Zdroje: www.ceskestavby.cz, www.zahrada-centrum.cz, www.nasezahrada.com

Jahodník můžeme vysazovat téměř celé vegetační období, zejména koupíme-li sazenice v sadbovačích nebo kontejnerech. Každé roční období má pro výsadbu jahodníků své výhody.

Právě srpen je doba, kdy byste se měli podívat na zahradu, jak vypadají vaše jahodníky. V srpnu totiž jahodníky přestávají plodit, a proto je ten ideální čas na posklizňovou péči o naše rostliny, i správný čas na výsadbu rostlin nových. Pokud máte ještě záhonek zarostlý, právě nyní je ta nejlepší doba, kdy můžeme jahody množit. Pokud nyní vysadíme jahody rané, pozdní nebo stále-plodící, můžeme si být jisti bohatou úrodou celý příští rok.

Co je pro jahody nejlepší?

Jahody můžeme pěstovat „na několik způsobů“ – můžeme je třeba podložit netkanou textilií, pěstovat je v pyramidě, což je velmi oblíbené a estetické, některé druhy se dokonce dobře pěstují i na balkoně či terase v truhlíku. Pokud ale máte jahody přímo na zahradě, podívejme se, co udělat a na co si dát v srpnu při výsadbě pozor.

Pokud si chcete zaručit zdravou a bohatou úrodu, neměli byste zapomenout na tři hlavní pilíře úspěchu:

  • zdravá sadba
  • výběr vhodné odrůdy
  • volba vhodného stanoviště

Srpnová výsadba podrobněji

Existuje výsadba jarní, letní a podzimní, přičemž srpen se nachází v průsečíku dvou – letní a podzimní. Letní výsadba umožní dostatečné zakořenění sazenic a dobré založení úrody pro následující rok, ale ne vždy je však k dispozici dostatečný výběr kvalitních sazenic. Navíc v době veder a sucha musíme rostliny stínit a častěji zalévat. Podzimní výsadba – od poloviny srpna do konce září – má zase to riziko, že při příliš pozdní výsadbě nemusí rostliny stihnout dostatečně prokořenit a hrozí jim nebezpečí umrznutí.

Pro každou výsadbu, bez hledu na měsíc, platí totéž – záhony je potřeba pořádně připravit. Důkladná příprava půdy se vyplatí hlavně proto, že většinou pěstujeme jahodník na stejném místě více sezón. Čím důkladněji tedy půdu zbavíme plevele, tím méně budeme mít v následujících letech práce. Především vytrvalé plevele se ze záhonu s jahodami odstraňují velmi obtížně.

Jahody nové? Sklizeň zaručena na tři roky

Pokud v srpnu vysadíme nové rostlinky, do zimy dobře zakoření a již v příštím roce začnou přinášet úrodu. Jahodníky sice nejvíce plodí ve druhém a třetím roce, ale už po letošní srpnové výsadbě se budeme mít alespoň nějaké jahody příští rok.

V srpnu je nejlepší vysazovat všechny odrůdy jahodníků, tedy jahody rané, pozdní, stáleplodící, klasické i převislé.

Jahodníky milují nejvíce slunné stanoviště s humózní, ale lehčí půdou, případně půdou středně těžkou a mírně kyselou. Pomůže jim i kompost, a to také zejména ten kyselý, který kromě výživy podporuje i tvorbu humusu. Pokud nejsme příznivci chemie, je lepší vysazovat nové sazenice vždy tam, kde jahody nebyly v posledních letech pěstovány. Nejvýhodnější je tak zvané střídavé pěstování: Střídáme například po třech letech jahody a brambory, případně jahody a záhony pro plodovou zeleninu. Vyhnete se tak nepříjemnostem spojenými s chorobami jahod.

Samotná výsadba krok za krokem

U výsadby jahodníků je zásadní hloubka, do jaké sazenice vysadíme, přičemž každou sazenici je třeba půdou zahrnout do stejné výšky, v jaké byla v původní nádobě. Srdéčko jahodníků však musí vždy zůstat nad zemí. Pro dosažení vyrovnané sklizně orientujeme řádky severojižním směrem, protože dříve budou jahody dozrávat na jižní straně, o několik dní později na severní straně.

Na 1 m² se sázíme přibližně 4 - 5 kusů sazenic jahodníku a vzdálenost mezi jednotlivými rostlinkami záleží na odrůdě. Slabě rostoucím odrůdám stačí 20 cm, středně rostoucím 30 cm, bujně rostoucím klidně dopřejeme až 40 cm. Vzdálenost řádků volíme tak, abychom mohli porost snadno ošetřovat a sklízet, ideální je 50-70 cm. Pakliže máme k dispozici dostatečné množství sazenic, můžeme sázet první rok až 2x hustěji a po sklizni pak každou druhou sazenici odstraníme, jelikož i příliš přehuštěný porost je náchylný k chorobám (zahnívání plodů) a obtížně se sklízí.

Na závěr pár tipů

  • U sázení jahod se doporučuje nastýlání – pokud jahody nasteleme slámou, můžeme vstupovat kamkoli, aniž by půda a kořeny jahodníků utrpěly, a vytvoříme si tak síť cestiček. Použít lze netkanou černou textilii, jež zabrání dalšímu šíření plevele.
  • U textilie je ale nevýhodou poměrně razantní slehnutí zeminy. To se vám v případě slámy nebo mulče nestane.
  • Při výsadbě jahod nepoužívejme kolík, ale jamku vyhlubte lopatkou nebo jamkovačem.
  • Jestliže vysazujeme prostokořené sazenice a sadba je povadlá, rozvážeme svazky, namočíme kořeny a v chladnu je necháme natáhnout vodu.
  • Vysazené sazenice důkladně zalijeme a věnujeme jim zvýšenou péči do doby, než se ujmou.
  • Jahody je nejlepší pěstovat ve smíšených kulturách, například s česnekem, cibulí, pórkem nebo bramborami. Vybírejme takové druhy zeleniny či bylinek a koření, které nejsou náročné na prostor a rostou hlavně do výšky. Neměly by však zastínit jahodník.