Ještě než se samotným řezem začneme, je dobré zjistit, nakolik révu poškodily mrazy, zvláště pokud byly v lednu a únoru tepoty nižší než –15 °C. Nejčastěji bývají poškozena očka (pupeny) na jednoletých výhonech – ta poškozená jsou na podélném řezu hnědá. V očku je takzvané hlavní očko, uprostřed a nad hlavním očkem je nadočko a pod hlavním je podočko.
Někdy bývají poškozena hlavní očka, ale podočko nebo nadočko je zelené. Nejjednodušší způsob, jak zjistit míru poškození, je přenést nařezané révy do teplejší místnosti a chvíli počkat, až rozmrznou. Poté nožem nebo ostrými nůžkami nařízneme podélně očko asi v jeho horní třetině. Je-li na řezu hnědé, je většinou zmrzlé. Je-li zelené, můžeme se těšit, že réva, z které je, na jaře vyrazí.
Vinná réva
V mrazu nestříháme
Jak na řez vinné révy, se podívejte ve videu:
Se samotným řezem začneme v únoru, nikdy však neřežeme při silných mrazech. Zahrádkářům doporučujeme ponechat na starém tažni, odkud v loňském roce vyrašilo mnoho výhonů, první dva, které jsou nejblíže ke kmínku. Z výhonu bližšího ke kmínku vytvoříme takzvaný záložní čípek tak, že ho odstřihneme a ponecháme na něm dvě očka (z tohoto čípku vyrostou tažně příští rok). Druhý, vzdálenější výhon, zkrátíme na příslušný počet oček (viz níže). Máme přitom na paměti, že odrůdy s velkými hrozny, což platí především pro odrůdy stolní, řežeme na méně oček, aby keř nebyl hrozny přetížen.
S řezem začínáme ve sklenících, pak řežeme révu na pergolách, kde je dobré ponechat čípky střední se 2–3 očky. Opět je třeba mít na zřeteli, že na kvalitě řezu a způsobu provedení závisí kvalita a množství hroznů. Nezapomínáme také, že u mladých výsadeb musíme keř zatěžovat hrozny prvních 4–5 let postupně.
Vinná réva
Zkušenost i um
Správně ostříhat révový keř není jednoduché, vyžaduje to zkušenost i cit. Nejtěžší je především výběr toho správného výhonu čili nového plodonosného tažně, z něhož vyrostou plodonosné letorosty, ze kterých budeme v následujícím roce sklízet hrozny. Často to je opravdu rébus, zvlášť když jsme předchozí rok zanedbali zelené práce, to znamená, že jsme neudělali takzvaný podlom (vylamování nevhodných rašících výhonů na révovém keři). Pokud tedy musíme vybírat z mnoha výhonů, je výběr správného tažně složitější. Určitě by měl být pokud možno co nejblíže prostředku hlavy keře. Staré odplozené výhony pak odstraníme.
Nový tažeň zakrátíme na určitý počet oček (pupenů). Při krátkém řezu ponecháme maximálně 5 oček, při středním řezu na 6–8 pupenů devět oček a při dlouhém řezu také devět. Letorost ve všech případech zakončíme kolmým rovným řezem ve vzdálenosti 1–2 cm nad posledním očkem.
Při stříhání révy musíme také zvažovat, jakou stříháme odrůdu. Pokud má velký hrozen, což je případ třeba Veltlínského zeleného nebo Mülleru-Thurgau a většiny stolních odrůd, je lepší udělat krátký řez, aby na keři nevyrostlo příliš mnoho těžkých hroznů, jež by ho příliš zatížily.
U odrůd s malým hroznem to je logicky naopak – řezem na více oček dáme keři šanci, aby vytvořil i větší množství hroznů. Pochopitelně při tom musíme zvažovat i stáří keře, celkovou architekturu keře a další hlediska.
Důležité je také nepodceňovat ani očištění nových tažňů, pečlivě je nutné odstranit i přestárlé a poškozené dřevo. Nakonec je vhodné velké řezné rány ošetřit stromovým balzámem.
Jak to jde rychle?
Zimní řez révy vinné je práce vyžadující v případě velkého vinohradu desítky hodin. Zkušený pěstitel dokáže révu stříhat tempem až šedesát keřů za hodinu (včetně vyvázání letorostů k dvojdrátí). Vezmeme-li v potaz, že na hektaru vinice můžou být až čtyři tisíce keřů, snadno si spočítáme, kolik stráví vinař ve vinohradu času – navíc ve zpravidla ještě nepříliš vlídném únorovém počasí.
Pracnost řezu se liší i podle odrůdy – ty s tvrdším dřevem a hustším obrostem vyžadují samozřejmě více času.
Lépe jsou na tom zahrádkáři, kteří svých pár desítek hlav révy ostříhají mnohem rychleji, a proto mohou začít s řezem až později, v březnu, či dokonce počátkem dubna, vždy však do začátku takzvaného slzení, tedy do doby, kdy začne vytékat míza z řezných ran. To se děje v období, kdy teplota půdy stoupne na zhruba 5–6 °C). Tehdy už má být vinice povázána a připravena na sezonu.
Které odrůdy vinné révy vypěstujete na zahradě?
JAKÁ JE ŠKODA?
Jak však spolehlivě poznat, do jaké míry je celá vinice poškozená?
Doporučujeme tento test. Nařežeme z každé odrůdy několik jednoletých výhonů, na nichž je alespoň 10–13 oček. Výhony potom rozdělíme na jednooké řízky (řez provedeme asi 1 cm nad očkem a asi 5 cm pod očkem). Takto připravené řízky ponoříme do vody v plastové krabičce, která je potažena PE fólií. Tuto fólii propícháme a do každého otvoru vložíme připravený řízek révy ve stejném pořadí, v kterém je umístěn na výhonu, očko ponecháme těsně nad folií. Nádoby s jednookými řízky umístíme do teplé místnosti a pravidelně doléváme vodou až do doby, kdy očka vyraší. Podle poměru poškozených a nepoškozených oček posléze stanovíme výpočtem procento poškození ve vinici.
ZKOUŠKA NANEČISTO
Ještě než však k vlastnímu řezu a tvarování keřů révy poprvé přistoupíme, určitě je dobré si tuto činnost vyzkoušet u některého zkušeného vinohradníka přímo v terénu.
Vinnou révu vypěstujete i na zahradě.
Tvary a vedení révy
- Velká vinařství při pěstování révy používají téměř bezvýhradně takzvané rýnsko-hessenské vedení, které je charakteristické dvojdrátím.
- V prostorných sklenících se využívají vodorovné kordony, v tomto případě je ale třeba dbát, aby obě ramena tažňů byla ve stejné výšce vzhledem k apikální dominanci. To je důležitá vlastnost révy jakožto liány, která svým koncovým letorostem potřebuje neustále a rychle šplhat za světlem. Je to geneticky dáno staletími, kdy réva potřebovala rychle dorůst vrcholkům stromů tak, aby dosáhla maximálního světelného požitku a neuhynula.
- Zahrádkáři však používají mnohem více tvarů i vedení révy vinné. Révu velmi často vedou na pergolách, u zdí domů po treláži, dále používají víceposchoďová vedení (Thomery), víceetážové kordony a jiné.
Titulka Receptář – Únor
Zdroj: Časopis Receptář
