Zdroje: sazenicka.cz, www.nasezahrada.com

Je jednou z nejatraktivnějších popínavých dřevin, proto je velmi často využívána jako ozdoba pergol a altánů. Díky obřím hroznům květů v odstínech modré, fialové, růžové a bílé vytváří romantická zátiší, jež mohou nabýt vskutku monumentálních rozměrů. A protože zahradní posezení, přístřešky či pergoly si přímo žádají o osázení popínavými rostlinami, vistárie patří k těm luxusnějším, ne jako obyčejný břečťan.

Luxusní pergola

Zahradám dodává nejen luxusní vzhled, ale také přiláká spoustu hmyzu, který může zahradu opylovat. Vistárii vysazujeme v dubnu, ale její pěstování je natolik nenáročné, že to můžete zkusit i později.

Pokud se rozhodnete pořídit si vistárii, doporučujeme rovnou zakoupit větší sazenice. Ušetříte tak spoustu času, jelikož malým semenáčkům může trvat i deset let, než vyrostou a začnou kvést. Pak ale mohou dorůst do výšky až 20 metrů a pokryje svými květy plochu až o šířce 10 m.

Nenáročná a nádherná

Je s podivem, že vistárie je blízkou příbuznou akátu nebo hrachoru. Kultivary vistárie najdeme takřka po celém světě, kde si získala oblibu právě nenáročnou péčí. Vyznačuje se dlouhými hrozny modrofialových nebo bílých motýlovitých květů, jež vypadají jako nekonečný vodopád. V Japonsku dokonce konkuruje sakurám.

Pro pěstování vistárie je nejdůležitější správně provedený řez, který zvyšuje produkci květů.

Důležitým mezníkem v jejím pěstování je leden, kdy je potřeba provést zastřižení a zkrátit tak loňské výhonky o tři až čtyři očka. Na druhý řez je čas již brzy, v polovině léta, a provádí se tehdy, pokud rostlina příliš přerůstá. Pak můžeme její výhony zkrátit až o dvě třetiny.

U nás

Na rozdíl od Japonska nebo Ameriky se u nás pěstuje několik druhů vistárie – čínská, květnatá a jejich kříženci. Tyto druhy potřebují velmi světlé stanoviště, protože milují světlo, teplo a slunce, i když snesou klidně a bez problémů polostín. Vistárie nemají naopak rády průvan.

Jako u všech rostlin, i zde je velmi důležitá zálivka, protože vistárie nesmí trpět suchem. Má ráda propustnou půdu. Roste tak dobře, že přihnojování většinou není potřeba, a když už ano, pak nejlépe hnojivem s dostatečným obsahem draslíku či fosforu.

Pokud si tedy chcete vistárii pořídit, měli byste počítat s její velkou „agresivitou“, v dobrém slova smyslu. Může se natáhnout až do výšky 10-15 m a ovíjivé jsou nejen její větve, ale i kmeny, proto je potřeba, abyste počítali s pevnou a ukotvenou oporou pro její růst, protože ponese celou váhu rostliny. Nevysazujte ji však do okolí okapové roury, satelitů nebo střešních krytin, které by síla jejího pnutí mohla poškodit.

Zajímavostí je, že přestože je vistárie jedovatou rostlinou, vývar z jejích kořenů byl ve staré Číně používám třeba k léčbě bolestivých kloubů a svalů.