obrázek z archivu ireceptar.cz

Vše o pěstování bambusu

Jan Kocourek pěstuje bambusy čtrnáct let. začal ještě dříve, než se na ISŠ zahradnické vyučil v oboru zahradník s maturitou a později se na ČZU v Praze Suchdole stal bakalářem oboru zahradnictví. Cestuje za nimi i po světě ví o nich téměř všechno…

 „Tyhle rostliny mě ,dostaly’, když jsem jednou v Alpách viděl, jak pod zasněženými sjezdovkami vyrůstají ze sněhu pětimetrové bambusové tyče – tedy botanicky správně stébla“ vzpomíná Jan Kocourek. „Bambus je ve všeobecném povědomí spojen především s Asií, ale rostlinám této skupiny jednoděložných rostlin se daří i v Africe či v Severní a Jižní Americe. Najdeme je nejen v nížinách tropických a subtropických oblastí, ale otužilé druhy tam rostou i ve velkých nadmořských výškách až kolem 4000 m nad mořem“ vysvětluje.

Cesta bambusu do Evropy

Bambus se v Evropě poprvé objevil v 18. století a dovezli jej mořeplavci, kteří z Asie dováželi koření a tropické rostliny především do Holandska, Anglie a Portugalska. Odtud se později dostal i k nám.

phyllostachys aureosulcata spectabilisphyllostachys aureosulcata spectabilisAutor: Archiv ireceptar.cz

S kamarády, majiteli Dobré Čajovny, pořádáme každoroční čajo–bambusové výpravy do vysokohorských oblastí Asie, kde se daří čaji a tedy i odolným bambusům. Dosud jsme byli v Číně, Barmě, Thajsku, na Tchaj–wanu, Srí Lance – letos se chystáme do Japonska a Koreje. Pěstujeme a prodáváme přes 85 druhů a kultivarů bambusů a tento počet pomalu rozšiřujeme rostlinami, které si přivážíme z výprav do Asie,“ říká Jan Kocourek.

Bambusový muž

Při svých výpravách za bambusem narazil Jan Kocourek na Tchaj-wanu na pozoruhodného muže. „Ten pán byl do bambusu blázen. Měl manželku, ale jinak všechno ostatní měl z bambusu vypěstovaného na své nádherné zahradě – tedy jídlo, z bambusu lisoval a připravoval nápoje, obydlí i jeho vybavení bylo pochopitelně bambusové, bambus ho i šatil. Dnes se například z bambusu průmyslově spřádá příze, dělají se z ní třeba ručníky. Já jsem si pořídil bambusové ponožky a trička,“ dává k lepšímu Jan Kocourek.  

Pozor na kvetení, aneb jak si dobře vybrat

Perioda kvetení u bambusů není dosud plně objasněna.

  • U některých druhů rostlina po odkvětu utvoří semena a umírá celá (Fargesia).
  • U jiných druhů bambusu odumírají jen výhony, které vykvetly (např. Phyllostachys aureosulcata „Spectabilis“). Vytvořená semena se vysemení a začínají růst nové generace.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

V našich klimatických podmínkách to ne vždy funguje. Pro pěstitelské účely se proto bambusy množí pouze vegetativně. Tedy odkopky nebo oddělky. Laboratorně (z meristémů) množené bambusy špatně rostou.

Kdy bude bambus kvést, obvykle nejde přesně zjistit. Jeho květů – mimochodem velmi nenápadných a rozhodně ne okrasných – se tedy nemusíme dožít, a nebo nám bambus může vykvést také hned příští rok. Proto bylo mnoho lidí zklamaných a obecně odmítali bambusy s tím, že vykvetou a uhynou. Pokud to lze, je proto potřeba zjistit:

  • Jak jsou staré matečnice daného druhu, kultivaru či formy bambusu, který kupujeme?
  • Jaká byla metoda množení a péče o sazenice?

V současné době jsou u nás na trhu například fargesie nové generace namnožené z nových deseti až dvacetiletých rostlin (Fargesia nitida, F. murielae nebo krásná F. juizhaigou 1 s načervenalými stébly), takže je záruka, že mají před sebou kolem sta let života.

Dva typy růstu

Bambusy se podle růstu dělí v podstatě na dvě základní typové skupiny. První jsou rostliny, které vyrůstají v trsech, druhé jsou výběžkaté.

  • Především trsnaté druhy bambusů, které obrůstají listy již od země, nepotřebují kořenové zábrany proti nekontrolovanému rozrůstání. Jsou vhodné především do menších zahrad.
  • Výběžkaté, které se svými rhizomy velmi rychle rozšiřují do svého okolí, většinou vyžadují vymezení prostoru speciální protikořenovou 1–2 mm silnou fólií sahající do hloubky 70 cm. Po čase jsou výběžkaté rostliny schopné porůst větší plochy a vytvořit tak malé bambusové lesíky či houštinky.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Správné hnojení

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

V srpnu s dusíkem přestáváme a rostlinám dopřejeme již jen draslík, který podporuje vyzrávání jejich pletiv a zvyšuje tak odolnost bambusů vůči mrazu.

Bambusům svědčí propustná půda – ideální je hlinitopísčitá, s bohatou zásobou živin.

Při výsadbě můžeme do zeminy přidat například kompost nebo uleželý chlévský hnůj. Později je pak každý rok přihnojujeme.

Především na jaře, kdy dokáží narůst i kolem deseti centimetrů za den, jsou totiž tyto rostliny doslova vysavači živin, především dusíku. Ovšem nesmí se to přehánět, pokud je dusíku v půdě příliš, může dojít k opačné reakci a bambusy některé ze svých nových výhonů takzvaně zaslepí, nebo jsou nově vyrostlé tyče slabé, křehké a lámou se ve větru, protože nestačily vyzrát. Nejlepší je tedy zlatá střední cesta, kdy na jaře dopřejeme rostlině velkou část hnojiva a během roku pak zbytek již jen v udržovacích NPK dávkách.  

Bambus v zimě

Svazčité kořeny bambusů přijímají vláhu celý rok – v zimě je proto tolik neohrozí mráz, jako spíše nedostatek vody, který je ještě více umocňován mrazivými větry a slunečním zářením. Pokud je půda dlouhodobě promrzlá, bambusy se nedostanou k půdní vodě a pomalu chřadnou, listoví hnědne a zasychá. Suchu a mrazu se rostliny brání různými způsoby, například tím, že listy srolují a tím tak omezí jejich plochu odparu (některé fargesie). Uschlé listy však neopadají – majitelé bambusů pak často na jaře bědují, že jim rostlina umrzla, ale ona oproti tomu byla poškozena nebo zahynula suchem, ne mrazem. Bambusy je tedy nutné přes zimu hlídat a popřípadě je v zimních měsících zalít.

Druhým extrémem je nadbytek vody, který hrozí především v těžkých jílovitých půdách, když delší dobu přemokřené rhizomy začnou zahnívat a rostlina později hyne.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Bambusům také v zimě spolu s chladem škodí vítr a ostré předjarní slunce, vyžadují proto chráněné stanoviště.

Růst rostlin také ovlivňuje jejich stav, množství kvalitních rhizomů a kořenů, charakter zimního období, který spolu s přiměřeným hnojením, dostatečnou zálivkou před zimou a během ní rozhodne, v jaké kondici se rostliny nalézají na jaře v příštím roce, kdy z podzemních rhizomů vyrážejí nová stébla. Po příznivé zimě a po dodržení nároků a potřeb mohou u některých druhů v našich podmínkách narůst stébla až do výšky šesti metrů. 

  • Rod bambusu Fargesia patří u nás k nejpěstovanějším. Vykvétá v zatím neznámých cyklech od 100 do 190 let a poté odumírá celá rostlina. U nás se fargesiím daří na stíněných místech.
  • Phyllostachys aureosulcata ,Spectabilis’ – velmi dekorativní bambus, jeden z nejodolnějších vůči chladu pěstovaný u nás, odolá mrazu až –26 °C. Jeho zajímavé cik–cak rostoucí tyče dorůstají výšky 4–6 metrů.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Něco pro gurmány – vlastní bambusové výhonky!

I u nás lze některé druhy bambusů pěstovat jako zdroj jedlých výhonků typických pro čínskou kuchyni.

  • Podobně jako u chřestu se sbírají čerstvé podzemní zárodky budoucích stébel (tyčí), které zjara vyrážejí z podzemních rhizomů.
  • Používá se i stejná technika, kdy se nové výhonky postupně zahrnují půdou, aby narostly do co největší délky vybělené a přitom zůstaly křehké. Tento proces se nazývá etiolizace.

Pěstitel – labužník však musí počítat s tím, že se tak připraví pro následující sezonu o nové tyče. Lze to však také brát jako způsob, jak zamezit nekontrolovanému rozšiřování rostliny.

Sklizené výhonky je třeba naložit do speciální marinády, aby získaly potřebnou chuť. Ne všechny výhonky jsou dobré a jedlé. Kulináři je potom dělí na sladké a hořké, přičemž dávají samozřejmě přednost sladkým.

U některých druhů bambusů se sbírají čerstvé listy pro bylinné čaje.