obrázek z archivu ireceptar.cz

Vlnovník višňový ničí peckoviny: Odhalte ho v zimě, zakročte v předjaří

Roztoč vlnovník višňový je savý škůdce mikroskopických rozměrů. Škody v sadech však dokáže napáchat velké. Naštěstí proti němu existuje obrana, ke které lze využít i ekologické postřiky či predátory.

Samičky vlnovníka višňového (Aculus fockeui) jsou velké asi 0,15–0,23 mm a mají variabilně zbarvené tělo - od světle hnědé až po nafialovělou. Hostitelskými rostlinami jsou především slivoně, ale také myrobalán, meruňka, višeň či broskvoň.

Samičky vlnovníka višňového (Aculus fockeui) Samičky vlnovníka višňového (Aculus fockeui) Autor: Archiv ireceptar.cz

Zimní a letní samičky

Rozlišujeme dva typy samiček – letní a zimní. K přezimování se uchylují takzvané zimní samičky (latinsky deutogynes), a to nejčastěji do blízkosti pupenů, pod pupeny a do trhlin borky na větvích. Kolonie vlnovníků mají často i několik tisíc jedinců. Mnohdy bývá velmi obtížné vlnovníky pod pupeny najít, protože je musíme odchlípnout nebo odstranit. Zimní samičky napadají odhalené listy rašících pupenů. Od poloviny dubna kladou vajíčka, ze kterých se vyvíjejí takzvané letní samičky (latinsky protogynes), které způsobují největší škody. Množí se v několika cyklech: exponenciálně od konce června, s maximem koncem července a začátkem srpna, kdy se intenzivně rozšiřují větrem na další stromy. Zpočátku roztoči osídlují spodní strany listů, v době exponenciálního růstu se stěhují i na svrchní stranu. Od června a července se část populace mění na zimní samičky, které se nemnoží a již v létě mohou migrovat do zimovišť. Maximální počet zimních samiček se vyvíjí koncem srpna a v průběhu září, kdy se přemísťují na letorosty a postupně zalézají do úkrytů.

poškození plodu vlnovníkem višňovýmpoškození plodu vlnovníkem višňovýmAutor: Archiv ireceptar.cz

Jak se napadení vlnovníkem projevuje?

Jako typický savý škůdce tento vlnovník poškozuje listy, květy a mladé plůdky sáním. Na listech způsobuje stříbřitost (broskvoně, nektarinky, mandloně) nebo hnědnutí (slivoně, třešně, višně). V důsledku silného napadení listy opadávají. Napadení květů a plodů způsobuje rzivost nebo strupovitost slupky plodů a stopek všech peckovin. Napadené letorosty jsou skvrnité (střídají se bělavé a fialové skvrny). Napadení listů na konci letorostu vede k zaschnutí terminálu, což podněcuje metlovité obrůstání z adventivních pupenů (metlovitost letorostů). U plodů způsobuje roztoč ztráty na cukernatosti a poškozuje jejich vzhled.

Jak s ním bojovat?

Základem úspěšné ochrany je důkladná zimní kontrola, při níž se pozorně díváme na letorosty se zhruba polovinou jednoletého dřeva a polovinou dvou až tříletého letého dřeva. V průběhu roku kontrolujeme listy před květem nebo po odkvětu, tedy dříve, než mohou být napadeny plůdky. Další kontroly se provádějí spolu s monitorováním svilušek v červnu a červenci, popřípadě i během srpna. Prahy škodlivosti sice nejsou stanoveny, ale zmíněnými kontrolami lze zjistit nástup rychlého růstu populace. Právě tehdy je nejlepší doba k zásahu. Na jaře, respektive na počátku rašení, porosty ošetříme oleji nebo lépe sirnými přípravky, které vlnovníka silně zredukují. Velmi dobré zkušenosti jsou s přípravky na bázi polysulfidické síry (např. Sulka). V rámci biologické ochrany se využívá introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Akční letáky