Ne vždy lze v obchodě sehnat semena všech odrůd. Domácí semenaření s sebou navíc nese řadu dalších přínosů pro zahradu, životní prostředí a koneckonců i pro nás samotné.

Přínosy domácího semenaření

Takzvaným pěstováním na semeno udržujeme staré, krajové a rodinné odrůdy, které jsou ohrožené zánikem. Semenařily je generace zahradníků před námi, ale moderní, na vysoký výnos šlechtěné odrůdy je vytlačily z polí a zahrad. Domácí osivaření je cestou, jak je uchovat, a to přirozeným způsobem, jakým se udržovaly po staletí. Osivařením zvyšujeme pestrost zahrady a získáváme více kvetoucích rostlin, které lákají včely, čmeláky a další opylovače.

Řada druhů zeleniny, jako jsou třeba mrkev, petržel, pastinák, ředkvičky nebo zelí, nejsou pro včely zajímavé, protože je sklízíme dříve, než vykvetou. Necháme-li je však kvést, přilákají mnoho opylovačů, užitečného hmyzu i motýlů. Získáváním vlastních semínek můžeme odrůdy postupně přizpůsobovat místním podmínkám, lépe se tak dokáží vyrovnat s nepříznivými zvraty počasí, které přináší změna klimatu. Domácí semínka jsou navíc čistá, nemořená, lze s nimi pracovat bez obav. A pokud jich vypěstujeme více, můžeme je darovat nebo vyměnit za jiné zajímavé odrůdy.

Které druhy a odrůdy jsou vhodné?

Na semínkaření vybereme zejména ty druhy, kterým se u nás daří, a máme je již pěstitelsky zvládnuté. Ideální pro začátek jsou semenářsky jednoleté a samosprašné druhy, tedy zejména hrášek, fazolky, salát nebo rajčata, snadné jsou i různé bylinky a květiny, například kopr, měsíček, sléz, krásenky a další. Při výběru dáváme přednost odrůdám starým, krajovým a rodinným, které jsou nenáročné a odolné, plastické, s širokou paletou chutí, barev a tvarů (například hrách Hejzlarová, fazole Vojákové nebo rajče Ostravské rané).

Další skupinou jsou klasické, dlouhodobě osvědčené obchodní odrůdy, které jsou v sortimentu řadu desetiletí - některé již více než šedesát let, jsou to tedy pomyslní „odrůdoví důchodci“. Příkladem může být rajče Stupické polní rané, pastinák Dlouhý bílý nebo řepa Červená kulatá. Vhodné jsou i odrůdy šlechtěné pro biologické zemědělství, které vznikly v podmínkách pěstování bez použití chemických pesticidů. Jsou vhodné pro zahrádky, na nichž se nasazení chemie chceme vyhnout. Všechny tyto odrůdy označujeme jako přesévatelné či volně opylované. To proto, že si zachovávají znaky a charakter, při opakovaném přesévání z nich získáme rostliny stejných vlastností, jaké měly ty původní.

Nepoužíváme naopak F1 hybridy, které sice jsou velmi „výkonné“, při přesetí však štěpí a v potomstvu dávají rostliny s různým dědičným založením.

Pomůcky a trpělivost

Domácké osivaření není nijak náročné na vybavení, vystačíme si s pomůckami, které používáme běžně: provázek a pár tyček, zahradnické nůžky, srp. K dosušování snopků a semen se hodí místo k zavěšení pod střechou, nejlépe v průvanu, a ploché bedničky. Na konečné vyčistění jsou dobrá síta s různým průměrem ok, pro malá množství vystačíme i s kuchyňskými sítky, která máme doma. Protože vypěstování semen trvá obvykle delší dobu než vypěstování stejného druhu na jídlo, je dobré se vybavit i jistou dávkou trpělivosti. Zatímco ředkvičky na svačinu vypěstujeme třeba za pět týdnů, semena získáme až za několik měsíců. Ale práce se určitě vyplatí a radost z vlastních semínek bude veliká.

Kvetoucí zelenina potěší pestřenky

Na květech zeleniny se často živí dospělé pestřenky – blanokřídlý hmyz podobný vosám. Pestřenky jsou ale neškodné a jejich larvy požírají mšice. Pomohou nám tedy udržet rostliny zdravé biologicky, tedy bez postřiků.