Ve snaze získat co největší úrodu zeleniny a co nejkrásnější květiny se mnoho pěstitelů dopouští řady chyb. Zopakujme si ty nejčastější.
Jaro je v plném proudu a sazenice zeleniny i trvalek, které jsme si předpěstovali, jsou připraveny k výsadbě do nachystaných záhonů. Zdánlivě jednoduchá práce však vyžaduje určité zkušenosti i znalosti.
Trvalky
1. Příliš malá jamka
Hloubka a šířka jamky by měla odpovídat velikosti sazenice. Kořínkům nedovolíme ohýbat se zpět, to by rostlině start ztížilo. Pokud kořeny květináč již vyplnily a stáčejí se na dně, rukou je trochu uvolníme. Sazeničku poté držíme ve vhodné výšce (úroveň vršku balu srovnáme s úrovní okolní půdy) a po stranách kolem balu sypeme substrát na dno, kde uvolněné kořínky obejme. Jamka by proto měla být nejen hlubší, ale i širší, než je samotný kořenový bal.
2. Nedostatečná drenáž
Většina trvalek vyžaduje propustnou půdu. Oblíbené suchomilné druhy včetně vytrvalých aromatických bylinek pak potřebují zeminu dokonale propustnou. Pokud přípravu podloží podceníme, mohou rostliny po nějaký čas prosperovat. Ale jakmile přijde delší deštivé období, budou trpět, a zvláště zimní mokro je může rychle zahubit. Jestliže tedy naši zahradu netvoří vyloženě lehká a písčitá půda, vyplatí se ji až do půlmetrové hloubky vylehčit, vytvořit drenáž z drobnějšího štěrku, hrubšího písku nebo dřevěného uhlí. Těžká jílovitá půda žádá důkladnější drenáž než lehčí hlinitá a hlinitopísčitá.
Trvalky, které se časem rozrůstají, nedáváme příliš blízko k sobě
3. Nevhodný spon
Ve snaze vytvořit pohledný zápoj rostlin, který navíc brání zaplevelení, máme přirozenou tendenci sázet je hustěji. Hustší výsadba bude opravdu pěkná dříve, ale posléze se rostliny začnou příliš tísnit a strádat. Vzdálenosti doporučené pro daný druh i odrůdu proto dodržujeme. A dočasně volný prostor mezi rostlinami mulčujeme nebo osejeme subtilnějšími letničkami.
4. Roztříštěná výsadba
Většina trvalek, zvláště těch atraktivně kvetoucích, bude mnohem působivější ve skupině než osamoceně. Pokud se nám na daný prostor vejde kupříkladu dvacet rostlin, uspokojivější výsledek získáme, když zvolíme nikoli dvacet různých druhů nebo odrůd, ale jen několik. Skupiny mohou být jinak velké i tvarované, mohou se prolínat i opakovat. Zpravidla budou působit harmoničtěji i výrazněji než příliš pestrá směs, kde každá rostlina náleží k jinému druhu nebo varietě. Záleží samozřejmě i na kombinaci trvalek vhodných velikostí, struktury i barvy. Společně vysazované druhy by také měly mít podobné nároky na půdu i osvětlení.
Skupiny rostlin by se měly prolínat i opakovat, celek tak bude působit harmonicky
Podobně můžeme vysazovat i letničky, zvláště pokud jsou předpěstované. Na druhou stranu z nich lze vytvořit i pestrou směs napodobující louku, která působí příjemně a přirozeně. Vícedruhová směs však musí být sestavena promyšleně z hlediska počtu druhů, aby se rostliny vzájemně dobře doplňovaly. Sázkou na jistotu jsou již hotové směsi semen vytvořené profesionály, z nichž některé lze vysít ještě počátkem května.
5. Nevyhovující stanoviště
Zklamání nám špatně zvolené místo přinese i u zeleniny, ale ta je většinou jednoletá, takže příští sezonu zvolíme lepší stanoviště. Rostliny se navíc lecčemu přizpůsobí, pouze budou méně plodit nebo budou náchylnější k chorobám. Trvalkám dělá nevhodné stanoviště větší obtíže. Přesazování jim neprospěje, a pokud už strádají, ani změna místa je zachránit nemusí. Proto raději důsledně plníme nároky na osvětlení i typ půdy. Na výběr je tolik druhů a variet okrasných trvalek, že ty pravé co do nároků i vzhledu najdeme pro každé stanoviště. I když například pro suchý stín je výběr druhů pochopitelně menší než na slunečné stanoviště.
Zelenina
6. Přerostlé sazenice
Bazalka připravená k přesazení už nechce čekat ani chvilku
Předpěstovávané sazenice zeleniny mohou vyrůst rychleji, než jsme předpokládali. Pokud dlouho čekají na výsadbu, ačkoli se již v sadbovači nebo květináčku tísní, je to ku škodě budoucímu růstu i vitality rostliny. Ani nasazování na květ u ještě malých sazenic rajčat a paprik není žádoucí. Mají po výsadbě nejprve růst a až poté kvést, aby mohly přinést větší úrodu. Ani zakoupené sazenice bychom neměli nechat zbytečně čekat. Choulostivé druhy (což je většina plodové zeleniny) nemůžeme vysazovat před odezněním mrazíků, případně jen pod fóliové kryty. Pomůže však, když čekající sazenice umístíme ven, kdykoli je to možné. Nižší teplota růst brzdí, rostliny mají dostatek světla, a navíc se otuží. A výsadbu zeleniny, které mrazík neublíží, neodkládáme.
7. Nesprávná hloubka
Správně vysazené rajče
Pro většinu druhů zeleniny platí, že se nesmí vysazovat příliš hluboko. Nikdy bychom neměli zahrnout listy ani jejich spodní část. Například salát a kedlubny sázíme po kořenový krček. Pokud je však stonek sazenic vytáhlý, zahrnout ho můžeme, sazeničky tak získají lepší stabilitu a porostou lépe. Ale nejnižší listy musí vždy zůstat nad povrchem půdy. Při výsadbě roubovaných okurek zase nesmíme zahrnout místo roubování, aby kořínky nepustila i naroubovaná část sazenice. Neroubovaným naopak hlubší výsadba nevadí, okurky koření i ze stonku. Totéž platí pro rajčata, kterým hluboká výsadba velmi prospívá, zahrnout můžeme celý stonek. Ale pozor na chladnou půdu, která růst brzdí. Jamky necháme předem prohřát, vložíme do nich trochu trávy, která vytváří teplo, nebo sazenice sázíme šikmo, abychom stonek zahrnuli, ale půda je nestudila.
8. Nevhodný spon
Zejména pro okurky není příliš hustý spon vhodný
Pokud sazenice vysazujeme v příliš velkém rozestupu, nevyužíváme záhon optimálně a úroda bude malá. To často vede k další chybě – příliš husté výsadbě. Rostliny si konkurují, proto hůře rostou, nemají dostatek světla, jsou náchylnější k chorobám a úroda je nakonec ještě menší. Například vhodný spon rajčat, lilku, větších paprik, růžičkové kapusty, brokolice i květáku je 50x60 cm, pro červenou řepu, fenykl, kadeřávek či kedlubny postačí 30x30 cm, pro salát k řezu listů, špenát, bazalku či petrželku je tak akorát 20x20 cm. Mezi pomalu rostoucími druhy můžeme dočasně prázdné místo zaplnit třeba rychle rostoucím salátem pro sklizeň mladých listů, jemným koprem nebo roketou.
9. Sucho pod kořeny
Nesprávně vysazený salát
Zelenina bývá žíznivá a roste rychle. Kořínky potřebují najít vláhu a vlhká půda pod sazenicí je ponouká k růstu. Pokud je půda pod ní naopak proschlá a po vysazení a zahrnutí půdou zaléváme pouze shora, nemusí se voda dostat tam, kde je jí nejvíce třeba. Takzvané sázení na vodu proto sazeničkám velmi prospívá. Nalijeme ji do jamky a necháme vsáknout, důkladně zalijeme i napůl zahrnutou sazenici a až poté přidáme další zeminu. Pokud budou následující dny suché a teplé, stačí zalévat obden.
10. Sazenice ve vzduchu
Stejně jako u výsevu semen i pro sazenice je důležitý okamžitý a těsný kontakt s půdou. Vzduchové kapsy růstu a kořenění neprospívají a snižují i stabilitu rostliny. Proto po výsadbě půdu kolem sazenice důkladně upěchujeme.
Zdroj: Časopis Receptář
logo receptář
