obrázek z archivu ireceptar.cz

Zahrada jako ráj pro čmeláky

Jsou krásní, mírumilovní, a na zahradě přitom neméně výkonní opylovači než včely. Některé květy umí opylit právě jen čmeláci. Navíc pilně pracují i za chladného a vlhkého počasí.

Všech našich druhů čmeláků stále ubývá. Scházejí jim bezpečné úkryty pro hnízdění a zimování a pestrá nabídka nektarodárných květů jara do podzimu, hubí je pesticidy. Na polích dnes mnoho obživy nenajdou, ale na zahradě jim můžeme připravit prostřený stůl, který svou krásou potěší i nás samotné, a také útočiště pro hnízdění. Odmění se pilným opylováním úrody i milou společností.

Voňavá a léčivá levandule poslouží i čmelákům. Část proto necháme dokvéstVoňavá a léčivá levandule poslouží i čmelákům. Část proto necháme dokvéstAutor: Shutterstock.com / SEE_JPK

Prostřený stůl

Spolupráce rostliny a hmyzu je dokonalá. Ale čmelákům je třeba poskytnout potravu v průběhu celého roku, nejen v době květu rostlin, o jejichž opylení stojíme. Zahrada poskytující pyl a nektar od jara do podzimu bude stále barevná a voňavá, takže radost přinese i nám. A samozřejmě se, s ohledem na zdraví všech živých tvorů včetně nás samotných, vystříháme používání pesticidů. Na zahradě se lze bez nich snadno obejít a podpořit raději přirozené nepřátele škůdců. Případně můžeme sáhnout po ekologických prostředcích na bázi olejů, které jiným tvorům než malým mšicím neublíží.

Na jaře je pro čmeláky skvělým zdrojem obživy například čemeřice krokus, narcis, modřenec, tulipán, řebčík, okrasný česnek, pampeliška, tařice, devětsil, violka, kosatec, plicník, pomněnka, jetel, dymnivka. V létě štafetu přebírá levandule, dobromysl, mateřídouška, šanta, saturejka, bazalka, routa a další bylinky, slunečnice, krásnoočko, krásenka, brutnák, vilec, svlačec, lichořeřišnice, heřmánek, měsíček, cínie a další letničky a také řada trvalek a dvouletek – například hluchavka, chrpa, kakost, kamzičník, kyprej, netřesk, oman, sléz, udatna, třezalka, zvonek, šuškarda, náprstník, topolovka, divizna, kopretina, plamenka, hrachor, orlíček, hvozdík, a další. Na podzim jsou velmi cenné trvalky jako je jiřinka, astra, vřes, vřesovec, ocún, svazenka, rozchodník, listopadka, třapatka, eremurus, čistec a dokvétají i mnohé letničky.

Důležité jsou i stromy a keře, například lýkovec, trnka, hloh, javor, lípa, zimolez, komule, dřín, kustovnice, pámelník, břečťan, lískovníček, ořechokřídlec, perovskie brslen, krušina, svída, hlošina, bez, botanické růže a odrůdy s jednoduchými květy.

čmelín, komfortní ubytování pro čmeláčí rodinučmelín, komfortní ubytování pro čmeláčí rodinuAutor: Shutterstock.com / Hirundo

Útulné bydlení

Čmeláčí královny si na jaře pro založení rodiny hledají úkryty pod zemí, například ve starých norách hlodavců, nebo v hraničce dříví. Takové umístění hnízda však sebou nese značné riziko. V bezpečném čmelíně se nová generace bručounů v pořídku vylíhne a doroste spíše.

Čmelíny můžeme vyrobit i zakoupit. Stěny by měla tvořit silná, dobře těsnících prkna. Střecha musí bránit zatékání, vchod opatřený dovnitř vedoucí rourkou samičku naláká k obsazení čmelínu, česno před ním jí bydlení usnadní. Také modrá a žlutá barva čmeláky vábí. Vchod by neměl být větší než 12-16 mm v průměru – čmeláčí matky jím proletí, větší by jen lákaly k návštěvě drobné myšky. Kovové nožky stavby stojící v nádobkách s vodou nebo olejem zabrání invazi mravenců.

Do čmelínu uložíme výstelku. Vhodná je surová bavlna, seno, suchý mech. Entomolog Jan Ždárek, který se studiu sociálního hmyzu věnoval celý život, ve své knize Hmyzí rodiny a státy doporučuje i buničitou vatu nebo kousky rozcupovaného filcu jako základ. Upozorňuje, že seno musí být suché a pouze z listů, nikoli stébel trav. Nemělo by obsahovat delší vlákna, aby se do něj čmeláčí matky nezamotaly – nastříháme je proto na kousky jen 2 cm dlouhé.

Čmelín postavíme na polostinné či stinné místo zahrady. Neměl by stát výše než půl metru, protože samičky hledají úkryty pro hnízda při zemi.

Akční letáky