V přírodních zahradách je pěstování na vysokém záhonu velmi rozšířené. Pokud vysoký záhon správně vytvoříte, budou v pohodě nejen zahradní rostliny, ale i vaše záda. Zvláštní struktura z různých vrstev rozložitelného materiálu, ze kterých je záhon vytvořen, zajišťuje ve srovnání s nízkým záhonem vyrovnané teplejší mikroklima a lepší nabídku živin pro rostliny.

Jak by měl vysoký záhon vypadat?

  • Pokud je to možné, vytvoříme vysoký záhon v severojižním směru, abychom rostlinám zajistili optimální využití slunečního světla.
  • Stavba záhonu začíná vykopáním jámy hluboké asi 20 až 30 cm a také náležitě široké. Jako ochranu proti případnému výskytu hryzců vyložíme dno jámy hustým drátěným pletivem.
  • Vnitřní jádro záhonu vytvoříme z větví a větviček, čímž zajistíme dobré provzdušnění půdy a přeměnu navrstveného materiálu. Dobře se osvědčila třeba směs z hrubě nadrceného materiálu a celých větví.
  • Na tuto vrstvu můžeme položit obrácený travní drn, poté navrstvíme asi 25 cm silnou vrstvu listí, kterou pokryjeme 20 cm hrubého kompostu.
  • Poslední vrstvou je zhruba 20 cm silná nastýlka jemného kompostu a zahradní zeminy.

Jak jej osazovat?

V prvních dvou letech doporučuji pěstovat jen zeleniny 1. trati, tedy plodiny velmi náročné na živiny (rajčata, zelí, pór, okurky, cukety). Teprve od třetího roku vysazujeme i rostliny 2. trati (špenát a salát). Pěstování rostlin ve smíšené kultuře pak podporuje růst a chrání před silným napadením škůdci. Dobrých výsledků docílíme např. kombinací rajčata /petržel, mrkev/cibule nebo též salát /ředkvička/kerblík.

Vysoký záhon v praxi

Pro stavbu vysokého záhonu jsme se rozhodli na jaře. Už počátkem léta nás odměnil bohatou úrodou zeleniny, přestože zatím stojí jen z poloviny.

Záhon je dlouhý 8 m, široký 1,6 m (sousedé si mysleli, že stavíme bazén…) a orientovaný severojižním směrem – díky tomu je celý den osluněný. Pod úrovní země je hluboký 50 cm – to aby se do něj zespodu nedostali drobní hlodavci, kteří mají chodbičky 30–40 cm pod zemí. Stěny záhonu (vysoké 80 cm) jsou z desek Cetris, z vnitřní strany chráněných silným igelitem a spojených impregnovanými latěmi. Na dvou místech – zhruba 20 cm od horního a od dolního okraje – jsou stěny staženy pevným drátem, aby se tíhou zeminy nevyvrátily. Stěny pod úrovní země jsou kvůli zmíněným škůdcům chráněny pletivem s malými oky.

Vrstvení je základ úspěchu

Aby záhon správně fungoval, musí být dobře založen – je to svým způsobem obrovský kompost, při jehož tlení vzniká teplo, které záhon zespodu zahřívá.

Jakmile je vysoký záhon jednou hotový, vydrží jeho obsah zhruba šest až deset let. Před zimou je dobré zakrýt jej organickým mulčem a na jaře doplnit povrchovou vrstvu humusu.

  • První vrstvu tvoří velké kusy dřeva – pařezy, palety, trámy, silné větve apod. Na ně přijdou silnější větve, které vytvoří podklad pro první vrstvu zeminy (může být i méně kvalitní). Jednotlivé vrstvy jsme důkladně prolévali vodou – zvlhčením se vrstvy propojí, ale zůstanou v nich dutiny, které umožní potřebné spodní vzlínání.
  • Následovala vrstva z nebarevných kartonů, balíků novin a podobného materiálu, který zabrání prorůstání plevelů (zbavili jsme se i vysloužilého bavlněného koberce…) a opět vrstva zeminy.
  • V další vrstvě následují větve zhruba o průměru 2 cm, opět zemina a nakonec drobné větvičky, které je dobré nastříhat zahradnickými nůžkami. Na tuto vrstvu jsme vyklopili obsah kompostéru, v němž jsme po delší dobu skladovali odpady z kuchyně a ze zahrady.
  • Na úplný závěr přišla asi 20 cm silná vrstva kvalitní zeminy a na ni jemně prosátá ornice, která slouží jako sadební.

Smíšená výsadba

Záhon má velkou výhodu v tom, že se k němu nemusíte ohýbat, pokud jej zakryjete netkanou fólií, poslouží časně zjara i jako pařeniště. Osevní plán je potřeba si důkladně rozmyslet, nám se velmi osvědčila tzv. smíšená výsadba. Rostou tu jahody vedle cibule, ředkvičky se střídají s mrkví, vodnice s mangoldem, na jižním okraji je džungle cuket a tykví, mezi tím bylinky. Záhon je zatím hotový pouze z poloviny, protože jsme neměli dostatek organického materiálu – je ho totiž potřeba opravdu velké množství, proto je třeba schraňovat jej dlouho předem.