Na jaře začíná naše zahrada ožívat.
Zdroj: Billion Photos / Shutterstock.com

Velký přehled: Zahradní práce na zahradě, ve skleníku i na balkoně právě teď

Zahrada se probouzí, sluneční paprsky mají čím dál větší sílu. Co je potřeba na zahradě dělat právě teď? Přinášíme vám velký přehled prací, kterým je potřeba se časně zjara věnovat, aby vám později vaši úrodu i okrasné záhony či „vymazlený" balkon každý záviděl.

OKRASNÁ ZAHRADA

Vertikujeme trávník

Děláme to vertikutátorem, který provzdušní vrchní zplstnatělou a slehlou vrstvu trávy. K rychlejší obnově travnímu porostu pomůžeme hnojením, případně trávník zaléváme zředěnou rostlinnou jíchou.

Zhruba za dva týdny po vertikutaci trávník dosejeme. Na holá místa nasypeme tenkou vrstvu substrátu a rozhodíme travní semena. Lehce přihrneme, udusáme a zalijeme vodou.

Trávník prořezejte pomocí vertikutátoru. Vertikutátor, provzdušní vrchní zplstnatělou a slehlou vrstvu trávy. Zdroj: Ingo Bartussek/Shutterstock.com

Rozsazujeme a množíme trvalky

Opatrně je vyryjeme tak, abychom nepoškodili kořeny, a trsy rozdělíme. Každá část by měla mít zdravé srdíčko s několika výhony. Poté trsům zkrátíme kořeny a ihned je vysadíme, rozhodně je nevystavujeme slunci ani větru. Jestliže chceme mít trvalky na stejném místě, vyměníme jim dostatečné množství zeminy, protože z původní půdy již vyčerpaly živiny.

  • Sestříháváme a kompostujeme zbytky suchých natí trvalek. 
  • Uvolňujeme před zimou svázané jehličnany. 
  • Přišlapujeme půdu ke kořenům rostlin, které mrazy povytáhly ze země. 
  • Vyrýpáváme nežádoucí semenáče listnatých dřevin, které vyrostly z náletů. 
  • Seřezáváme suché okrasné trávy, které jsme nechávali přes zimu.
  • Abychom na záhonech urychlili kvetení cibulovin (hyacintů, narcisů, tulipánů), postavíme nad ně tunelový fóliový kryt.
  • Jestliže je vhodné počasí, postupně odstraňujeme chvojí nebo ochranné kryty ze záhonů s dvouletkami a ze skalek.
  • Pokračujeme v řezu okrasných dřevin. Ušlechtilým kultivarům odstraňujeme i plané výhony vyrůstající pod místem štěpování (např. u sakur a okrasných jabloní).
  • Seřezáváme starší větve vrb, aby vytvořily dostatek nových výhonů. 
  • Zavlažujeme suchou půdu kolem stálezelených dřevin. 
  • Do vřesoviště a k rododendronům přidáváme kyselý rašelinný substrát nebo borovou hrabanku. 
  • Přízemní výhony vřesů a vřesovců hřížíme do země, abychom získali nové sazenice. 
  • Začínáme předpěstovávat hlíznaté begónie a doyeny.
  • Letničky citlivé na mráz (aksamitníky, astry, ostálky, sporýše, zářivky, smily aj.) vyséváme do truhlíků nebo teplého pařeniště.
  • Začínáme vysazovat okrasné dřeviny, nejprve otužilejší, později choulostivější. 
  • Přehoustlé popínavé dřeviny prosvětlujeme řezem.
  • Plaménky, které kvetou v létě, seřezáváme 20 cm nad zemí, těm, které kvetou koncem jara, jen odstraňujeme suché a poškozené výhony (se silnějším řezem počkáme, až odkvetou).
  • Vysazujeme řízky listnatých okrasných dřevin pro vypěstování sazenic (ptačí zoby, tavolníky, zlatice, zimolezy, svídy, pustoryly, mochny, vrby, vajgélie aj.).
  • Do balkonových nádob vysazujeme macešky a sedmikrásky.
  • Ochraňte macešky v horkých letních dnech. Do balkonových nádob vysazujeme macešky a sedmikrásky Zdroj: Ilona Struzhkova / Shutterstock
  • Příliš rozrostlé trsy trvalek kvetoucích v létě a na podzim vyzvedáváme ze země, rozdělujeme je a přesazujeme.
  • Trvalky a okrasné dřeviny přihnojujeme kompostem a plným hnojivem a okopáváme je.
  • Čistíme skalku. Rozrostlé trsy omezíme, rostliny povytažené mrazem zatlačíme zpět, kolem krčků rostlin sypeme drť nebo zeminu, abychom je ochránili před zahníváním.
  • Začínáme s řezem růží, jejich přihnojováním a okopáváním.
  • Od keřových růží odstraňujeme chvojí a odhrnujeme zem.
  • Stromkové růže uvolňujeme ze zimního krytu a přivazujeme je k oporám.
  • Popínavým růžím ostříháváme staré nebo slabě vyvinuté mladé výhony, prosvětlujeme a zkracujeme hustý boční obrost.
  • Zakládáme nové živé ploty, řežeme mladé ploty z listnáčů.
  • Vyséváme letničky, které odolávají jarním mrazíkům a nesnášejí přesazování (měsíčky, ostrožky, sluncovky, máky, iberky, rezedy aj.)
  • Ve druhé polovině měsíce necháváme narašit část mečíkovitých hlíz, aby se rostliny po výsadbě na záhon rychleji vyvíjely a kvetly dříve.

OŠETŘUJEME OSTÁLKY

Semena vyséváme na povrch substrátu. Sazeničky můžeme předpěstovat doma na okně nebo v pařeništi a vysázet je v polovině května. Osivo klíčí nejlépe při teplotách 15–18 °C, semenáčky potřebují asi 15 °C. Při nižší teplotě se totiž nevytahují a jsou méně náchylné k houbovým chorobám, které bývají u těchto květin časté. Vyplatí se rovněž vysévat do propařeného substrátu. Nejlépe porostou na slunném místě s výživnou, propustnou sušší půdou. Měla by být ve staré síle, ale ne čerstvě organicky vyhnojená. Právě to totiž bývá jedna z příčin houbového onemocnění – fuzariózy. Při napadení touto nebezpečnou a v posledních letech velmi častou chorobou letniček rostlinám náhle vadnou listy a stonky, aby posléze uhynuly. Ostálky uvítají časté okopávání či jiné provzdušňování půdy, stejně tak každoroční změnu stanoviště.

Vyséváme letničky

Semena ve výsevních miskách potřebují nejméně 18 °C teplé prostředí a dostatek světla, jinak rostlinky zůstanou slabé a budou se vytahovat. Misky můžeme přisvětlovat lampou, stačí dvě hodiny denně. Výsevy také nepřehušťujeme.

Bylinkový záhon provoní každý kout Bylinkový záhon provoní každý kout Zdroj: JoannaTkaczuk/Shutterstock.com

Bylinkový záhon

Vybereme pro něj slunné místo v blízkosti domu, abychom bylinky měli vždy po ruce. Vhodný je i přívod vody, nejlépe nádržka, odkud budeme odebírat odstátou zálivku. A postavíme-li poblíž zahradní lavičku, můžeme se kdykoli těšit z bylinkové vůně.

ZELENINOVÁ ZAHRADA

Dobře rostlá mrkev

Vyséváme ji do řádků vzdálených od sebe asi 25–30 cm, abychom ji pak mohli pohodlně okopávat. Semena jsou poměrně malá (1 g jich obsahuje 800–900) a na čtvereční metr bychom měli spotřebovat jen asi 0,5 g osiva. Pomůžeme si tím, že je promícháme s dvojnásobným množstvím suchého jemného písku. Semena vyséváme do hloubky 0,5 cm a nepříliš hustě, pak bychom totiž nesklidili kvalitní kořeny, ale jen niťovité, pokroucené a škůdci poškozené mrkve. Rostlinky jednotíme na vzdálenost 5 cm.

Mrkev klíčí i roste poměrně pomalu Mrkev vyséváme do řádků vzdálených od sebe asi 25–30 cm Zdroj: milan noga / Shutterstock.com

Hladová rebarbora

Je mohutná, proto živiny spotřebovává velmi intenzivně a rychle. V této době jí přidáme asi 20 kg kompostu a ještě před vyrašením 15–20 g plného kombinovaného hnojiva. Hnojivo rozhodíme na povrch půdy, zapravíme je do ní motyčkou a rostlinu důkladně zalijeme, aby se živiny rychle a snadno dostaly ke kořenům.

Zelený balkon

Do truhlíků zasadíme první posly jara – sněženky, krokusy a další ozdobné cibuloviny. Na konci měsíce můžeme začít s balkonovou klasikou a vysadit muškáty, petúnie, ale i trvalky. Na začátku měsíce si vysejeme do truhlíků za okno či na balkon také první zelenou porci vitaminů: řeřichu, roketu nebo raný salát. Balkonové rostliny, které jsme nechali přezimovat, přesadíme a přihnojíme. Truhlíky a květináče přeneseme na světlé místo, aby si zvykaly na slunce.

  • Zimní saláty, ozimé hlávkové kapusty a na podzim vysetý špenát přikrýváme netkanou textilií, abychom urychlili vývoj a uspíšili sklizeň.
  • Do nevytápěného skleníku, fóliovníku nebo studeného pařeniště sejeme ředkvičky a karotku a sázíme rané saláty. Osázené nevytápěné skleníky nebo fóliovníky chráníme přikrývkami před případnými nočními mrazy.
  • Do vytápěných skleníků sázíme tyčková rajčata.
  • Kontrolujeme, zda se ve vytápěných sklenících neobjevili plzáci.
  • Do kelímků vyséváme salátové okurky a zeleninové papriky, které budeme pěstovat v tunelových fóliových krytech nebo pařeništích.
  • Do pařeniště vyséváme listové saláty a jarní štěrbáky pro předpěstování sazenic na venkovní záhony.
  • Do truhlíků nebo do pařeniště přepichujeme semenáčky zeleniny vyseté v únoru.
  • Na podzim vysázené česneky a cibulové sazečky přikrýváme netkanou textilií, abychom zabránili houbomilce česnekové naklást vajíčka. Larvy by pak poškodily mladé rostliny. K ochraně lze použít i povolené chemické přípravky. Jarní česnek vzchází později, škůdce jej nenapadá, takže ochranu nepotřebuje.
  • Sázíme topinambury, které odolávají jarním mrazíkům.
  • Do nevytápěných skleníků a fóliovníků sázíme rané košťáloviny.
  • Připravte si skleník na novou sezónu, ať máte ten nejlepší start! Do nevytápěných skleníků a fóliovníků sázíme rané košťáloviny. Zdroj: Profimedia.cz
  • Do pařeniště vyséváme letní košťáloviny pro předpěstování sazenic.
  • Do kelímků sejeme melouny pro pěstování v nevytápěných sklenících nebo na záhon.
  • Koncem měsíce sázíme do vytápěných skleníků předpěstované sazenice melounů.
  • Za příznivého počasí sázíme vytrvalé zeleniny, kořeninové a léčivé rostliny (libečky, reveně, tymiány, meduňky aj.).
  • V teplejších oblastech a za příhodného počasí vyséváme na záhony kořenové zeleniny, mangold, cibuli, mák, hrách, špenát, kopr a lebedu, sázet rovněž začínáme cibuli sazečku, šalotku a česnek.
  • V teplých oblastech a za příznivého počasí vysazujeme rané saláty, rané košťálové druhy zeleniny a brambory. Sazenice musí být otužované proti nočnímu chladu a dennímu slunci.
  • V chladnějších oblastech dáváme předklíčit rané brambory.
  • Vysazené košťáloviny přikrýváme netkanou textilií, čímž je chráníme proti plodomorce zelné, jejíž larvy poškozují vegetační vrcholy; nejvíce trpí květák.

OVOCNÁ ZAHRADA

  • Odstraňujeme suché a poškozené větve jádrovin, silnějším řezem je podpoříme v růstu.
  • Půdu pod stromy hnojíme plným hnojivem, podle potřeby i kompostem, mělce ji zkypříme a urovnáme. Slabě rostoucí dřeviny přihnojíme navíc malou dávkou dusíkatého hnojiva.
  • Těsně před rašením ošetřujeme třešně a višně proti rakovinnému odumírání větví (např. přípravkem Kuprikol)
  • Na počátku rašení ošetřujeme broskvoně proti kadeřavosti listů. Trvá-li chladné a vlhké počasí, stromy v intervalu 10–14 dní stříkáme (např. přípravky Novozir nebo Syllit).
  • K broskvoním, které v minulém roce trpěly žloutenkou listů, zapravujeme do půdy práškovitou zelenou skalici.
  • Od konce měsíce řežeme bujně rostoucí jádroviny, čímž zmírníme jejich růst a podpoříme plodnost. Čas máme do poloviny dubna. Peckoviny řežeme až během kvetení.
  • U palmet a štíhlých vřeten jádrovin kombinujeme řez s ohýbáním a vyvazováním vzpřímeně rostoucích výhonů do vodorovné až skloněné polohy. Podpoříme tím plodnost.
  • Na jabloních odstříháváme konce výhonků napadených padlím (bělavými povlaky) a pálíme je.
  • Jestliže chcete ze svých jabloní získat maximum výborných plodů, nepodceňujte pravidelné prořezávání. Do nevytápěných skleníků a fóliovníků sázíme rané košťáloviny. Zdroj: shutterstock.com
  • Pokračujeme v řezu angreštů a rybízů. Ve vyšších polohách máme čas do poloviny dubna.
  • Na výhonech černého rybízu odstraňujeme zvětšené pupeny napadené vlnovníkem rybízovým. Při silném napadení odstraníme celé větve nebo keře a spálíme je.
  • Vysazujeme ovocné dřeviny, zejména broskvoně. Do půdy s vyšším obsahem vápníku vybíráme ty, kterou jsou štěpované na broskvoni Davidově, aby netrpěly žloutenkou listu.
  • Koncem měsíce u země odstříháváme dvouleté výhony ostružiníků. Jednoleté výhony řežeme u vzpřímených ostružiníků obdobně jako u maliníků, poléhavé beztrnné odrůdy zkrátíme asi na 2 m, postranní obrost na 1–3 pupeny, a vyvážeme je k opěrné konstrukci.
  • Řízkujeme rybíz.
  • Končíme s řezem révy vinné. Odhrneme od keřů zem, pohnojíme ji dusíkatým hnojivem a mělce okopeme. Keře trpící plísní révovou přeroubujeme vhodnější odrůdou. Podmínkou jsou dobře uchované rouby.
  • Proti padlí a plísni šedé ošetřujeme povolenými prostředky révu vinou pěstovanou ve skleníku.

Výživa pro jahodníky

Dobře je přihnojíme, a tím je posílíme, v tomto období to potřebují. Účinný je granulovaný hnůj, a to kravský nebo kombinovaný s koňským. Každé rostlině stačí do půdy zapravit množství, které se vejde na polévkovou lžíci.

Pečujeme o maliníky

U země odstříháváme loňské výhony maliníků. Silné jednoleté výhony, které budou plodit, zkrátíme asi o čtvrtinu, zakrslé odstraníme a spálíme, neboť mohou mít mykoplazmózu. Odstraníme i výhony se zduřeninami způsobené bejlomorkou nebo žlabatkou maliníkovou.

Titulka Receptar 3 Zdroj: Shutterstock

Zdroj: Časopis Receptář

Akční letáky