Jak vyřešit vsakování vody na své zahradě?
Zdroj: Ursula Page/Shutterstock.com

Jak vyřešit vsakování vody na své zahradě?

Už od roku 2006 platí vyhláška, která nařizuje, aby veškeré dešťové srážky byly vsáknuty na pozemku, na kterém stojí vaše stavba. Voda se tak vrací do přírody nebo může být využívána na zálivku zahrady, k úklidu, praní nebo ke splachování WC. Jak vyřešit vsakování vody na zahradě?

Systémy na zpracování dešťové vody jsou pro novostavby povinné. Upozorní vás na to stavební úřad. Starší nemovitosti zase mohou správně zvoleným řešením zvýšit svou tržní hodnotu a zároveň ušetřit za výdaje za vodné a stočné.

Voda a vsakování

V současné době přibývá spousta zpevněných ploch, a to od cest, chodníků, parkovišť až po průmyslové areály, obchodní domy, ale také rodinné domy, příjezdové cesty nebo střechy. Voda, která na tyto plochy dopadne, se nevsakuje zpět do půdy, ale naopak rychle odtéká pryč z daného území. Takto v lokalitě vzniká nedostatek podzemní vody a sucho. V místech, kde se voda shromažďuje naopak hrozí eroze a povodně. Zadržování vody v krajině a vsakování srážek upravuje § 20/5 písm. c) vyhláška č. 501/2006 Sb.

Zkuste snížit spotřebu pitné vody a více využívat zachycený déšť. Zkuste snížit spotřebu pitné vody a více využívat zachycený déšť. Zdroj: Astrid Gast/Shutterstock.com

Využití dešťové vody

Chcete se chovat více ekologicky a ušetřit? Zkuste snížit spotřebu pitné vody a více využívat zachycený déšť. Podle různých chemických analýz leží kvalita srážkových vod vesměs na hranici limitů pro jakost pitné vody. Používat je tedy můžete na splachování WC, k praní prádla, jako zálivku nebo k mytí auta. Další výhodou je, že dešťová voda je měkká. Proto nedochází k usazování vodního kamene ve spotřebičích nebo v potrubí.

Vsakování vody na zahradě

Jaké vsakovací zařízení zvolit a jak je vaše půda propustná? To zjistí vsakovací zkouška. Koeficient vsaku půdy vám zjistí hydrogeologický průzkum. Pro kontrolu a svou vlastní potřebu si ho můžete vypočítat také sami. „Důležité je ovšem říct, že zmíněný postup není oficiálním podkladem pro návrh vsakovacího zařízení zpracovávaného projektantem pro účel oficiální dokumentace pro stavební úřad. Podkladem projektantům by měl být koeficient vsaku ze zmíněného hydrogeologického posudku zpracovaného geologem,“ upozorňuje technický specialista Ing. František Krpata.

Koeficient vsakování

Nachystejte si rýč, metr, stopky a konev s vodou. Nejdřív vykopejte jámu do hloubky budoucího vsakovacího objektu. Měla by být velká cca 30 x 30 až 50 x 50 cm. Jámu začistěte a nalijte do ní vodu. Kropte tak dlouho, až se vytvoří rybníček s přibližně 10 cm vody. Nechte vsáknout a tento postup opakujte ještě dvakrát. Na dno jámy zatlučte kolík a vyznačte na něm stupnici po dvou centimetrech. Maximální hladina by měla dosahovat 30 cm. Do prázdné jámy nyní nalijte vodu do výšky 30 cm, zapněte stopky a měřte, za jak dlouho hladina poklesne až na dno. Pokud se voda vsakuje déle než tři hodiny, měření ukončete po pěti hodinách. Zapište si výšku vodního sloupce (H) v metrech a čas, za který poklesl (T) v sekundách. Koeficient pak vypočítejte vzorečkem Kv = H/T.

Způsoby vsakování

Vsakovací bloky nebo tunely jsou plastové konstrukce, jež se chovají jako zásobníky vody. V těchto zásobnících se shromažďuje voda, která se pomalu vsakuje do půdy. Výhoda oproti staršímu zasakování v otevřeném polderu nebo využití štěrku je úspora výkopových prací, vysoká akumulační schopnost a jednoduchá instalace.

Vsakovací bloky nebo tunely jsou plastové konstrukce, jež se chovají jako zásobníky vody. Vsakovací bloky nebo tunely jsou plastové konstrukce, jež se chovají jako zásobníky vody. Zdroj: Hamik/Shutterstock.com

Vsakovací blok 

Vsakovací bloky se instalují do hůře propustného podloží v jedné řadě. Vsakovací objekt vyžaduje zásyp štěrkem frakce 8/16, kompletní obalení geotextilií a propojení pomocí středících kolíků.

Vsakovací tunely 

Vsakovací tunely se nejčastěji využívají u rodinných domů. Pyšní se jednoduchou instalací. Tunely lze poskládat do libovolného počtu řad. „Řady tunelů pro pochozí zatížení doporučuji poskládat s 200 milimetrovým rozestupem na štěrkové lože 100 až 150 milimetrů s maximálním krytím 1490 milimetrů. U pojezdového zatížení je maximální hloubka uložení 1400 milimetrů a krytí 890 milimetrů. Pro vyšší krytí a pojezd je třeba volit odstup řad 500 mm,“ upřesňuje specialista František Krpat. Tunely je nutné ještě zabalit do geotextilie.

Zdroj: www.vodavdome.cz, www.living.cz

Akční letáky