Pocházejí až z jihu Afriky, ale do Evropy se spolu s námořníky dostaly již patnáctém století. Ovšem teprve v devatenáctém se jejich pěstování rozvinulo naplno – jejich jedinečné aroma totiž objevili voňavkáři. Zahradníci vonné pelargonie zase sázeli podél cestiček, aby jejich vůně ulpívala na dlouhých sukních procházejících dam. V zimě se ze stejného důvodu rozestavovaly v domě, kde přečkávaly zimu. Rostliny se skutečně stačí pouze dotknout, aby vás zahalila svou intenzivní, svěží, a přitom sladkou vůní.

Mezi nejznámější vonné pelargonie patří Pelargonium graveolens, v jejímž aroma připomíná svěží stolisté růže s hřejivou, kořenitou příměsí. Kříženec Pelargonium graveolens x tomentosum má kromě růžového nádechu i mátový, Pelargonium radens zase citrónový. Pelargonium quercifolium, jejíž listy jsou vytvarované podobně jako dubové, voní po jehličí v prohřátém borovém lese a vzácném kadidle, Pelargonium fragrans zase po muškátovém oříšku. Pelargonium odoratissimum voní jako zralá jablka a hrušky, Pelargonium capitamum sladce růžově. Vůně vonných palargonií jsou jedinečné a přirovnání samozřejmě pokulhává – nejlepší je k nim přivonět a ochutnat.

Pěstování

  • Vonné pelargonie můžeme podobně, jako známější pelargonie velkokvěté, pěstovat jako přenosné rostliny. Milují slunce a svědčí jim propustný substrát, ve kterém nehrozí přemokření.
  • Keříky mohou být 30-100cm vysoké, podle druhu a kultivaru. Můžeme si je vypěstovat i ze semene (nutno začít již v prosinci), jednodušší a u kříženců i vhodnější je množení řízky, na jaře nebo na konci léta.
  • Rostoucí sazenice včas zaštipujeme, již ve výšce 15-20 cm, aby se rozvětvily a vytvořily košaté keříky.
  • Zimu přečkají na chladném, ale bezmrazém, světlém místě. Před zimováním je zkrátíme až o třetinu.

Voňavé listy v kuchyni i koupelně

Listy mají nejdelikátnější vůni před rozvitím květů, můžeme je však průběžně sklízet po celou sezónu. Sušené jsou skvělou součástí pot-pourri a vonných sáčků do prádelníku. Jsou jedlé a z čerstvých i sušených můžeme připravit chutný nálev a dochutit a ovonět jimi nejrůznější pokrmy, od marmelád a sirupů po dušené směsi či ocet na salátové zálivky.

Můžeme je přidat rovněž do koupele, nebo nálev používat jako pleťovou vodu, která má mírně prokrvující a stahující účinky.