obrázek z archivu ireceptar.cz

Víte, že pistácii mráz nespálí? Můžete ji pěstovat i na své zahradě…

Oříšky nejspíš nedozrají, ale legendární dřevina vám udělá radost i bez nich. A kdo ví, třeba jednou zaplodí… Ponořte se tedy do tajů pěstování pistácií…

Řečík pistáciový neboli pistácie pravá (Pistacia vera L.) pochází ze Středního východu. Planě rostoucí stromy, které dorůstají do výšky asi deseti metrů, lze spatřit zejména v horách Afghánistánu a Íránu v nadmořských výškách 600 až 1800 m. Nalezneme tam i více než sto let staré stromy rostoucí na velmi suchých, často kamenitých místech – jejich kořeny prorůstají do hloubky čtyř až pěti metrů. Pistácie je i přes dlouhou tradici pěstování velmi málo prošlechtěná – za odrůdy jsou považovány spíše selekce velmi blízké původním planým rostlinám. Nejlépe jí vyhovuje suché až polopouštní subtropické klima.

Zrající plody pistácieZrající plody pistácieAutor: Archiv ireceptar.cz

Mráz jí nevadí, naopak ho potřebuje

  • obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

    Pro vývoj potřebuje pistácie krátké, ale hluboké období vegetačního klidu s poklesem teplot pod bod mrazu, jinak se jí později zdeformují listy i květenství.

    Na půdu pistácie náročná není, nesnáší pouze půdy mokré a kyselé.
  • Je značně mrazuvzdorná, plané formy vydrží v době vegetačního klidu pokles teplot na –25 °C, vyšlechtěné odrůdy však bývají poškozovány už při teplotě –10 až –12 °C. Nižší mrazuvzdornost naroubovaných rostlin bývá způsobena podnožemi jiných druhů pistácií (P. atlantica, P. terebinthus), které sice mají zvýšenou odolnost k některým subtropickým nemocem, ale zase nesnesou mráz.
  • Čím více světla jí dopřejete, tím lépe.

V našich oblastech s krátkou vegetační dobou plody nedozrávají, ale může se to povést při pěstování v květináčích. Vegetační dobu jim můžete prodlužovat ve fóliovém krytu či skleníku.

Samice bez samce pistácie nevytvoří

Pistácie je dvoudomý keř nebo strom, rozmnožuje se semeny, roubováním nebo odkopky a kolem hlavního kmene vytváří množství výmladků, které v přirozených podmínkách nahrazují odumírající kmeny. V našich podmínkách pistácie kvete většinou v dubnu a je větrosnubná. Je nutné vysadit minimálně jednu samčí a jednu samičí odrůdu, v produkčních plantážích jedna samčí rostlina opyluje obvykle 8–12 samičích rostlin. U semenáčů se pohlaví rostliny dozvíme až po prvním květu, což bývá mezi šestým až osmým rokem, proto jich vysázíme víc, abychom měli jistotu, že získáme samičí i samčí rostliny.

Pistáciový sadPistáciový sadAutor: Archiv ireceptar.cz

Roubované plodí lépe

Roubované odrůdy kvetou mezi druhým a pátým rokem, známe u nich pohlaví, dříve a lépe plodí a mají kvalitnější plody. Jsou to elipsoidní, až 2 cm dlouhé, k vrcholu zašpičatělé peckovice. Dužnaté oplodí (rubina je snadno odstranitelná) při dozrávání vysychá a získává žlutou až načervenalou barvu. Skořápka plodu je tvrdá, hladká a poměrně tenká. Při dozrávání často puká po celé délce bočního švu a obnažuje semeno, které je na povrchu skořicově hnědé, uvnitř se zeleně zbarvenými dělohami, čím zelenější, tím je jádro kvalitnější. Semena (jádra) mají charakteristickou chuť, pojídat je lze sušená, pražená nebo solená, přidávají se do pečiva, používají se při výrobě zmrzlin, krémů a podobně.

Pěstování u nás

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

V zahradnictví lze zakoupit semenáče i roubované odrůdy, v nabídce roubovanců je samčí odrůda ’Peters’ a samičí ’Kerman’.

Vzhledem k tomu, že pistácie odolává mrazům, je předpoklad, že je bude snášet i u nás, můžeme ji tedy zkusit pěstovat na chráněných místech, například u jižní zdi. Obecně platí, že na místě, kde se daří révě vinné, přečká zimu i pistácie, ale zatím s jejím přezimováváním nemáme dlouhodobější zkušenosti. Rostliny mají ve volné půdě dobré přírůstky a letorosty dostatečně vyzrávají. Preventivně můžeme mladé rostliny na zimu přikrýt listím nebo chvojím. Pozdní jarní mrazíky pistáciím nevadí, i když rašení začíná relativně brzy, celý vývoj je pomalý v závislosti na teplotách. Zpočátku růstu mají rostliny většinou keřovitý charakter, brzy se však projeví terminální dominance jedné hlavní větve. Stářím přibývá poměr postranních pupenů, ze kterých se vyvinou květenství. Tato skutečnost limituje možnost každoročního řezu. Proto je obvyklý většinou jen řez výchovný. Přepokládaná velikost stromku v našich podmínkách je asi 1 až 2,5 m výšky a 1,5 až 2 m šířky.

Oříšky v oplodí, ve slupce a vyloupanéOříšky v oplodí, ve slupce a vyloupanéAutor: Archiv ireceptar.cz

Pistácie v květináči

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Z pistácie  lze snadno a poměrně rychle vypěstovat krásnou bonsaj.

 

Pokud pistácie pěstujeme v květináčích nebo v kontejnerech, přeneseme je na zimu do mírně chráněných prostor, aby nepromrzl kořenový bal. Zimní teploty se mohou pohybovat od –8 až do 6 °C. Rostliny v té době budou bez listů, takže nepotřebují světlo. Nelze-li rostliny umístit v požadovaném prostředí, kontejner nebo květináč zapustíme do země. Výhodou stromků v nádobách je, že je na jaře a na podzim můžeme přenášet na vhodná stanoviště, třeba do skleníku, a prodlužovat jim tak vegetační dobu. Péče o pistácii v květináči je obdobná jako třeba o fíkus:

  • přiměřená zálivka - přes léto by rostlina neměla úplně vyschnout
  • od jara do léta pravidelné přihnojování hnojivem pro subtropické rostliny
  • v zimě zálivku omezíme na minimum a nehnojíme.

Mladé rostliny přesazujeme každé jaro, staré nemusíme přesazovat několik roků. Na jaře opatrně nakypříme a odstraníme svrchní vrstvu substrátu a nahradíme ji čerstvou, dáváme pozor, abychom příliš nepoškodili kořínky. Pistácie je nenáročná na kvalitu půdy, vyhovuje jí chudší, sušší a propustnější substrát s obsahem písku. O velikosti květináče rozhoduje velikost a stáří rostlin. Dospělé můžeme dlouhodobě pěstovat v nádobách o velikosti asi 20 l a větších.