Založit si vyvýšený záhon je dobrý tah. Jednak to prospěje rostlinám, které díky sluníčku a výživné půdě porostou jako život. Jednak pěstování pár centimetrů od země zase uchrání vaši úrodu od škůdců a nepřátel, jako jsou slimáci, hraboši nebo rozpínavý plevel. A do třetice dobrá zpráva je, že vyvýšený záhon uleví i vašim zádům, kterým starost o zahradu dává také pořádně zabrat. Zkrátka vyvýšený záhon je věc, kterou byste měli vyzkoušet. A věřte, že nebudete litovat.

Ve videu najdete postup, jak si vybudovat vlastní vyvýšený záhon:

Zdroj: Youtube

Nejlepší místo? U vody!

Vyvýšený záhon budujte poblíž vodního zdroje. Jedině tak si ušetříte starosti se zálivkou. Počítejte s tím, že prokypřená půda rychleji vysychá a nárokuje si častější zalévání. Tak na to při plánování záhonu myslete. Důležitá je také pevná konstrukce, která ohraničí váš pěstitelský rajon. Můžete použít beton, kov nebo dřevo. Jen u dřevěných zátaras doporučujeme vnitřní stranu vyložit jezírkovou nebo bublinkovou folií, která zamezí rychlejšímu vysychání půdy.

Vrstvení základu

A pak už se můžete pustit do vnitřní části záhonu. Zkušení zahradníci doporučují odstranit 25 centimetrů svrchní vrstvy půdy. Zbytek hlíny pak stačí pořádně prokypřit, aby byla propustná a nezadržovala vodu. Dno záhonu vystelte vrstvou chrastí a větviček, které půdu provzdušní. Na to vrstvěte další vrstvy, které by měly dosahovat výšky asi 25 – 30 centimetrů. Jako druhý chod použijte odřezky trvalek, keřů, listí a posečené trávy. Na ně nasypte zetlelý kompost nebo hnůj, který vzápětí překryjte vrstvou humusu. Nakonec překryjte záhon černou mulčovací textilií, která zamezí růstu plevelu a částečně zabrání i rychlému odpařování vody.

Sázka na rychlerostoucí plodiny

Myslete na to, že nový záhon je plný živin a dusíku. To některým rostlinám vyhovuje, ale jiným škodí. Proto odborníci doporučují vysít náročnější druhy zeleniny, jako jsou brokolice, květák, kedlubna, růžičková kapusta, endivie, pórek, rajčata, okurky, fenykl. Zkusit můžete i rychle plodící jahody. Na podzim se pak budete těšit z pozdní sklizeně a pár košíků zeleniny nebo ovoce navíc.

Salát? Až za tři roky...

Složení půdy se rok od roku mění. Její výživová kapacita se postupně vyčerpává. Což je pro některé druhy zeleniny vlastně dobře. Například listová zelenina je velmi citlivá na dusík a jeho přebytek zbytečně nasává. V jejich listech se pak proměńuje na škodlivý dusičnan, který může potenciálním strávníkům pořádně uškodit. Proto odborníci doporučují s pěstováním salátu na vyvýšených záhonech počkat tři až čtyři roky, kdy silná "dusíková vlna" trochu odezní.

Pozor na zasedací pořádek

Některé druhy ovoce a zeleniny se dvakrát nemusí. Jejich antipatie se projeví i na tak malém prostoru, jako je vyvýšený záhon. Které plodiny byste zásadně neměli párovat? Nepřátelé na život a na smrt jsou brambory a rajčata, hrách a fazole, rajčata a fenykl, salát a petržel, cibule a zelí. Pokud chcete záhon ochránit před škůdci, můžete využít aromatické ochranky bylinek.

Například šalvěj, tymián nebo máta peprná ochrání vaše zelí před bejlomorkou kapustovou. Celer si poradí se sviluškami a housenkami. Potočnice omezí možnosti vzniku plísně na rajčatech či jiných plodech. Saturejka zase odežene černé mšice, které mají sklony usídlit se na fazolích. A nesmí chybět ani měsíček lékařský, který zase zredukuje háďátka v půdě.

Trik německých zahradníků: Foliový tunel

Pokud na vyvýšený záhon aplikujete foliový tunel, prodloužíte si dobu výsadby i sklizně o několik týdnů. Díky skleníkovému efektu rostlinky porostou jako z vody. A žádný škůdce se k nim nedostane.

Související články

Zdroje: www.gartenjournal.net, www.chytre-bydleni.cz