žížala obecná, detail hlavové části

Víte, že mezi nejlepší pomocníky zahrádkáře patří žížaly?

Čím více žížal, tím větší pěstitelské úspěchy. Tato přímá úměra platí na každé zahradě! Žížaly půdu provzdušňují, hnojí, díky nim lépe přijímá vláhu. Dokonce nás pomáhají chránit proti povodním...

Dokonalý koloběh, kdy ze všech odumřelých zbytků vznikne podklad pro nový život, závisí na armádě rozkladačů. I když se o konečný rozklad starají především mikroorganismy, bez velkých pomocníků, jakými jsou žížaly, by se proces neobešel. Nevybíravé žížaly konzumují veškeré organické zbytky, natráví je a předají dál. A k trusu přidají látky, které mají pro pěstitele cenu zlata – například huminové kyseliny. To ale není vše.

Žížaly, především velké žížaly obecné, svým neúnavným cestováním půdu provzdušňují. Chodbičkami ji provrtávají až do hloubky dvou metrů a umožňují tak přístup vzduchu i vody do spodních vrstev půdy. Často necestují s prázdnou, ale pod povrch půdy zatahují listy i zbytky trávy, aby je tam v klidu strávily. Uklízejí tak a půdu obohacují. (Pokud na záhon rozhodíme tenkou vrstvu posečené trávy, žížaly se na ni vrhnou a záhon pěkně nakypří).

žížala obecná, detail hlavové částižížala obecná, detail hlavové částiAutor: Archiv ireceptar.cz

Jak žížaly podpořit?

Stačí jim neškodit, tedy především nepoužívat chemické pesticidy. A pokud naše půda není tuze jílovitá, využívat metody zahradničení bez rytí. Když na záhony naklademe na podzim vrstvu kompostu a listí, žížaly půdu provzdušní za nás, a to mnohem ohleduplněji a dokonaleji, nežli to umí rýč. Nesmíme ji však sešlapávat.

Žížaly v zahradním kompostu

žížaly v kompostéružížaly v kompostéruAutor: Archiv ireceptar.cz

Pokud kompost prochází horkou fází, kdy teplota stoupá nad 60°C, musí se žížaly stáhnout, ale jakmile hmota trochu zchladne, nastěhují se zpět. A drobné žížaly hnojní, které se pohybují spíše ve vrchní vrstvě opadanky nežli v půdě a jsou hojným osazenstvem kompostů, dobře snášejí i vyšší teploty. Tráví i množí se rychleji, nežli půdní žížaly obecné, a rychle zpracovávají zbytky. Žížalám se nemusíme bát předkládat nakažené ovoce a zeleninu – rozkladači si v přírodě nemohou vybírat, jejich trávicí systém si poradí se vším, přičemž pro nás škodlivé bakterie a plísně dovedou žížaly svými enzymy dokonce zneškodnit.

Žížalový v domácím kompostéru

Schopností žížal velmi rychle proměnit organické zbytky na vynikající hnojivo se využívá i ve speciálních kompostérech pro žížaly. Lze je zakoupit nebo doma vyrobit, nejpraktičtější jsou s více patry – žížaly se postupně stěhují vzhůru za potravou. Nejčastěji se takto chovají žížaly kalifornské, extra výkonné hybridní žížaly, které vyžadují stálou pokojovou teplotu. Využít můžeme i naše původní žížaly hnojní. Všechny žížaly potřebují stálý přísun zbytků z kuchyně, trochu kompostu pro zabydlení, dostatek vzduchu a přiměřenou vlhkost (perforovanými podlážkami odtéká přebytečná voda, která je také výborným hnojivem). Žížalový kompostér může stát i na chodbě, nijak nezapáchá.

Jak se žížaly rozmnožují?

žížaly - rozmnožovánížížaly - rozmnožováníAutor: Archiv ireceptar.cz

Dvě žížaly, hermafroditi, se k sobě láskyplně přitisknou a vymění si váčky se spermiemi. Pak každá vytvoří kolem opasku, ztlustlé střední části těla, slizovitý prstenec. Do něj vloží vajíčko i spermie, které je oplodní. Pak prstenec svlékne, jeho okraje se sevřou a vzniklý kokon chrání vyvíjející se vajíčko do doby, než se z něj stane žížala. Jedna žížala naklade několik set kokonů - žížaly se musí množit rychle, pochutnává si na nich kdekdo.

Je pravda, že pokud žížala přijde o svou zadní část, ležící za opaskem, přední doroste. Nikoli část zadní, žížala má sice úžasnou regenerační schopnost, ale dvě z jedné takto nevzniknou (na rozdíl třeba od ploštěnky, která doroste z každého kousku, i kdyby byla rozčtvrcená).

Zajímavosti z žížalího světa

  • V Austrálii žije veležížala obrovská, dlouhá až 3 metry. Její lomození pod zemí je údajně slyšet i nad zemským povrchem. Jiné jihoasijské veležížaly žijí dokonce ve stále vlhkých pralesích na stromech. (Stejně jako naše žížaly patří do kmenu kroužkovců a třídy máloštětinatců).
  • Žížaly nás chrání proti povodním. Pokud je v půdě přirozený počet žížal, je hustě protkána jejich chodbičkami a mnohem lépe vstřebává vodu. Za přívalových dešťů vylézají dešťovky na povrch půdy, aby se neutopily, a čerstvé otvůrky, které vytvořily, ihned odvádějí vodu do hloubi země. Na betonem zakryté, ani na příliš utužené nebo pesticidy zamořené orné půdě nám však pomoci nemohou.