Živý plot by vám na zahradě neměl chybět, má totiž samé výhody. Je estetický, jako ochrana před větrem, prachem či hlukem pak účinnější, nežli zeď. Můžete zvolit nesčetně podob, malý či velký, listnatý či jehličnatý, krásně kvetoucí… Navíc poskytuje útočiště mnoha užitečným živočichům, často v něm hnízdí i ptáci. Poslouží nejen jako ohrazení zahrady, ale i na zajímavé předěly a průhledy.
Opadavý či stálezelený?
Stálezelené druhy dřevin, ke kterým patří většina jehličnanů i některé listnáče, chrání vaše soukromí celoročně.
Opadavé dřeviny zase propustí více světla v zimě, kdy je ho nedostatek. Hodí se například na místa, kde je ochrana soukromí důležitá spíše při letním posezení. Listnatý plot působí vzdušněji, na podzim také znásobí barevnou krásu zahrady.
Vhodné druhy
Výběr dřevin z velké míry závisí na tom, jakou podobu plotu si přejete.
Druhy pro nízké tvarované ploty do výše jednoho metru:
tavolníky, stálezelený dřišťál zimostrázový, Thunbergův či bělolistý, stálezelený zimolez lesklý, ptačí zob obecný či vejcolistý, skalník drobnolistý či zimostrázový, zerav či kosodřevina.
Tip: Nejčastější se ploty sázejí jednodruhové, ovšem pestřejší variantu lze vytvořit i z více druhů, pokud nemají příliš rozdílné požadavky na stanoviště.
Druhy pro vyšší ploty, udržované ve výšce od jednoho do tří metrů:
pámelníky, tavolníky, skalníky dřišťály, zimostráz, cesmína, habr, buk lesní včetně kultivaru s vínovými listy, krásně kvetoucí tavolníky, pustoryly (tzv. nepravé jasmíny), voňavé šeříky či střechy, smrky (obecný, pichlavý, omorika a další), tis včetně barevných odrůd, zerav či kleč.
Pokud si přejete plot ještě vyšší, vysazujte:
javor klen i mléč, dub letní či červený, topol bílý, lípu srdčitou či velkolistou, hloh obecný, dřín obecný jilm habrolistý, muchovník velkokvětý, zimostráz obecný, lísku tureckou, rozmanité druhy smrku, tisu i zeravu, modřín opadavý, jalovec viržínský.
Výsadba
Většina druhů je světlomilná, ale například tis obecný a zimostráz obecný snesou i hluboký stín.
Živé ploty lze vysazovat na jaře i na podzim, případně na sklonku léta, aby do zimy zakořenily. Budou však potřebovat důkladnou a pravidelnou zálivku, dobrým pomocníkem je mulč.
Jak postupovat?
- Jámy či rýhy musí být prostorné, aby měly kořeny dostatek místa, půda kvalitní – zásady výsadby jsou stejné, jako u solitérů.
- Pro nízké ploty sázejte čtyři rostliny na metr.
- Pro vyšší ploty sázejte tři sazenice na metr.
- U plotů přesahujících tři metry postačí jedna až dvě sazenice na metr.
- Plot můžete vysazovat v jedné i více řadách, podle možností.
Pro tvarované ploty je třeba sazenice vysazovat hustě, ale pokud budou příliš natěsnané, zapojí se sice dříve, ale časem si budou příliš konkurovat a mohou prosychat.
Hustý plot z dobře rozvětvených dřevin získáte zkrácením až na 1/3 délky, ovšem až poté, co sazenice dokonale zakoření – minimálně po půl roce.
Volně rostoucí ploty
Pokud máte dostatek místa, plot z volně rostoucích keřů může být velmi výhodný – je přirozený, nenáročný na údržbu a jako zelená bariéra proti hluku či prachu je nejúčinnější. Vysazovat jej můžete ze stejných druhů, jaké jsou vhodné i pro tvarované ploty. Navíc se hodí i všechny druhy takzvaných sadových růží, které vytvářejí velké a vysoké keře. Přinášejí nejen krásné květy, ale i užitek v podobě šípků – chutné a zdravé plody nemá pouze růže šípková, ale i ozdobná růže svraskalá a další. Růže, trnky a jiné keře s ozdobnými květy a plody mohou zpestřit i ploty z jiných druhů dřevin.