Vřes obecný (Calluna vulgaris)
Tato odolná a houževnatá rostlina je při léčbě infekcí močových cest velmi účinným pomocníkem. Působí protizánětlivě a navíc močopudně – dobře odvodňuje i při různých otocích. Vhodná je i při zánětech ledvinové pánvičky, zvětšení prostaty a problémech s močovými kameny. Působí rovněž svíravě, při horečce zvyšuje pocení. Podporuje vylučování solí z těla a pomáhá tak při revmatismu a bolestech kloubů. Navíc tato všestranná léčivka mírně uklidňuje.
Užívaná část
Nať seřezáváme v době květu od července do září. Sušíme ji ve stínu, uměle pak do teploty 45 °C. Nejvíce užitečných látek mají květy – z větévky je lze opatrně sdrhnout i bez celkového seříznutí.
Účinné látky
Nať obsahuje flavonový glykosid quercitrin, myricitrin, 7 % katechialkaloidu ericolinu, třísloviny, množství kyseliny křemičité i jiných minerálních látek, saponin, slizy, pryskyřice, glykosid arbutin, organické kyseliny.
Podávání
Užíváme nálev či dvě minuty povařený odvar ze 1-2 lžiček na šálek vody dvakrát denně nebo obden. Účinek se zvyšuje v zásadité moči. Vřes můžeme užívat i poměrně dlouhodobě, vhodný je i pro děti, těhotné a kojící ženy. Z čerstvých natí či pouze květů lze připravit lehce načervenalý, osvěžující jarní čaj.
Výskyt
Vřes je domovem v Evropě i Severní Americe, u nás jej najdeme na suchých, písčitých či rašelinných půdách. S oblibou je pěstován na zahradních vřesovištích. Sbírat bychom jej měli pouze tam, kde neroste v přírodních rezervacích a zároveň bychom se měli snažit, abychom nepoškodili jeho lokality. Případně můžeme sušené květy zakoupit v prodejnách bylin.