V současné době se často doporučuje tvorba zahrad a výsadeb „tón v tónu“. Takový barevný výsledek dokáže být na první pohled úchvatný, ale může vás brzy nudit. Barvy a jejich použití se musí zvážit na každé zahradě a jejich volba je samozřejmě ovlivněná také subjektivním vnímáním a vkusem nejen majitele, ale také zahradního architekta. Může se stát, že s výsledkem nebudete hned tak spokojení a budete celé roky hledat ideální barevné kombinace, podobně jako jedna z nejslavnějších anglických zahradních architektek Gertrude Jekyll. Hra s barvami je totiž neskutečně zajímavá disciplína.

DEJTE PROSTOR PŘEDSTAVIVOSTI

Co je vhodné pro jednu zahradu, nemusí být tím nejlepším řešením pro druhou. Každému prostoru bude sedět trochu jiná barevná paleta. Při výběru barev není dobré zohledňovat výhradně osobní vkus, zkuste se na zahradu podívat trochu detailněji a představte si, jak bude v barevném hávu květin vypadat ráno při východu slunce, v poledne při plném oslunění a pak v podvečer, kdy už slunce dávno zašlo. Některé barvy se navzájem výrazně ruší, jiné se v kombinacích podporují a vytvářejí ucelený efekt. Všeobecně se vyvarujte překombinování barev a jejich tónů. Rozhodně ale neplatí, že spolu neladí teplé a studené barvy. Naopak právě takové spojení se může při správné lokalizaci postarat o perfektní podívanou.

EXKURZE DO MINULOSTI

Barvy a jejich odstíny jsou výrazovým prostředkem každého malíře – své by o tom mohla vyprávět celosvětově proslulá zahradní architektka a autorka mnoha krásných anglických zahrad Gertrude Jekyll, která se vlastně celý svůj život snažila najít ideální barevnou kombinaci v květinových záhonech. Sama se přitom řídila zásadami vycházejícími z barevného kruhu, který i dnes slouží jako ucelený podklad a pomůcka pro zahradní architekty a perenáře. A jak k barevným kombinacím přistupovala paní Jekyll? Její výsadby připomínají impresionistické obrazy, koneckonců právě tento směr ji ve velkém ovlivnil. Při navrhování se nezabývala jen vzájemnými vztahy barev, ale také dobou nakvétání rostlin, která měla být co nejefektivnější a během celého roku nemělo vzniknout „hluché“ místo v působnosti výsadeb.

TEORIE BAREV

Pokud se snažíte barvám trochu porozumět a zorientovat se ve vzájemných vztazích, které mezi nimi panují, bude pro vás určitě praktickou pomůckou zmíněný barevný kruh. Ten je rozdělen celkem do šesti polí vyplněných šesticí základních barev. Barvy ležící v sousedství se navzájem doplňují, jedná se tedy o barvy doplňkové. Při jejich kombinaci se vždy dosáhne barevné harmonie, takže kompozice působí příjemným a sladěným dojmem, ale může jí chybět jakési napětí nebo vzrušení, které by jí přineslo bonusové body.

Barvami doplňkovými jsou například červená s oranžovou nebo z druhé poloviny barevného kruhu modrá se zelenou. Proti sobě vždy leží barvy kontrastní neboli komplementární. Kontrast vytvoří modrá s oranžovou nebo červená se zelenou. Kompozice založená na kontrastech vykouzlí sice dramatický výsledek, ten ale bude především zneklidňovat, takže neumožní odpočinek. Stále budete vnímat dynamiku barev, která pozorovatele nenechá chvíli v klidu. Ideálem je tedy kompromis. Jen záleží na tom, v jakém poměru budou obě skupiny barevných kompozic využity a kde budou ve výsadbě lokalizovány.

KRÁLOVNA ZELENÁ

Úspěšná zahrada krásná celý rok by nikdy neměla být založená jen na kvetoucích druzích rostlin. Ačkoli jsou květy často důvodem, proč se majitel zahrady pro daný sortiment rozhodne, je to velká chyba. Květy jsou totiž neskutečně pomíjivé a jejich krása většinou nevydrží až na pár výjimek déle než měsíc. Největší podíl „barevné hmoty“ představují listy. Využijte je ve prospěch zahrady a snažte se vytěžit co nejvíce výhod z různých zelených odstínů. Pracujte efektivně se sortimentem opadavým i stálezeleným.

Zajímavá je také barevná proměnlivost, kterou nabídnou okrasné trávy nebo dřeviny s podzimní změnou zbarvení. Jakkoli jste třeba milovníky studených barev a zarytými odpůrci těch teplých, vždy zahradu navrhujte na základech zelené barvy, ta totiž nikdy nezklame a chlubí se zřejmě nejcennější vlastností – dokáže skrýt mnohé chyby při použití výraznějších barev, sladit všechny typy výsadeb i zjemnit nepodařené kontrasty.

Aby to ale nebylo úplně jednoduché, i zelená má různé odstíny. Ty pak spadají do kategorie barev teplých a studených a každý odstín vytvoří zcela jiný efekt. Sivě zelená nebo stříbřitě zelená doplní kategorii studených barev, do druhé skupiny připadne živě zelená nebo odstín se žlutými tóny. Zajímavou a často nevhodně používanou kategorií jsou okrasné rostliny s panašováním, což jsou znaky v bílé nebo žluté barvě na listech. Vždycky na sebe strhávají pozornost, takže se to s nimi nesmí moc přehánět. Nicméně i tady platí, že jim bude mnohem lépe slušet plošná výsadba, ve které sousedí jedinci stejného druhu ve větším počtu.

Panašované rostliny dokážou oživit zahradní kompozici, ale nesmí jich být příliš. Svítivé odstíny krásnooček, denivek a třapatek budou viditelné už z dálky. Teplé barvy mají navíc tendenci vystupovat do popředí, čímž se jejich působnost ještě zvýší. Červená je dominantní a její efekt záleží hlavně na umístění v kompozici. Temně fialové až černé květy se většinou nejlépe kombinují s kontrastní bílou. Kombinace teplých barev vyvolává veselou náladu, jsou dynamické a vzrušivé, na druhou stranu nejsou harmonické.

BAREVNÝ KRUH

Barvy ležící v sousedství se navzájem doplňují. Proti sobě leží barvy kontrastní neboli komplementární. Kruh rozdělený na studené barvy (vlevo) a teplé barvy (vpravo) Zelených odstínů najdete i v jediné více. Nebojte se s nimi pracovat, jsou vděčné a vlastně by na každé zahradě měly jednoznačně převažovat.

ŠESTICE EFEKTŮ PŘI VÝSADBĚ

  1. Pokud do popředí kompozice nebo výsadby umístíte květiny v pestrých barvách a budete na ně navazovat druhy s květy ve světlejších tónech, dosáhnete efektu zvětšení prostoru. Záhon se bude zdát mnohem delší, než ve skutečnosti je.
  2. Bílá prostor opticky zvětšuje a je vidět i v téměř černé tmě, což se třeba o dominantní červené nedá říct.
  3. Při kombinaci barev teplých a studených nikdy nedávejte dominantní červenou barvu jen do středové zóny, protože by na sebe strhávala veškerou pozornost. Červená by měla být umístěná spíš v popředí, aby dostaly místo i ostatní barvy.
  4. Výsadby tvořené tón v tónu mají svůj půvab, ale záleží také na tom, od jaké základní barvy se tóny odvozují. Například výsadba v červených barvách na sebe strhne veškerou pozornost a rozhodně se o ní nedá říct, že je harmonická. Dynamika se jí ale upřít nedá. Na druhou stranu kombinace odstínů modré sice oku na první pohled ladí, ale je studená a neosobní.
  5. Teplé barvy dokážou rozzářit studený stín, proto zkuste do neosobního podrostu vysadit květiny v pestrých barvách. Ideální je žlutá nebo oranžová, své ale udělá i bílá, která stín prosvětlí.
  6. Moderní kultivary jsou natolik prošlechtěné, že nejsou výjimkou ani téměř černé nebo temně fialové odstíny. Ty se ale poměrně špatně kombinují s jinými barvami a slouží hlavně pro docílení efektu barevného kontrastu.

Barvy ve velké ploše působí příjemným a uklidňujícím dojmem, navíc i opticky zvětšují plochu. Kombinace kakostu lučního a kontryhelu měkkého Kombinace kuklíku šarlatového a pomněnky Bílá se hodí do temných podrostů, které doslova prosvětlí.

TIPY PRO VAŠI ZAHRADU

  • Kombinace květin s modrými květy je sice elegantní, ale doplňte ji alespoň druhy s listy nebo květy v živější zelené. Například modrokvětý kakost luční (Geranium pratense) příjemně rozzáří netradiční zelené květy kontryhelu měkkého (Alchemilla mollis).
  • Modrá a oranžová jsou kontrastní barvy, takže by se mohlo zdát, že nebudou květy kuklíku šarlatového (Geum coccineum) a pomněnky (Myosotis) v blízkém sousedství tou nejharmoničtější volbou, přesto se o sladění do jisté míry postarají jejich neutrálně zelené listy.
  • Většina trvalek zaujme hlavně záplavou květů. Proto jim zvláště svědčí sousedství okrasných trav nebo stálezelených dřevin okrasných listem. Zelená se postará o sladění různých barevných odstínů, a navíc někdy představuje důležitý prvek i během zimy.
  • V zahradě nejde jen o barvu rostlin, neméně důležité je sladění zpevněných povrchů či dalších materiálů a povrchů staveb. Pestrým květinovým záhonům umožní vyniknout jen tlumené barvy, proto se nesnažte vymyslet pestrobarevnou kreaci na příjezdové cestě nebo fasádě domu, výsledek by byl spíše rozporuplný.

Zdroj: Časopis Dům a zahrada