Správný substrát je základem úspěšného pěstování. Každá skupina rostlin má své specifické nároky na vlastnosti a kvalitu substrátu, které musíme při výsadbě zohlednit.
Jak se vyznat v prodávaných substrátech
Dnes je možné koupit mnoho typů substrátů pro různé druhy rostlin. Ne vždy nám však v zahradnictví poradí, jaký substrát na co použít, a ne vždy mají substráty s totožným označením, ale od různých výrobců, stejné složení. Je proto dobré se v substrátech orientovat a umět si také základní typy substrátů připravit. Pokud rostlinám dáme správný substrát, odmění se zdravým, bujným růstem a krásným vzhledem.
Substráty mohou být jednodruhové (např. pouze zahradní zemina či rašelina), nebo vícesložkové.
Dobrý substrát je základ úspěšného pěstování
Jednodruhové substráty
Používají se většinou u speciálních skupin rostlin (např. masožravé rostliny pěstujeme v čisté rašelině) nebo na pěstebních plochách, kde by byla příprava směsí zbytečná – máme–li např. na zahradě kvalitní, dobře propustnou a dostatečně výživnou zeminu, pak tam můžeme s úspěchem pěstovat většinu běžných květin či zeleniny i bez dalších „substrátových přísad“.
Vícesložkové substráty
Používáme je, pokud rostlinám „obyčejná“ zahradní zem nevyhovuje. V první řadě je nutné seznámit se s vlastnostmi nejdůležitějších složek substrátů a se základními typy substrátů. Tak jako kuchař potřebuje pro přípravu různých jídel různé ingredience v různém množství, i substráty bývají sestaveny z několika složek, které musí být optimálně vyváženy podle požadavků rostlin. Jiné složení budou mít substráty pro výsevy, jiné pro pěstování balkonových květin a jiné např. pro kaktusy – podle toho, jak výživnou, vzdušnou a propustnou zeminu rostliny vyžadují, jaké potřebují pH (tj. jak kyselou či zásaditou půdu) či jak jsou náročné na živiny. Je proto nutné znát jak nároky rostlin, tak vědět, jak různé složky ovlivňují celkové vlastnosti substrátu – zahradník s potřebnými znalostmi a zkušenostmi pak může rostlinám připravit substrát přesně na míru. Ti méně zkušení mohou využít mnoha desetiletími praxe prověřené „zahradnické kuchařky“ – návody a rady, pro jaké rostliny je jaký substrát vhodný a v jakém poměru lze míchat jednotlivé složky.
Složky substrátu: rašelina, perlit, kompost, zahradní zemina
Základní složky substrátu
Základem většiny substrátů je kvalitní výživná zahradní zemina, která udrží potřebné množství vláhy po dostatečně dlouhou dobu, ale zároveň je vzdušná a dobře propustná, aby nezůstávala po zálivce přemokřená, a má přibližně neutrální pH. Dalšími materiály pak můžeme určité parametry zeminy upravovat.
Vylehčená zemina
Pokud je třeba substrát vylehčit a provzdušnit, můžeme do něj přimíchat písek (říční, kopaný, křemičitý), keramzit, perlit (ten zároveň zadržuje vláhu), polystyrenové kuličky či drobnější štěrk.
Písčité substráty (např. substrát složený z písku a zahradní zeminy v poměru 2:1, či písku, zahradní zeminy a rašeliny 2:2:1) jsou vhodné pro pěstování převážně suchomilnějších rostlin, ne příliš náročných na živiny, např. kaktusů a sukulentů, některých skalniček, cibulovin, okrasných travin a dalších.
Pro kaktusy a sukulenty se požívají vysoce propustné, písčité substráty
Při míchání substrátu je důležité dodržet správné poměry. Nejsou potřeba žádné speciální odměrky, objem jednotlivých složek můžeme odměřit např. starým plecháčkem.
Úprava pH půdy
Je–li třeba snížit pH (tj. vytvořit kyselý substrát), použijeme rašelinu Ta zeminu také vylehčuje a zadržuje v ní více vody. (Kdo z ekologických důvodů nepoužívá rašelinu, poslouží mu jehličnatá hrabanka).
Substráty s výrazným podílem rašeliny jsou vhodné pro pěstování kyselomilných rostlin, jako jsou azalky a rododendrony, borůvky, vřesy a vřesovce a další. Vhodná směs pro pěstování těchto rostlin je např. rašelina, písek a zahradní zemina v poměru 3:2:1.
Pro zvýšení pH je do substrátu přidáván vápenec (nejčastěji drcený dolomitický). Rostliny vyžadující půdu se zvýšeným pH (tj. půdu zásaditou) se nazývají vápnomilné a jsou to např. některé skalničky, některé druhy lilií, některé dřeviny a další.
kvalitní zahradní zemina
Přísun živin
Mnoho rostlin potřebuje vysoký přísun živin. Nejlepším zdrojem živin je kvalitní zahradní kompost. Nemáme–li k dispozici kompost, živiny substrátu dodají i vyzrálý, odleželý hnůj (je možné koupit hnůj již zpracovaný např. ve formě granulí) nebo různá umělá granulovaná či prášková hnojiva s dlouhodobým účinkem.
Propustnou zeminu bohatou na živiny potřebují téměř všechny běžně pěstované druhy zeleniny. Vhodná směs je např. kompost, zahradní zemina, rašelina a písek v poměru 2:2:1:1 či zahradní zemina, písek a rašelina 1:1:1 s přídavkem granulovaného hnoje či umělého hnojiva v doporučeném množství.
Vzdušný, propustný a výživný substrát mají rády také bohatě kvetoucí balkonové květiny, jako jsou muškáty, petúnie a mnohé letničky – jim vyhovuje např. substrát složený z kompostu, rašeliny a písku nebo perlitu v poměru 1:2:1.
Květiny pěstované v nádobách jsou na kvalitu substrátu obzvlášť citlivé
Substrát pro množení
Speciální složení mají tzv. množárenské substráty. Ty dělíme na substráty výsevní a substráty pro vegetativní rozmnožování řízkováním. Obecně mají být množárenské substráty lehké a vzdušné a současně by měly zadržovat vláhu.
Substráty pro výsevy by měly obsahovat i dostatek živin, aby se mohly semenáčky dobře a rychle vyvíjet. Použít můžeme např. rašelinu s kompostem a pískem 2:1:2, rašelinu, kompost a perlit 1:1:1 či samotnou rašelinu s pískem nebo perlitem v poměru 1:1 s přídavkem umělých hnojiv.
Naopak substráty pro řízkování nemají mít moc živin – substrát chudý na živiny podporuje u zakořeňujících rostlin rychlejší rozvoj kořenové soustavy. Vhodné jsou např. perlit či písek s rašelinou 2:1, perlit nebo písek, rašelina a lehká zahradní zemina v poměru 2:2:1 či samotný hrubozrnný perlit nebo říční písek.
Oblíbené azalky a rododendrony potřebují kyselý substrát s vysokým podílem rašeliny
Univerzální substát
Pokud nevíme, jaké nároky mají rostliny, které chceme pěstovat, můžeme je zasadit do tzv. univerzálního substrátu, který je přibližně neutrální reakce, vzdušný, udržuje dostatek vláhy a obsahuje dostatek živin alespoň na první jeden až dva měsíce po vysazení rostlin (poté můžeme přihnojovat). Vhodná je např. směs stejných dílů zahradní zeminy, kompostu, rašeliny a písku, či zahradní zemina, kompost, rašelina a hrubý perlit v poměru 2:2:1. V takových směsích přežije většina rostlin (pokud nejsou vysloveně vápnomilné či kyselomilné), růst, kvetení či úroda však u některých druhů nebudou tak uspokojivé, jako při použití speciálních substrátů.
