Ačkoli se prodávají jako hrnkové květiny, v teplém pokoji se jim dařit nebude. Jde o venkovní, chladnomilné a ve většině případů mrazuvzdorné rostliny. Ozdobit však mohou zahradu, terasu, balkon, zápraží nebo venkovní okenní parapety, na kterých zůstalo prázdné místo po letních truhlících.
Vítej doma
Keřík si obvykle přineseme v malém plastovém květináčku. Pokud ho budeme pěstovat venku po celou zimu, vyplatí se přesazení do stabilnějšího a o něco většího, který bude lépe vzdorovat větru i mrazu. Nebo ho vložíme do větší nádoby a meziprostor vyplníme izolací. Ani otužilé rostliny nesnesou silnější mráz, jestliže jsou pěstovány v nádobách, zvláště malých a bez dalšího zateplení. Kořeny totiž promrznout nesmějí, a zatímco volná půda jim poskytuje solidní ochranu, nádobu může mráz prostoupit skrz na skrz. Květináče proto chráníme, a to ze stran i od země, pokud nestojí na dřevěné podlaze. Můžeme je například zabalit do bublinkové fólie a zakrýt ji jutou nebo dostatečně velkým obalem na květináč. Při méně úporných mrazech postačí i pohledné kokosové či filcové pásy, které bývají k dostání v zahradnických potřebách. Výhodou je vždy místo těsně u zdi, která poskytuje závětří, a pokud je orientovaná k jihu, akumuluje též teplo.
Jakožto stálezelené rostliny je třeba vřesy a vřesovce zalévat i v zimě. V chladu sice nepřirůstají a vypařují málo vody, přesto napít potřebují. Stává se, že rostliny pěstované v nádobách často přeléváme – prevencí je dokonale propustný substrát a malá podmiska, která po dešti nezadrží příliš vody. Vřesy a vřesovce také poměrně snadno uschnou – zejména tehdy, pokud na ně pozapomeneme, protože nás nevarují unaveným vzhledem či svěšením listů. Vypadají stále pěkně, i když jsou již dočista suché.
Jaké vřesy jsou k dostání?
Vřes obecný (Calluna vulgaris)
- rostoucí i v naší přírodě, můžeme pořídit v mnoha zahradních varietách. Tyto vřesy kvetou nejen v různých odstínech karmínové, růžové a lososové, ale i čistě bíle. Nakvétají již na podzim a pokračují až do prosince, některé odrůdy i déle. Substrát by měl být nejen kyselý, ale také dokonale propustný. Na dno se vyplatí nasypat drenážní vrstvu z písku nebo perlitu, která je prevencí přemokření. Využít můžeme substrát pro vřesovištní rostliny nebo si ho namíchat z vláknité rašeliny s nízkým pH, říčního písku nebo perlitu a nevápněného kompostu v poměru 5:2:1. Směs můžeme ještě vylepšit přidáním zkompostované borky i jehličí a listovky, nejlépe z ořešáku nebo dubu, které mají nižší pH. Listovkou a zkompostovaným jehličím, nejlépe borovým, lze rašelinu do jisté míry i nahradit.
Vřesovec pleťový (E. carnea)
- kvete od prosince do dubna, proto se stal rovněž oblíbenou zimní hrnkovou rostlinou. Je vřesu velmi podobný, má však jehličkovité listy a větší květy, kterými jsou větévky doslova obsypány. Není tak náročný na nízké pH, ale rovněž ho uvítá. Substrát by měl být každopádně dobře propustný.
Vřesovec kapský (E. gracilis)
- je velmi atraktivní, až 30 cm vysoký keřík, jehož květy jsou ještě nápadnější a bohatší než u ostatních vřesovců. Je ovšem také choulostivější. Chlad mu rovněž svědčí, nejdéle bude kvést při teplotě 5–10 °C. Není však mrazuvzdorný. První lehký mrazík přežije, déletrvající pokles teploty pod nulu nikoli. Venku ho proto můžeme ponechat jen při oblevě, poté mu dopřát světlé, chladné, chráněné místo. Potrpí si na humóznější, výživnější půdu a dostatek vláhy. Pozor na to, že v květinářství ho můžeme občas zakoupit bez upřesnění druhového jména, odlišení od jiných druhů je však vzhledem k jeho nárokům důležité.
Související články
Jak o ně pečovat po odkvětu?
Aby keříky zůstaly košaté, vyplatí se je pravidelně stříhat. Vřesy i vřesovce jsou však pohledné i odkvetlé, se sestřihem proto nemusíme spěchat. Stačí ho provést až časně zjara, a to přibližně o polovinu. Na jaře rostlinám rovněž prospěje přesazení do nové, o trochu větší nádoby. Dopřejeme jim slunné místo a spolu s tím, jak teplota stoupá a keřík roste, začneme postupně více zalévat a přihnojovat. Hnojíme hnojivem bez obsahu vápníku a zaléváme dešťovkou. Celoroční pěstování v nádobách snášejí vřesy i vřesovce dobře. Všechny mrazuvzdorné druhy však můžeme také vysadit na zahradu – vzhledem k jejich nárokům i vzhledu je nejlepší dopřát jim speciální místo, zahradní vřesoviště, které může být i docela malé. Keříkům to sluší pospolu, doprovodit je mohou další vřesovištní rostliny, jako jsou libavka, pieris, leukothoe, kyhanka, zakrslé borovice, břízy a další dřeviny.
KVÍTKA VŘESU V ŠÁLKU
Květy vřesu jsou ve fytoterapii oblíbené pro své protizánětlivé působení, především v močových cestách. Nálev z nich uleví při jejich zánětu. Využít ho však můžeme, i když nás trápí nespavost nebo přepracování, neboť mírně uklidňuje. Má příjemnou, lehounce nakyslou chuť a jemnou vůni. Připravíme ho ze lžičky květů na šálek vroucí vody.
Zdroj: Časopis Receptář