obrázek z archivu ireceptar.cz

Vypěstujte zdravý česnek: výsadba, ochrana proti chorobám a škůdcům

Tradiční termín, tedy vysadit česnek do Dušiček, není třeba vzhledem k teplému podzimu dodržovat. Rozhodující je teplota půdy, a vyšší znamená i zvýšené riziko nemocí. Prevencí je i vhodná půda, moření aj.

Základem úspěchu je kvalitní sadba a správně provedená a načasovaná výsadba. Proti houbovým chorobám lze stroužky mořit, ovšem důležité je i střídání pěstebních ploch a vhodná půda. Používejte zásadně zdravou sadbu, nejlépe uznanou, o čemž si vyžádejte písemné osvědčení. Označení „vhodné k sázení“ ve skutečnosti znamená, že kupujete předražený konzumní česnek.

Obecně se česnek špatně přizpůsobuje, proto odrůdy z jiných oblastí či států u nás neroste příliš dobře. Spolehlivý výnos ve všech vhodných oblastech dává sadba povolených odrůd z porostů přehlížených semenářskou kontrolou Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Čas výsadby závisí na teplotě půdy

Česnek sázíme nejdříve na DušičkyČesnek sázíme nejdříve na DušičkyAutor: Shutterstock.com / supersaiyan3

Česnek vysazujte na teplé, slunné a vzdušné stanoviště do písčitohlinité nebo hlubší hlinité půdy. Nesnáší trvalé mokro. Ideální je sázet ho tak, aby ještě dobře zakořenil, ale nadzemní část začala růst až na jaře. Lépe je česnek sázet v prosinci než v září! Tradiční termín do Dušiček (2. 11.) bývá vhodný, ale vedle kalendáře by měl mít hlavní slovo teploměr. Neměli byste ho sázet dříve, než teplota půdy trvale klesne pod 9 °C, protože při vyšších teplotách rostliny již na podzim napadá fuzáriová hniloba, která spolu s dalšími patogeny později způsobuje vadnutí (zasychání listů od špiček) a odumírání rostlin. Sázet můžete i během zimy, pokud to stav půdy dovolí. Čím dříve sázíte, tím do větší hloubky; v prosinci stačí hloubka 4 cm, ale v září alespoň 8 cm.

Vhodné hnojení jako prevence chorob

houbové choroby česnekuhoubové choroby česnekuAutor: Archiv ireceptar.cz

Půda by měla obsahovat dostatek humusu a vápna a je vhodné přihnojovat sirnatými hnojivy. Při přímém hnojení organickými hnojivy a přehnojování dusíkem česnek více napadají choroby a škůdci. Česnek ani jiné cibuloviny není vhodné sázet na tentýž pozemek v kratších intervalech než 4 až 5 let. Při napadení sklerociovou hnilobou (Sclerotium cepivorum) interval prodlužte na 8 až 10 let. Na zahrádce s malými záhonky však tento ozdravovací efekt příliš nefunguje.

Časté choroby česneku

Napadení houbovými chorobami způsobí předčasné vadnutí listů česnekuNapadení houbovými chorobami způsobí předčasné vadnutí listů česnekuAutor: Archiv ireceptar.cz

Komplex několika houbových chorob napadá česnek jak v průběhu vegetace, tak i během skladování. Jde zejména o houby Fusarium spp., Botrytis spp., Penicillium spp., Sclerotium cepivorum a v některých lokalitách pak i Helmithosporium allii. Jestliže se napadení projeví již v průběhu vegetace, listy zežloutnou, poškodí se podpučí a zredukují kořeny, rostliny postupně zvadnou a odumřou. Při skladování se objevuje takzvané trouchnivění, kdy postupně nekrotizují a sesychají jednotlivé stroužky, až uschne celá cibule. Na průřezu jsou zřetelně vidět jednotlivé zasychající stroužky a mezi nimi je většinou bílý, narůžovělý, světle šedý nebo modrozelený povlak hub. Barva tohoto povlaku je odvislá od původce hniloby. Vysazovat je proto třeba pouze zdravé nepoškozené stroužky.

Moření před výsadbou

česnek napadený vlnovníkemčesnek napadený vlnovníkemAutor: Archiv ireceptar.cz

Palice ihned po rozloupání máčejte v připravené suspenzi přípravku po dobu 20-30 minut a bezprostředně poté je buď vysaďte, nebo nechte česnek rychle oschnout a uskladněte ho na větraném místě až do doby výsadby. Nedělte stroužky delší dobu před výsadbou, v rankách se mohou snadno uchytit choroby. Moření má příznivý vliv na zvýšení výnosu a zdravotní stav i tehdy, když použijete zdravou sadbu, kterou vysadíte do nezamořené půdy. Proti fuzáriu v půdě není zatím žádné účinné mořidlo, jedinou obranou je pozdní výsadba do nezamořené půdy, nejlépe den před zamrznutím.

Nebezpeční škůdci česneku

Za nejobávanější se většinou považuje háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci). Moření sirnými přípravky není proti němu příliš účinné, zato je účinné proti jinému škůdci - roztoči vlnovníku česnekovému (Aceria tulipae). Sadbu ošetřenou sirnými přípravky lze následně mořit i fungicidy, opačný postup není vhodný. Proti háďátku je ověřenou přírodní ochranou aksamitník (afrikán) odrůdy Ground Control, ale do jisté míry jsou účinné i běžné druhy aksamitníků. Z nechemických metod je vhodné rovněž máčení sadby v teplé vodě, a to 30-45 minut při 38 °C, 20 minut při 49 °C nebo 10–20 minut při 18 až 22 °C. Teplotu a dobu dodržujte přesně, aby se sadba nepoškodila.

Když se ještě vrátíme k vlnovníku česnekovému, měli bychom vědět, že je to pouhým okem neviditelný roztoč o délce 0,1 až 0,2 milimetry. V průběhu vegetace má několik generací a každá samička může za svůj život naklást až 80 vajíček. Přezimují jen některé samičky na rostlinných zbytcích v půdě nebo ve skladu na uskladněných cibulovinách, kde se mohou i rozmnožovat. A právě na uskladněném česneku způsobují největší škody. Na jednom stroužku jich může být i několik set až tisíc, stroužky pak postupně ztrácejí lesk, hnědnou a sesychají se. Základem ochrany je kvalitní sadba a pěstování na stejném pozemku nejdříve po čtyřech letech. Protože tito vlnovníci způsobují větší škody při vyšších teplotách, je třeba česnek skladovat při nízkých teplotách, nejlépe mezi 0 až 4 °C. Při vyšších teplotách jsou roztoči nejen více „při chuti“, ale také pohyblivější a mohou napadnout i další zdravé cibule.

Foto: autor a Shutterstock

Akční letáky