Pro pěstování révy je velmi důležitá listová plocha připadající na jednotku sklizně a zároveň co největší osvětlení této plochy – tedy „solární plochy“ listů nacházejících se na keřích. A právě ta se utváří v létě během července agrotechnickými zásahy.

Jak zkracovat letorosty?

Jeden z hlavních úkonů je tzv. zakracování letorostů, nebo–li osečkování. V červenci letorosty ještě neukončily svůj růst a mohou se ohýbat či převěsit. Proto letorosty nad horním drátem musíme zalomit. Jejich délka by měla být asi 120–150 cm. Neprovedeme–li osečkování, změní se solární plocha keře v neprospěch zastíněných listů, které málo asimilují a spotřebovávají svoje asimiláty k dýchání. Tím vzniká nadměrné množství kyseliny jablečné a snižuje se kvalita hroznů, hůře vyzrávají následně i letorosty. Osečkování provádíme v letních měsících 2–3x. Přitom stále nezapomínáme na odstraňování neplodných letorostů na starém dřevě a na dodatečné vylamování zálistků.

Rizika letních bouřek

Při bouřkovém počasí se mohou zejména v červenci opět objevit houbové choroby, a to velmi intenzivně. Při vlhkém a deštivém počasí používáme preventivní postřik. Nechceme–li ovšem aplikovat chemické přípravky zbytečně, pozorujeme okolní rostliny, které nám slouží jako indikátory houbových chorob. Vzhledem k jejich tenčímu listovému parenchymu se na nich mohou vyskytnout plísně o několik dnů dříve než na révě. Tuto signalizaci úspěšně využívají zejména malovinaři – dříve než na révě se objeví plísně na růžích, jahodách, dubech a akátech. Jakmile to zjistíme, můžeme provést ihned preventivní postřik révy.

Letní výživa révy

V červenci dosahuje keř révy vinné maximální listové plochy, a proto můžeme aplikovat výživu na list. Hlavními prvky, které hrají při výživě révy rozhodující roli, jsou dusík, fosfor, draslík, hořčík, vápník, bor, zinek, molybden, měď, železo a mangan. Při rozhodování, čím a jak hnojit, ovšem nelze dát na všeobecná doporučení výrobců jednotlivých tekutých hnojiv. Chceme–li révu vyživovat harmonicky a opravdu účinně, je třeba si jednou za tři roky nechat udělat v některé z laboratoří rozbory listů. K rozboru odebíráme listy stojící proti květenství, jsou osvětlené a vyrůstají na letorostech uprostřed tažně. Skloubíme–li pak výsledky rozboru s agrotechnickým rozborem půdy, dostaneme přesný přehled o zásobách živin v naší viničce. Jedním z prvních příznaků nedostatku (ale někdy i nadbytku) výše uvedených prvků je žloutnutí a tabákovatění listů. Tyto příznaky mohou být ovšem ukazatelem mnoha dalších chorob – ať už virových či bakteriálních. Nejčastějšími příznaky například žloutnutí listů bývá tzv. chloróza, tj. nadbytek vápna v půdě a nedostatek železa. Projevuje se při deštivém počasí, utužení a neprovzdušnění půdy. Své při žloutnutí listů sehrává i nedostatek hořčíku při současném nadbytku draslíku.

Příprava vinného sklepa

Ve sklepech se už pomalu začínáme připravovat na první srpnová vinobraní raných odrůd. Dezinfikujeme a vymýváme sudy a nádrže, zkontrolujeme funkčnost lisů, mlýnků, odzrňovačů a odstopkovačů. Je–li chvíle času, doplníme do patřičných knih i vinařskou a vinohradnickou evidenci.