Stejně jako v březnu i v dubnu můžeme zasít ředkvičky, salát, mrkev, kedluben, brokolici, kopr, roketu, špenát, hrášek, bob zahradní, černý kořen, cibuli, řepu, měsíček či heřmánek. Podrobnosti jsme přinesli v březnovém Receptáři. V dubnu přicházejí na řadu další druhy.

Lebeda

Trochu pozapomenutá salátová bylina lebeda zahradní (Atriplex hortensis) se dnes na zahrady vrací a duben je ideální pro její přímý výsev na záhon. V dalších letech se bude snadno množit i samovýsevem, pokud některé rostliny necháme vyrůst, vykvést a vysemenit (mohou dosáhnout až dvoumetrové výšky, pak často vyžadují oporu). Mladé listy jsou výtečné do salátů, starší tepelně upravené jako špenát, listy kvetoucích rostlin však již bývají příliš hořké. Na rozdíl od špenátu rostliny nevybíhají tak časně do květu. Můžeme je seřezávat celé a dosévat další, nebo postupně odspodu otrhávat listy.

Semena zahrneme jen slabou vrstvou zeminy. U rostlin seřezávaných zamlada mohou být rozestupy menší, spon kolem 10 cm obvykle postačí, rostlinám, které necháme vyrůst na semeno, pak ponecháme prostor větší. Můžeme zvolit i atraktivní variety s jasně zelenými, temně fialovými i zářivě purpurovými listy (směs barev nabízí například varieta Aurora).

Mangold

Další nenáročnou alternativou špenátu může být mangold listový (Beta vulgaris var. cicla), rostliny jsou navíc vytrvalé a sklizeň přinesou i v příštím roce. Pěstovat lze i výrazně barevné variety, které ozdobí zahradu i pokrmy (např. Feurio s červenými řapíky a žilnatinou), varietu se slabšími řapíky (Perpetual Spinach), která špenát připomíná nejvíce, nebo naopak odrůdy vyšlechtěné pro velké křupavé řapíky (Fordhook Giant). Mangold nevybíhá do květu a listy můžeme postupně sklízet po celou sezonu, v létě však vyžaduje dostatek vláhy. Semena vyséváme 5 cm od sebe do řádků s rozestupem 30–60 cm, vzcházející rostlinky vyjednotíme tak, aby byly 15–30 cm od sebe. Pokud budeme pravidelně sklízet mladší listy, stačí rozestupy menší, pro velké listy ponecháme více prostoru.

Letničky

V průběhu dubna můžeme vysévat téměř všechny letničky určené k přímým výsevům, tedy druhy, které nepotřebují předpěstování a nejsou příliš citlivé na chlad. Jsou to například černuchy, krásenky, cínie, aksamitníky, měsíčky, heřmánky, chrpy, ostrožky, okrasné máky, zářivky, iberky, hrachory, slunečnice a také oblíbené letničkové směsi. Připravíme jim lehkou a propustnou půdu, obohacenou vyzrálým kompostem.

PŘEDPĚSTOVÁNÍ SAZENIC

Rajčata

Na počátku měsíce je stále dost času vypěstovat pěkné sazeničky pro květnovou výsadbu. Semenům bychom však měli dopřát vyšší teplotu, aby vyklíčila zavčasu – nejméně 20 °C, nejlépe 25 °C, při vyšší teplotě je však klíčivost již nižší a hodnotu 30 °C bychom překročit neměli. Sejeme do lehkého substrátu nanejvýš 0,5 cm hluboko. Rostoucí sazeničky posléze uvítají spíše nižší teplotu 15–20 °C a potřebují co nejvíce světla. Pak budou silné a nikoli vytáhlé, se slabými stonky.

Okurky

Po pominutí mrazíků, obvykle v půli května, je lze vysít rovnou ven. Ale úrodu můžeme uspíšit předpěstováním, dříve vyséváme také okurky skleníkové. Při teplotě kolem 20 °C vyklíčí semena do týdne, následný růst je rychlý. Proto pro venkovní výsadby sejeme až v druhé půli měsíce a raději rovnou do květináčků s výživným substrátem, případně prostorných sadbovačů. Okurkám by dvojí přesazování neprospělo, i při výsadbě sazenic musíme postupovat velmi opatrně a kořínky nepoškodit. Sejeme do hloubky kolem 1 cm, nejlépe ostrou stranou semene vzhůru. Stejně postupujeme u předpěstování cuket, dýní a ačokči.

Melouny

Musíme je předpěstovat nejpozději na počátku měsíce, a to cukrové i vodní. Stejně jako u okurek je nejvýhodnější setí do prostorných květináčů s výživným substrátem 0,5–1 cm hluboko. Pokud kvůli úspoře místa nejprve zasejeme do misek nebo sadbovačů, při přesazování je třeba velké opatrnosti. Semena melounů vyžadují stálou teplotu alespoň 25 °C, při níž vyklíčí za 4–5 dní. Při 30 °C se tak stane již za 3–4 dny a nevadí jim ani teplota 35 °C, při které většina semen ostatních druhů zeleniny již klíčí hůře. (Vodní melouny vyklíčí i při 20 °C, ale až za dva týdny, cukrové melouny pak při této teplotě klíčí velmi nespolehlivě.) Stejně jako u rajčat, okurek i cuket platí, že po vytvoření pravých lístků sazeničky již tolik tepla nevyžadují, zásadní je dostatek světla, žádoucí je rovněž přihnojování.

Bazalka

Tato jednoletá bylinka výjimečné vůně a chuti je teplomilná. Vyplatí se jí v dubnu předpěstovat a po pominutí mrazíků vysadit nebo v květináči umístit ven. Nejlépe klíčí při teplotě 25–30 °C. Semena, která kolem sebe po namočení vytvoří ochranný sliz, zasypeme jen slabou vrstvičkou substrátu. Jsou drobná, pozor na příliš hustý výsev. Vybrat si můžeme z nespočtu odrůd rozličných barev i odstínů vůní.

Zdroj: Časopis Receptář