Vinobraní, slavnosti hroznů a vína

Vinobraní. Co všechno si lze představit pod tímto kouzelným slovem? Pokud máte rádi víno, nebo révu dokonce pěstujete či se chystáte pěstovat, zveme vás na výlet do dávné historie i pestré současnosti.

Podzim je obdobím plný hojnosti a úrody. Sladké ovoce dávají mnohé ovocné stromy a keře a také vinná réva, která má mezi ovocnými dřevinami královské postavení a její plody se dočkají jedinečného zpracování. Podzim je také dobou, kdy si můžete malou vinici založit. Druhým rokem bude třeba stavět opory a révu prořezávat. Na podzim kromě vinobraní čeká vinice na mnoho další péče.

V posledních letech u nás dozrává nejen výtečné bílé, ale i červené víno, neboť teplo hroznům svědčí.

Zaražení hory a střežený klid na vinicích

Nejdůležitějším obdobím a celoročním vyvrcholením vinařovy práce ve vinohradě je vinobraní, které bývá v našich zeměpisných šířkách od září do listopadu. Vinařova hlavní pozornost a pracovní činnost se přesunuje z vinice do sklepa, kde dochází k přeměně hroznů na víno.
Po zaražení hory, jakémsi pomyslném i skutečném uzavření vinic, nesměl již nikdo vstoupit mezi keře s dozrávajícími hrozny. Na tento pořádek dohlíželi tzv. hotaři. Byli vybíráni obvykle ze starších mužů chudších vrstev, kteří měli všeobecný respekt. Měli množství privilegií, ale i závazných povinností, za jejichž nedodržení je mohlo postihnout i propadení hrdlem.

Slavnosti zralých hroznů

V dřívějších dobách majitelé vinic dbali, aby hrozny byly sklizeny na samém vrcholu zralosti, aby tak i víno bylo co nejkvalitnější. Podle odrůdového složení v těch kterých regionech či vinicích bylo nutno provést sklizeň třeba během několik málo dní. A tyto dny se vždy proměňovaly v doslovně slavnostní.

Vinaři si najali dělníky, nastrojili a čistě vypucovali koně, zapřáhli vozy s káděmi na hrozny a na cestách od vinic ke sklepům pak už jen panoval čilý ruch. Sběratelka lidových zvyků a obyčejů Augusta Šebestová k tomu uvádí: „To moseli aj pastýři ten deň spěš vyhnat a vyrukovala celá dědina, ženský pěkně nastrójený, putýnky a lebo koše na zádech.“ V ten den nešly ani děti do školy.

Jako první vstupoval do vinice hospodář a hospodyně, kteří vybrali a uřízli několik tažňů s hrozny a ty zavěsili v lisovně ke stropu, kde byly až do Vánoc.

Staleté tradice

Pro žádný jiný obor zemědělské činnosti se v minulosti nevyvinula tak propracovaná soustava právních obyčejových norem jako pro vinohradnictví. Vinice na Moravě byly drženy feudální vrchností, kláštery, náboženskými institucemi, měšťany i rolníky.

Úplně nejstarší písemný záznam v oblasti těchto předpisů je z Kroměříže, kde se evidentně pěstovala réva již v roce 1281.
Celé třinácté století je pak ve znamení změn v systému výsadeb vinic – ucelené výsadby vinic se daly v době dozrávání hroznů lépe chránit před zvěří i před zloději. Také bylo možné tímto způsobem při sklizni lépe vybírat naturální dávky, zemské berně a církevní desátky.

Název „horenský“ pochází od slova „hora“, čímž se označovala vinice, viz též názvy původních viničních tratí v obcích – Stará hora, Staré hory apod.

Burčák je naše specialita

Pokud si chcete ze své úrody připravit vlastní perlivý burčák, inspirujte se v článcích Udělejte si vlastní burčák a Tipy a rady pro nejlepší domácí burčák od vinaře Pavla Vajčnera.

Staré doby minuly a dnes si zvyky a obyčeje spojené se sklizní hroznů a její oslavou připomínáme při množství tématických akcí, které se odehrávají nejen v obcích všech vinařských podoblastí, ale též i mimo ně. Nosným prvkem těchto až téměř bujarých bakchanálií je zajisté mok oblíbený snad jen ve střední Evropě a nikde jinde: burčák. Znají jej ještě v Rakousku (a místy v Německu), kde jej nazývají „sturm“, ale ve Francii či dokonce v zámoří – když byste se přiznali, že máte chuť na litřík – sledovali by vás s podivem.
Nicméně naše regiony mu holdují i v míře nemalé. Vždyť co stánků je rozeseto kolem cest, co reklamních cedulí je po drobných prodejnách či u stálých výčepů vína.

Ovšem pozornost si zaslouží též vinařský produkt, který je opravdu pro všechny, tedy i pro děti, nemocné a abstinenty – tedy hrozen! Sladký plod révového keře je skutečná pochutina. Hroznové cukry dodají energii, šťavnaté kyselinky hroznu osvěží chuť a dostatek vody doplní tekutiny.

Jak se slaví vinobraní dnes?

Slavnosti vinobraní začínají nalézat oblibu jak mezi organizátory – vinaři a obcemi – tak i mezi návštěvníky. Součástí doprovodných programů bývají scénky zarážení hory, čtení horenských práv, taneční vystoupení, výstavky hroznů, prodej burčáku a samozřejmě ochutnávky vín v mnoha sklepech každé obce.

Slavnost, na které jsou vítáni turisté a milovníci vín, je jedna věc, ale to pod statné se odehrává na vinicích a ve sklepech. Pokud se vinohradník pečlivě o vinici staral a i matička příroda mu pomohla svou trochou štěstěny, má se sklep na co těšit. Přestože už i na Moravě roste počet těch vinic, které jejich uživatelé sklízí mechanizovaně, stále přijíždějí zástupy během sklizně vypomáhajících brigádníků nejen z tuzemska, ale i blízkého či vzdálenějšího zahraničí.

Někteří vinaři, jež vyrábějí víno v malém, se vrací k bosému šlapání hroznů a promíchávání rmutu. Tato stará metoda je k vínu velmi šetrná.
Sklizeň začíná většinou brzy ráno, hned jak opadne rosa, aby s hrozny nešla do sklepa i voda.
Na cestách z vinic již koňské povozy nepotkáte – moderní doba vše přesunula na bedra motorizované techniky. Ke sklepům se tedy sjíždějí malotraktory, auta či velké traktory a svážejí hrozny nejrůznějších odrůd.
Špičkoví vinaři hrozny při ruční sklizni pečlivě třídí a bez milosti vyřazují ty nezdravé nebo nedozrálé.
Na hrozny již čekají mlýnky, odzrňovače, lisy či nakvášecí kádě, aby se mohly podílet na jejich tolik očekávané proměně na mošt a posléze víno.
Vinařova práce pak ve sklepě pokračuje dlouho do noci, kdy se třeba i s kamarády čeká na tzv. šimla neboli burčák na vrcholu, kde pobyde jen několik málo hodin, u červeného i jen několik desítek minut.
Tak to jde dny a týdny, až vinici opustí i ten poslední hrozen, poslední káď rmutu přijde na lis a poslední sud dokvasí. Umyjí se mlýnky, lisy a kádě a uloží se na příští rok, kdy jich bude zase třeba.

Určitě letos vyrazte na některou z připravovaných akcí vinobraní a na ně navazující slavnosti mladých Svatomartinských vín. Potkáte tam nejen zajímavé programy, ale i to hlavní, kolem čeho se všechno točí – dobré víno. Termíny naleznete v našem kalendáři.

Foto: Znojemská beseda, autor a Shutterstock