Rané odrůdy vyséváme již od února do března do sadbovačů, případně do teplého pařeniště. Do pařeniště je přesazujeme v březnu, na záhon od dubna.

Pěstování

Pro zdárný růst potřebují hlubší, dobře zpracovanou zem s přídavkem vyzrálého kompostu. V žádném případě je nehnojíme čerstvým hnojem, který nesnášejí stejně jako většian druhů zeleniny. Nikdy je nesázíme hlouběji, než byla předpěstovaná sadba – tvoří pak deformované bulvy. Velmi důležitá je zálivka, která rozhoduje o praskání bulev. Některé odrůdy sice tímto jevem příliš netrpí, ale obecně platí, že výkyvy v příjmu vody kedlubnám neprospívají; nedostatečná zálivka rovněž způsobuje dřevnatění. Po výsadbě zakryjeme záhon netkanou textilii, která vyrovná rozdíly nočních a denních teplot a také dobře ochrání před škůdci brukvovitých zelenin, mezi něž patří především housenky běláska zelného.

Důležité je mezi sazenicemi dodržovat dostatečný spon (u raných 25x25 cm, u letních a podzimních odrůd 40x30 cm)., jinak bulvy zůstanou malé.

Sklizeň

Nejranější kedlubny, jak bílé tak i modré, sklízíme, jakmile bulvy dorostou průměru pěti centimetrů; tehdy jsou nejkřehčí a nejšťavnatější. Největší kedlubny k přímé konzumaci jsou modré pozdní Violeta s bulvami kolem sedmdesáti dekagramů a již zmíněný Gigant.

Rané odrůdy (a odrůdy pro rychlení) mají vegetační dobu 80-82 dnů, letní 85-90 a pozdní 100-150 dnů. K těm nejranějším, které vyséváme jako první, patří například bílé odrůdy Korfu F1, Kref F1 nebo Luna, mezi modrými odrůdami vybereme Ballot F1.