale pouze ke kořenům, aby vlhkost na listech zbytečně nepodpořila rozvoj houbových chorob. Pro jejich kontrolu poslouží postřiky ekologickými přípravky na bázi kaseinu (nebo nepasterovaným mlékem smíchaným s vodou či nálevem z přesličky v poměru 1:1), které nám nebrání dále sklízet. Horké a suché počasí nahrává sviluškám, zvláště ve skleníku – na ně zase platí postřiky na bázi rostlinných olejů, které jim zalepí dýchací otvory.

Papriky

Rostliny, jejichž křehké výhony obtěžkaly plody, vyvazujeme podle potřeby k opoře. Kontrolujeme výskyt svilušek, kterými především ve skleníku často trpí. Podobně jako u okurek se napadení projevuje usycháním a žloutnutím listů, které jsou zespodu pokryty téměř neviditelnými pavučinkami, které si roztoči vytvořili.

Okurky

Na vláhu jsou okurky náročnější nežli rajčata, pokud mají uživit velké, na vodu tolik bohaté plody. Především skleníkové okurky často trpí sviluškami – řešení je stejné jako u rajčat. Prevencí proti plísni je zase pěstování na síti.

Cukety

Cukety je třeba zalévat pravidelně, jsou však o něco úspornější než žíznivé okurky. Oběma druhům prospěje také pravidelné přihnojování, které podpoří další násadu plodů. ideálním hnojivem zkvašený drůbeží trus. Kromě toho, že dodává rostlinám komplex výživných látek, prospívá půdě, pečuje o její zdraví a dlouhodobou úrodnost. Hnojení organickými hnojivy je ideální kombinovat s mulčováním, které uchovává půdu kyprou a chrání pracující půdní mikroorganismy. Ovšem ani u hladové zeleniny není vhodné přehnojení dusíkem, na který je, kromě dalších živin, trus bohatý – zákvas proto ředíme tak, že téměř nezapáchá a má barvu slabšího čaje, kupovaný koncentrát pak podle návodu. Přemíra dusíku sice podpoří růst rostlin, ale plody mohou být méně chutné a rostliny náchylnější k chorobám a lákavější pro škůdce.

 Při rozvoji padlí na listech cuket pomáhá ranní kropení listů a postřik přípravky na bázi olejů, kaseinu a lecitinu. Plody cuket sklízíme mladé  - budou chutnější a podpoříme tak násadu dalších květů a plodů.

Dýně vyžadují zálivku, hnojení, mulčování slámou, podložení zrajících plodů. Mrkev chráníme textilií proti pochmurnatce mrkvové, jejíž larvy v kořenech vyžírají chodbičky. Mladé výsevy jednotíme a dorostlé kořeny sklízíme. Pór chráníme textilií před vrtalkou pórkovou. Přihrnutím zeminy získáme delší bílé části stvolů, které mají jemnou chuť. a bělíme přikopčením zeminou.  Rovněž kedlubnu, brokolici a květák chráníme netkanou bílou textilií před škůdci, pozdní sazenice zaléváme a hnojíme. Sklízíme zavinuté hlávky letního zelí, rostoucí zimní odrůdy zaléváme, hnojíme a mulčujeme. Fazolky pěstované pro sklizeň mladých lusků sklízíme včas, dokud lusky nejsou vláknité, když je přelomíme. Rovněž cukrový hrách sklízíme, dokud jsou lusky křehké, zrna dřeňového pak necháme vyrůst, ale nikoli ztvrdnout – pokud je tedy nechceme sklízet až zralé pro semenaření. Postupně sklízíme naťový i řapíkatý celer, bulvový pravidelně zaléváme a hnojíme. Česnek pěstovaný pro dlouhodobější skladování přestaneme zalévat, jarní výsadby již sklízíme. Sklízíme polorané odrůdy brambor, pozdní přikopčíme a nasteleme. Mulčujeme rovněž rebarboru, jejíž sklizeň již skončila a která nyní odpočívá. Sklízet můžeme semena, pokud jsme rostlinu nechali vykvést. 

Zpět na začátek↑

Chryzantémy čili listopadky ozdobí zahradu na sklonku léta a na podzim

Květiny

V první polovině srpna můžeme vysazovat cibule ocúnů, na podzim kvetoucích šafránů (šafrán sličný, setý, nahokvětý), lilií bělostných a hlízy bramboříků. Cibuloviny sázíme do propustné půdy obohacené kompostem, šafrány a ocúny až 10 cm hluboko, suchomilnou lilii bělostnou mělce. Šafrány a ocúny jsou ideální i do louky, kde se samy rozrůstají.

Petúnie a pelargonie vyžadují pravidelná zálivku, hnojení a odstraňování uvadlých květů. Fuchsie a begónie  zaléváme pouze ráno či večer dešťovou vodou, hnojení vyžadují bez vápníku. V horkých dnech nutně potřebují stínění. Odstraňování odkvetlých květů cínií, aksamitníků a dalších letniček prodloužíme dobu jejich kvetení – rostliny, kterým se nedaří vytvořit semena, nasazují další a další květy. Jiřiny, astry a chryzantémy potřebují zalít a pohnojit, aby bohatě zdobily podzimní zahradu. Vyplatí se i vyvázání vysokých odrůd k opoře. Podobnou péči ocení i mečíky, u kterých navíc odstraňujeme odkvetlé květy. Je poslední vhodný čas na výsev dvouletek, například zvonků – již vzešlé semenáčky přepichujeme, zaléváme a hnojíme.

Zpět na začátek↑

Mátu sklízíme zastřihování vrcholů, opět doroste

Bylinky

Levanduli prospěje zastřižení výhonů po odkvětu, hnojení dřevěným popelem a mulčování štěrkem. Je čas na poslední sklizeň nekvetoucích výhonů šalvěje. Stejně jako rozmarýnu a tymiánu jí prospěje přirozené minerální hnojivo -  dolomitický vápenec a dřevěný popel. Rozmarýn a tymián sklízíme průběžným zaštipováním výhonů, které podpoří košatost keříků. Nikdy však dřevnatějící bylinky nestříháme až na staré dřevo, které již tak ochotně neobrazí. Ještě naposledy můžeme seříznout nekvetoucí natě meduňky a máty pro sklizeň lístků. Mátě prospěje za sucha zálivka, oběma bylinkám pak mulčování, které vláhu v půdě šetří.

Zpět na začátek↑

Ovocné dřeviny

Uprostřed pokračující sklizně bychom neměli zapomenout ani na ovocné stromy a keře, které již odplodily. Často potřebují péči – některé prořezávku, jiné ochranu před škůdci a chorobami. 

Jabloně a hrušně, zvláště mladé stromky s bohatou násadou plodů, potřebují za suchých dní zálivku – raději jednou týdně větším množstvím vody, která pronikne až ke kořenům. Ideální je zalévat ráno či večer, odstátou, nejlépe dešťovou vodou. Pokud je půda pod stromy odkrytá, je vhodné ji mulčovat (například posečenou trávou, nebo slámou). Proti červivosti jablek pomohou feromonové lapače, které umístíme do korun jabloní, kde chytají dospělce kladoucí vajíčka. Nyní je však čas spíš pro prevenci v příštím roce -  kolem kmenů stromů upevňujeme lapače z vlnité lepenky, ve kterých se housenky obaleče uvelebí na zimu – na konci podzimu je odebereme a spálíme. Stejně můžeme před škůdci chránit i hrušně a slívy.

Třešně, meruňky, slivoně i ořešáky je v tuto dobu vhodné prořezat, pokud vyžadují řez výchovný, zmlazovací či udržovací. Výhodou včasného řezu je, že se strom lépe regeneruje a neplýtvá výživou na větve, které by byly na jaře nakonec stejně odstraněny. Nezralé ořechy můžeme sbírat a připravit z nich oblíbenou ořechovici.

Prosvětlení koruny prospěje i višním, broskvoním, angreštům a rybízům.  Přednostně odstraníme všechny poškozené větvě, a poté ty, které vytvářejí příliš hustou splať, jdou napříč ostatními. Rozhodně odstranit potřebují ty větve, které jeví známky napadení chorobami – v případě moniliové spály jsou to obvykle všechny konce větviček až na zdravé dřevo. U maliníku je vhodné odstranit slabé i odplozené výhony. Takzvané vlky je také nejlepší odstraňovat, dokud jsou měkké a poddajné.

Zpět na začátek↑

ibišek syrský je velmi vděčnou dekorativní zahradní dřevinou

Okrasné dřeviny

Okrasné keře, jako je hortenzie, dřevitá pivoňka, ibišek syrský, či komule Davidova ocení zálivku a hnojení s vyšším podílem fosforu a draslíku (na draslík jsou bohaté například slupky od banánu, na fosfor drůbeží trus – ten je však třeba dávkovat velmi opatrně, po zkvašení ředit na barvu slabého čaje (nebo dle návodu na zakoupeném koncentrátu) a hnojit nejvýše jednou týdně spolu se zálivkou, abychom dřevinám nenadělili příliš dusíku). Velmi prospěšné je i mulčování, které chrání kořeny, udrží v půdě vláhu a zvyšuje její kvalitu. Také popínavým plaménkům prospěje zálivka a přihnojení, především pak stíníme jejich paty, aby kořenům nebylo horko. Růže chráníme proti padlí a skvrnitosti - existují i ekologické prostředky, které posilují odolnost rostlin a účinkují při prvních známkách napadení (silný nálev z přesličky, heřmánku, postřiky na bázi olejů a kaseinu). Sklízíme šípky dužnoplodých růží. Mladé sazenice vřesu a vřesovce zaléváme zásadně dešťovkou a mulčujeme je borkou nebo jehličím. Můžeme je množit hřížením, stejně jako ostatní okrasné dřeviny - právě v srpnu se řízky nejlépe ujímají.

Zpět na začátek↑

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: osmpluspět = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS