Znáte svoji zeminu? Význam a určování pH půdy, tipy na vápnění
11. 3. 2011

Znáte svoji zeminu? Význam a určování pH půdy, tipy na vápnění

Půdní reakce, tedy to, zda je půda kyselá, zásaditá či neutrální, má pro život a zdraví rostlin velký vliv. Různým druhům vyhovuje odlišné pH půdy. Půdní reakce ovlivňuje i využitelnost jednotlivých živin.  

Většině rostlin pěstovaných na zahrádce nejlépe vyhovuje neutrální až slabě kyselá zem. Samotná půdní reakce závisí na množství volného vodíku v půdě, proto se v chemických rozborech označuje tzv. vodíkovým číslem a značkou pH. Tato zkratka vznikla z latinského potentia hydrogenii, což v překladu znamená síla vodíku.

Vliv kyselé a zásadité půdy na rostliny

Na kyselých půdách nemohou rostliny dobře přijímat živiny, především draslík, fosfor a čpavkový dusík, naopak na půdách zásaditých vznikají poruchy látkové výměny, která se projevuje žloutenkou.

Půda je kyselá při pH menším než 6,5, neutrální od 6,6 do 7,1 a zásaditá od hodnoty 7,2.

 Půdní reakce Ovocné stromy a keře  Zelenina   Květiny

 neutrální

(pH 6,6 - 7,1)

višeň

třešeň

meruňka

slivoň

réva vinná

mrkev

petržel

celer

pór

zelí

kapusta

salát

cibule

špenát

ředkvička

rebarbora

růže

tulipán

mečík

narcis

kopretina

pivoňka

jiřina

hrachor

astra

hledík

měsíček

 slabě kyselá

(ph 6,5 - 6,2)

jabloň

hrušeň

rybíz

okurka

tykev

hrách

chřest

letní fiala

begónie

sedmikráska

petrklíč

 kyselá

(pH 6,1 - 5,5)

jahodník

maliník

angřešt

rajčata

brambory

kovalinka

pelargonie

hortenzie

rododendron 

 velmi kyselá

(pH 5,4 - 4,3)

borůvka

jeřáb

brusinka

   

 

Orientační určení pH

Pokud chceme jen zhruba odhadnout, jaká je v dané lokalitě půdní reakce, je možné se orientovat podle zastoupení určitých druhů plevelů:

Na půdách kyselých se nejčastěji vyskytuje máta polní, šťovík menší, přeslička rolní, violka trojbarevná, vlčí bob, chmerek roční a jitrocel kopinatý.

Naopak na půdách zásaditých najdeme stračku polní, hlaváček letní, komonici lékařskou, drchničku rolní, hořčici polní, pryšec kolovratec, mléč hladký a čičorku pestrou.

Přesné měření pH

Zahrádkář je ale člověk zvídavý a určitě se nespokojí jen s povrchním odhadem. Může si nechat udělat rozbor ve specializované pedologické laboratoři, nebo si rozbor provést sám.

Ve specializovaných zahrádkářských prodejnách je možné si koupit jednoduchý pH test na rychlé stanovení půdní reakce. V soupravě najdeme kádinku, roztok č. 1, roztok č. 2 a barevnou stupnici pro porovnání.
Jak na to?

  • Nejprve odebereme vzorek půdy: Rýčem vyhloubíme jamku s jednou stranou svislou na hloubku rýče.
  • Zde pak odryjeme asi 5 až 10 cm silný blok, který vložíme na plato a zeminu důkladně promícháme.
  • Do kádinky nasypeme na dno 1 cm zeminy a zalijeme ji do tři čtvrtin destilovanou vodou. Ta je neutrální a reakci neovlivňuje.
  • Přidáme 10 kapek roztoku č. 1, promícháme a po krátkém ustátí doplníme 10 kapek roztoku č. 2. Ten zajistí okamžitou sedimentaci a nemusíme dlouho čekat na vyčeření.
  • Pak již jen porovnáme zabarvení roztoku se stupnicí.

Stanovení pH půdy má zásadní význam také pro výběr vhodných hnojiv a vápnění.

Kdy půda potřebuje vápnit?

  • Při pH půdy větším než 7,2 nevápníme vůbec.
  • Při pH 6,5–5,5 aplikujeme na 100 m2 10 kg vápna.
  • Při pH menším než 5, 5 přidáme 20 kg vápna.

Vápníme zpravidla 1x za 3 roky.

Tipy na vápnění

  • i

    Nikdy nesmíme současně s vápnem použít chlévský hnůj, neboť by z něho vyprchal dusík ve formě čpavku.

    Na těžkých půdách používáme k vápnění rychleji a intenzivněji působící pálené vápno (CaO).
  • Na lehkých půdách je vhodnější pomaleji účinkující mletý vápenec (CaCO3)
  • Některé rostliny jako brambory, okurky nebo rajčata nesnášejí přímé vápnění, pěstujeme je proto na záhonech vápněných k předchozí plodině.
  • Pozor na použití síranu amonného a superfosfátu na kyselých půdách, zvyšují kyselost
  • Vápnění je nejlépe provádět v pozdním podzimu nebo během zimy na sníh.

 

Autor Ludmila Dušková.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: čtyřiplusčtyři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

rašelina

(VWPsQNut-cnx5ficVvbjdn4UHtm~eYSx47bO), 10. 11. 2013, 23:41

Dobrý den.
Potřebuji prosím poradit. Mám větší množství přírodní rašeliny(neupravené) pH asi 4,5.
Co mám použít a v jakém množství na 1m3
potřebuji se dostat na neutrální reakci
hromadu přehodit,po vrstvách vápnit a prolévat vodou?
na jaře znovu promíchat?
Děkuji pokud odpovíte e-mailem, moc mě pomůžete
Bojanovský A.

RE: rašelina

(Michal), 20. 3. 2016, 07:38

Nejlepší bude založit borůvkový záhon ;-).

PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS