Výběr druhů a odrůd zahradních keřů je obrovský. Při rozmýšlení, které vysadit, dbáme na jejich vrůst i nároky na světlo, půdu, vláhu. A pokud chceme potěšit hned více smyslů najednou, dáme přednost těm, které krásně kvetou a navíc voní. Vůni sice nevidíme, ale naši náladu ovlivňuje vmžiku, a to velmi silně. Vzrostlé keře kvetou bohatě a provoní celou zahradu. Šeřík ji provoní v květnu, pustoryl zvaný nepravý jasmín vzápětí a růže přeberou štafetu.
Omamný šeřík
Šeřík obecný (Syringa vulgaris) patří mezi nejoblíbenější kvetoucí keře již celá století, a to právem. Bohatá květenství, kterými se keře v květnu obsypou, nabízejí úchvatnou podívanou a provoní celou zahradu. Podobně jako pár kvetoucích větví ve váze provoní celý dům – v teple je lze i přirychlit. Květy jsou navíc jedlé a můžeme jimi ozdobit sváteční jarní dezerty.
Když doba květu pomine, šeřík je stále pohledný díky svým sivě zeleným listům a pěkné stavbě. Může dorůstat až do výše sedmi metrů a uplatní se jako solitér, vynikne ve skupinách i volně rostoucích živých plotech. Můžeme vybírat z více kultivarů a kombinovat květy tmavě i světle fialové, bílé a bíle lemované. Keř je nenáročný na půdu i vláhu, pokud se mu jí však dostane na jaře dostatek, vydrží květenství svěží déle. Vyhovuje mu slunce nebo lehký stín. Šeříky nevyžadují pravidelný řez, tvarujeme je v případě potřeby pouze v prvních letech po výsadbě.
šeřík malolistý (Syringa microphylla)
Zajímavé jsou i další druhy šeříků. Nejvýše 1,5 m vysoký šeřík malolistý (Syringa microphylla) má růžově červené, silně aromatické květy, které se rovněž objevují již v květnu, ale postupně kvetou až do podzimu. Nejvýše 2 m vysoký šeřík sametový (Syringa patula) kvete bílofialovými, vonnými květy v květnu a červnu.
Sladký pustoryl
Nepříliš libozvučný český název bíle kvetoucích keřů je často zaměňován za jasmín, či nepravý jasmín. Vůně květů k této přezdívce přímo vybízí. Pustoryl věncový (Philadelphus coronarius) je rychle rostoucí keř, vysoký do 4 metrů, ovšem pěstovat můžeme i kompaktní, metr či dva vysoké kultivary. V květnu a červnu tvoří záplavu krémově bílých, až 6 cm velkých květů, které učiní z každého pozdně jarního večera na zahradě kouzelný zážitek. Sladká vůně se šíří do daleka a láká čmeláky a motýly. Květy jsou uspořádány v hroznovitých květenstvích. Jsou široce otevřené, jednoduché, poloplné nebo plné, podle kultivaru.
Pustorylu svědčí slunce i polostín, je nenáročný na půdu, nejlépe poroste v půdě propustné, ale zjara vlhké. Výhony, které vyrůstají kolmo vzhůru a na obvodu keře se ohýbají v ladných obloucích, kvetou především na vrcholech. Na starších větvích se jich objevuje méně, proto keř pravidelně a postupně zmlazujeme. Každé dva až tři roky u země odřízneme několik nejstarších výhonů – nejlépe po odkvětu.
Romantická růže
Královna květin vyniká půvabem ve všech ze svých nesčetných podobách a varietách. Ale zdaleka ne všechny také voní. Pokud si chceme dopřát čistou, dokonalou a intenzivní růžovou vůni, vysadíme na zahradu růži stolistou (Rosa x centifolia) neboli lékárnickou. Je to stará odrůda, odolná a nenáročná, do 2 m vysoká. Jedinou nevýhodou je poměrně krátká doba květu, alespoň oproti mnohým moderním odrůdám, ovšem její rozkvět na počátku léta je jedinečným zážitkem.
Vůně růže stolístky je sladká a přitom svěží
Něžně růžové plné květy jsou kolem 7 cm velké a jejich okvětní plátky si nádhernou vůni zachovávají i po usušení nebo naložení do oleje. Pro zdobení pokrmů těžko najdeme půvabnější ingredienci, mají i léčivé, protizánětlivé a hojivé účinky. Stolístka je křížencem, pravděpodobně však přírodním, který z původních druhů vzniknul sám kdesi na úpatí Kavkazu. Pěstuje se odnepaměti, nyní i v řadě kultivarů.
Růže stolistá je nenáročná a netrpí chorobami. Dobře pokvete na slunném místě, v humózní, propustné půdě hnojené kompostem. Řez nutně nevyžaduje, ale pokud výhony po odkvětu o třetinu zkrátíme, budou keře košatější. Zjara je můžeme zmladit hlubokým řezem, jinak stačí odstranit suché a přestárlé výhony.
