Čínské zelí roste rychleji než pekingské
- Pekingské zelí vytváří pevnou hlávku, čepel má širokou, spojenou s řapíkem po celé délce a vegetační dobu od výsevu 2-3 měsíce.
- Čínské zelí naopak netvoří hlávku, ale rozevřenou listovou růžici. Čepel má tuhou, zřetelně oddělenou od řapíku a kratší vegetační dobu, pouze 1-2 měsíce. Čínské zelí se u nás pěstuje méně často.
Oba druhy obsahují až 20 % bílkovin a pouze 2 % cukru, což vyhovuje především diabetikům. Obsahují vysoké procento vitaminu C a cenné je i vyšší zastoupení vlákniny a hořčin.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Pěstování
Nároky na pěstování obou druhů jsou však podobné. Pěstujeme je z přímého výsevu na dobře připravený záhon.
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Sejeme je nejdříve ve druhé polovině července, kdy se již zkracuje den a nehrozí vybíhání do květu.
Z odrůd čínského zelí lze doporučit Cash F1, z pekingského Manoko F1, Bristol či Hilton.
- Semena vyséváme do řádků vzdálených od sebe 40 cm, rostlinky ale potřebují dostatek prostoru, proto je jednotíme na vzdálenost 30-40 cm.
- Musíme je dobře zalévat i proto, že zálivka omezuje výskyt dřepčíků a blýskáčků, tedy jejich škůdců.
Oba druhy potřebují dobře zavlažované humózní půdy, které by vzhledem ke krátké vegetační době rostlin měly mít zásobu přístupných živin (můžeme je hnojit např. rostlinnými výluhy); nesnášejí půdy kyselé.
Sklizeň až do zimy
obrázek z archivu ireceptar.cz
Ochrana proti dřepčíkům
Pekingské i čínské zelí jsou především v období horka a sucha napadány dřepčíky, proto je vhodné výsevy často zalévat a po vzejití umístit do řádků žluté lepové desky, na něž se brouci přilepí. Desky připevníme na dřevěné tyčky, které zapíchneme do země tak, aby desky byly těsně nad povrchem půdy asi 2 m od sebe.
