Pořádné vydrhnutí prospěje nejen všem pěstebním nádobám, ale také všem postřikovačům, aby nepřenášely spory plísní způsobující padání semenáčků ani další nemoci. Neměli bychom zapomenout umýt skleník také zvenku – to je obzvlášť důležité v době, kdy ubývá světlo a kdy možná budeme navíc připevňovat zimní izolaci.

Jak postupovat?

  • Prohlédneme nádoby. Někdy můžeme praskliny a rozbité velké hliněné květináče opravit pevným vodovzdorným lepidlem a zvenčí je zpevnit pevným drátem. Polámané, popraskané a křehké plastové květináče však raději vyhodíme. Dřevěné truhlíky a bedničky můžeme snadno opravit latěmi (například ze starého plotu nebo palety).
  • Květináče a truhlíky důkladně vydrhneme v teplé mýdlové vodě s přídavkem vhodné dezinfekce – například octa. Použijeme k tomu tuhý kartáč, abychom se dobře dostali do rohů a štěrbin, kde se často schovávají škůdci. Z hliněných květináčů není nutné seškrabovat vápnité usazeniny, odstraníme ale všechny stopy zelených řas.
  • Dříve než květináče zabalíme a uložíme (podle velikosti), důkladně je osušíme. Hliněné a plastové nádoby ukládáme odděleně.
  • Dřevěné truhlíky natřeme zředěnou dezinfekcí nebo impregnací.
  • Plastové jmenovky můžeme používat opakovaně. Pokud je namočíme do nádoby se zředěným bělidlem, snadno je pak očistíme drátěnkou. Nakonec je opláchneme a necháme oschnout.
  • Nakonec můžeme celý prostor skleníku dezinfikovat pomocí sirných knotů nebo sirných svící.

Čistá skla

Pokud budeme skleník používat i v zimě a v předjaří, měli bychom důkladně vyčistit i skla nebo polykarbonáty. I zimující rostliny potřebují dostatek světla, a pokud budeme pěstovat časný salát, právě dostatek světla zabrání hromadění nadbytečných dusičnanů. Práci velmi usnadní a urychlí teleskopické stěrky na mytí onen, případně elektrický čistič oken, který funguje podobně jako stěrka, ovšem vodu rovnou odsává.