Skotské růže, aneb kříženci růže bedrníkolisté

Ačkoli tato růže stojí tak trochu stranou zájmu růžařů, vznikla celá řada kříženců s jinými růžemi. Zemí, kde jsou tyto růže nejpopulárnější, je Skotsko, a proto se pro ně také někdy užívá označení Skotské růže (Scots roses). Kolem roku 1800 se začaly zde divoce rostoucí keře vykopávat a přesazovat do zahrad. Výběr se soustředil na dvojité květy (počátek plnokvětosti) a na barevné odchylky. Není jasné, zda růžové tóny, zde nalezené, jsou projevem variability botanického druhu, nebo zda jde o křížence s jinými růžemi na dané lokalitě se vyskytujícími. Ve Skotsku se roku 1820 již pěstovalo asi sto odrůd, v polovině devatenáctého století dokonce dvě stě.

Jména byla ovšem tvořena i podle školky, která růži prodávala či podle osoby. Proto vzniklo mnoho synonym a nejasností. Jak se pěstování Skotských růží velmi rychle rozvíjelo, tak také na konci devatenáctého století upadlo takřka v zapomenutí. Mohly za to nově vyšlechtěné velkokvěté růže s dlouhou dobou kvetení. Mnoho odrůd Skotských růží vymizelo. Nyní se někdy jen sbírkově pěstuje asi 80 odrůd. Podívejme se na ty nejpěknější. Až na vzácné výjimky kvetení v průběhu léta neopakují.

Compactila

Byla vyšlechtěna Pietem Hanekampem v Nizozemsku roku 1988. Keř je jen 0,5 m vysoký, bílé květy jsou jednoduché, tedy s 5 plátky.

Falkland

Růže je dílem neznámého šlechtitele před rokem 1820. Má výšku jen asi jednoho metru, plný květ je světle bíle růžový.

Fenja

Šlechtitelem této odrůdy byl roku 1965 v Dánsku Waldemar Petersen. Květ je jednoduchý, tedy s 5 korunními plátky. Růžová barva přechází ve středu do bílé.

Frühlingsduft

Vypěstoval Wilhelm Kordes v Německu roku 1949. Mohutný keř je 3 m vysoký. Silně vonící plné květy bíle růžové barvy jsou asi 9 cm velké.

Frühlingsgold

Od předešlé se liší světle žlutou barvou. Květ má 7 až 10 plátků a voní. Růže byla vyšlechtěna roku 1937.

Frühlingsschnee

Také tentokrát jde o mohutnou sadovou růži. Barva plného květu je bílá, květ měří 8 cm a voní. Odrůda vznikla u stejného šlechtitele jako obě předešlé, a to roku 1954.

Harisonii

Rostlinu získal křížením růže bedrníkolisté a růže zápašné v USA B. Harison roku 1824. Dorůstá do dvou metrů, květ je žlutý, volně plný. Odrůda je známá také jako Žlutá růže z Texasu.

Juhannusruusu

Původ odrůdy je neznámý, růže dorůstá do 1,5 m. Květ velikosti 5 cm je plný, bílý a vonící.

Maigold

Odrůdu vyšlechtil v Německu Reimer Kordes roku 1953. Keř dorůstá až 2,5 m. Růže je nápadná a dobře rozeznatelná velkým plným žlutě naoranžovělým květem. Vždy intenzivně voní.

Maiwunder

Byla také vyšlechtěna Wilhelmem Kordesem, a to z odrůdy ´Maigold´, což se stalo roku 1966. Růže je jen asi metr vysoká, volně plný květ je výrazně žlutý.

Mary Queen of Scots

Růže je považována za křížence růže bedrníkolisté a růže převislé. Původ je ovšem neznámý, objevila se kolem roku 1800. Keř je vysoký 1,5 m. Vonící jednoduché květy asi 4 cm velké mají v sobě kombinaci světle a tmavě růžové barvy.

Růže irská (Rosa x hibernica)

V přírodě našel tohoto křížence růže bedrníkolisté a šípkové v Irsku zahradník John Templeton kolem roku 1802. Keř je vysoký asi 2 metry. Květ je světle růžový jednoduchý s 5 plátky.

Single Red Scotch

Růži vytvořil neznámý anglický šlechtitel před rokem 1816. Rostlina je vysoká 1,2 m. Vonící květ má červenofialovou barvu, jednoduchou stavbu s 5 plátky, velikost je asi 6 cm.

Stanwell Perpetual

Růži vyšlechtil James Lee ve Velké Británii roku 1838. Keř je až 2 metry vysoký a také tak široký. Barva asi 8 cm velkého plného květu je bíle světle růžová, slabě, avšak znatelně voní. Odrůda mezi všemi zde uvedenými vyniká opakovaným kvetením.

William III

Původ je neznámý před rokem 1850. Rostlina dorůstá 1,2 m. Fialově červený vonící volně plný květ má velikost asi 4 cm.

O autorovi

Autor Jiří Žlebčík je botanik. Již celá desetiletí se věnuje výzkumu a pěstování rostlin ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, jehož součástí je i mimořádně inspirativní, veřejnosti přístupná Dendrologická zahrada. Více na dendrologickazahrada.cz

Související články

Zdroj: časopis Receptář, dendrologickazahrada.cz