V srpnu je práce ve vinohradu celkově již méně, dokončujeme hlavně zelené práce – osečkování, odlisťování (defoliaci) a odstraňování zálistků. Ještě před uzavřením střapců je však třeba provést postřik proti plísni šedé. Pokud se totiž třapina uzavře, aplikovaný postřik se do hroznů nedostane a většinou se pak tato houbová choroba masivně rozšíří. Tomu napomůže zejména vlhko a přehnojení keřů dusíkem. Chorobu poznáme podle toho, že se kolem bobulí vytváří mohutný bělavý povlak plísně šedé. Nejnovější a nejúčinnější přípravek je nyní Teldor 500 SC (0,5–1% roztok), dále lze použít Euparen, Mythos 30 SC či Rovral Flo.

Zarážení hory

Podle staré slovácké lidové tradice končí vlastně veškeré práce ve vinohradu na sv. Bartoloměje, tj. 24. srpna, kdy je „zarážena hora“. Tato lidová slavnost, která je zakotvena i v horenském právu, znamená zákaz vstupu kohokoliv do vinice a ve vinicích zůstávají již pouze „hotaři“ – hlídači. Vinice mají být v této době upravené, čisté, zdravé a přicházející babí léto ostrých stínů dokresluje nádherný vinohradnický čas.

Zaměkání bobulí

U odrůd s krátkou vegetační dobou (raných), jako jsou Irsai Oliver, Muškát moravský, Müller Thurgau, Agni i některých PIWI odrůd (odrůdy odolné vůči houbovým chorobám, např. Solaris, Gročanka, Orion, Polar, Augustovskij) a dalších, začíná předposlední fenofáze ve vegetačním roce, a tou je zaměkání bobulí. Je–li příznivý rok, výše uvedené odrůdy už dozrály na požadovanou cukernatost a vinobraní může začít.

Máme rádi burčák

Burčák obsahuje množství minerálů, vitaminy řady B, regeneruje tělo. Dle lidového rčení ho máme každoročně vypít více, než máme krve.

Hrozny aromatických odrůd (především z rodiny muškátů a Irsaie Oliveru) se používají k výrobě jednoho z nejoblíbenějších nápojů v českých zemích, burčáku, jehož se podle posledních statistik u nás vypije nejvíce na hlavu v celé vinařské Evropě. O něco pozadu je Slovensko a Rakousko se svým „sturmem“. Burčák musí mít více než 1 % alkoholu a nesmí být vyšší než 3/5 z celkového jeho předpokládaného obsahu ve víně, tj. asi 7 %. Vyrábíme–li burčák z hroznů ze zahraničí, je povoleno pouze označení „částečně zkvašený hroznový mošt“. Burčák se totiž nesmí vyrábět z hroznů mimo EU (např. ani ze Srbska nebo Makedonie) a název burčák smí být použit pouze v případě českých hroznů. Burčák má být odkalený, bez zbytků slupek a peciček a jen s malým obsahem kvasnic, má mít primární aroma dané odrůdy a požadovanou nažloutlou barvu.

Příprava sudů a vinného sklepa

Mluvíme–li o burčáku, mluvíme i o práci ve sklepě. Fermentací hroznového moštu totiž začíná celé vinobraní. Vinaři proto předtím musí vydezinfikovat vinné sudy, umělohmotné, kameninové či kovové nádrže a dobře se připravit i po stránce technické na nápor při vinobraní. Je třeba zkontrolovat refraktometr na zjišťování obsahu cukru v hroznech a moštu, dále odzrňovač, odstopkovač, lisy. Důležité je mít nakoupené i látky na odkalení, zakvašení a číření.