Vděčné a půvabné pivoňky - výsadba, druhy a kultivary

Nastává čas pro výsadbu květin výjimečné krásy – pivoněk. Vyberte si z pestré škály druhů, kříženců a kultivarů ty, které vás potěší nejvíce. Seznamte se blíže také s jejich vlastnostmi, nároky a péčí o ně – není složitá.

Bylinné pivoňky

Na zahradách kvetou již více než dva tisíce let. Nejdéle asi v oblasti dnešní Číny, v Evropě tak daleko jejich historie nesahá. Než byly z Číny dovezeny kultivary pivoňky čínské, byly zde pěstovány odrůdy pivoňky lékařské (Paeonia officinalis), která pochází ze zemí jižní Evropy a z okolí Středozemního moře. Dnes se pěstují i kříženci těchto původních druhů.

Nadzemní část bylinných pivoněk na zimu odumírá, avšak kořeny vytrvávají. Dobře usazené mohou na zahradě růst a kvést po desetiletí. Možná jste se tak již setkali s pivoňkami, které vysazovali vaši rodiče, nebo dokonce prarodiče.

Osvědčená pravidla výsadby

Pivoňky rostou nejlépe na slunci nebo v polostínu. V době plného růstu potřebují dostatek vláhy, nikoliv ale zabahněnou půdu.

Nejvhodnější doba výsadby je v polovině září.
Vysazujte je na vzdálenost alespoň 60 cm.
Na jejich dužnatých kořenech, které trochu připomínají hlízy, již při výsadbě můžete rozeznat nové pupeny. Ty by při výsadbě měly zůstat jen lehce překryté zeminou – v těžší půdě asi 3centimetrovou, v lehké asi 4centimetrovou vrstvou.

Pozor na to, že příliš hluboce vysazené rostliny zpravidla špatně kvetou, u příliš mělce vysazených rostlin zase mohou pupeny namrznout. První zimu je vhodné rostliny navíc chránit lehkým zimním krytem, např. chvojím.

Odrůdy a kultivary

Nejčastěji pěstované odrůdy zahradních pivoněk jsou potomky pivoňky čínské (Paeonia lactiflora), která roste ve východní Asii – od Sibiře přes Čínu a Tibet až po korejský poloostrov. Tyto pivoňky jsou oblíbené díky pestrosti barev květů, tvaru listů, celkovou stavbou rostliny a také tomu, že je můžete na zahradě využít velmi rozmanitými způsoby.

Jednotlivé kultivary mají odlišnou stavbu květů. Existuje více klasifikací pivoněk podle stavby květů, které se odlišují jen v detailech. Jedna z nich je následující:

jednoduché s jednou řadou plátků
japonské jednoduché až poloplné
sasankokvěté
plnokvěté

Odrůdy pivoňky čínské kvetou od začátku června a dorůstají výšky cca 80 cm. Mezi ranější odrůdy pivoněk patří hybridy čínské pivoňky s pivoňkou lékařskou (Paeonia officinalis). Ty kvetou zhruba v polovině května. Mají jednoduché nebo poloplné květy v různých odstínech červené barvy. Příkladem je například odrůda Bordzenie z Litvy.

Další pivoňkou původem z jihovýchodní Evropy a z asijských stepí je pivoňka úzkolistá (Paeonia tenuifolia). Ta kvete jednoduchými nebo plnými červenými květy a ozdobná je rovněž svými listy, jejichž tvar jí dal jedno z českých jmen „pivoňka koprolistá“. Podobně jako ostatní botanické druhy bylinných pivoněk kvete na počátku května. Své dekorativní listy zatahuje krátce po odkvětu. Vyšlechtěné odrůdy dalších bylinných pivoněk si však listy ponechávají po celé vegetační období. A také jejich listy jsou ozdobné a tvarově rozmanité. Husté trsy navíc vytvářejí kryt půdy, takže pod nimi neroste mnoho plevele. Na podzim se začnou vybarvovat, takže jsou ozdobné až do konce vegetace. Odstřihnout je můžete až koncem září.

Dřevité pivoňky

Dřevité pivoňky pocházejí rovněž z Číny. Přes všechny restrikce, kterými se Čína vývozu svých rostlin bránila, se nakonec dostaly do Japonska. A odsud byly později, na prahu 19. století, přes různé obchodníky dovezeny až do Anglie, a pak postupně do dalších zemí světa. V současnosti jsou údajně původní lokality dřevitých pivoněk v Číně již bohužel značně zdevastovány. Kdysi se Číňané vývozu bránili, v současnosti je obchod na prvním místě.
Ke šlechtění zahradních odrůd dřevitých pivoněk se nejčastěji používaly Paeonia suffruticosa a Paeonia rockii, která svým potomkům dodává tmavší skvrny v hrdle květů.

Dřevité pivoňky tvoří keříky, které dorůstají nejčastěji až do výše kolem 180 cm. Kvetou z vrcholových pupenů.

Vysazujte je nejpozději do konce října, aby rostliny do mrazu zakořenily.
Na rozdíl od bylinných pivoněk je můžete vysadit hlouběji, protože i boční větvičky dokáží zakořenit, čímž rostlina celkově zesílí.

Dřevité pivoňky jsou na péči v počátcích náročnější nežli bylinné. Někdy je může napadnout hniloba, proto se doporučuje ošetřovat mladé rostliny po dobu tří let fungicidy. Jindy je mohou poškodit jarní mrazíky, proto mladé rostliny zamulčujte. Pokud se ale po výsadbě usadí, stávají se odolnými a rostou bez problému po desetiletí.

ITOH hybridy

Japonci jménem Itoh se podařil šlechtitelský zázrak, a to zkřížit mezi sebou žlutokvětou dřevitou pivoňku s bylinnou. Bohužel se nedožil květů prvních svých semenáčů. Na této cestě šlechtění, kterou započal, však pokračovali další. A časem se přes veškeré obtíže a komplikace spojené s křížením podařilo vyšlechtit celou řadu hybridů. Mnohé mají zajímavé pastelové barvy květů.
Stále jsou považovány za rarity, což se promítá v jejich ceně. A zájem o ně přetrvává přesto, že mnohotvar jejich květů nebývá příliš atraktivní.

Jsou o něco vyšší i širší než klasické bylinné pivoňky a vysazují se na větší vzdálenost od sebe (cca 80 cm).
Požadavky na pěstování a vegetační cyklus mají podobný jako bylinné pivoňky.

Hnojení

Pivoňky vytvářejí každý rok velké množství rostlinné hmoty. Aby byly připraveny kvést i příští rok a další, je vhodné je na jaře a po odkvětu přihnojit plným hnojivem. V průběhu srpna je navíc přihnojte draselným hnojivem, aby vyzrála jejich pletiva a rostliny se tak lépe připravily na zimu.

O autorovi

Zdeněk Seidl se již přes 40 let věnuje pěstování a šlechtění květin. Za své úspěchy při šlechtění kosatců sklidil již mnoho cen včetně prvenství v prestižních mezinárodních soutěžích.