1. Napojte rostliny
Ovocné stromy, které nesou množství nezralých plodů, se za suchého počasí vyplatí důkladně zalít. Spíše než častá a povrchní zálivka je prospěšné jednou za týden okolí stromu vydatně prolít – ráno či večer, odstátou, nejlépe dešťovou vodou. Zálivku potřebují také mladé, na jaře zasazené stromky. Rovněž rybíz, angrešt, maliny, ostružiny a další ovocné keře za sucha zalijte, opět raději vydatnou dávkou vody jednou za několik dní.
Zeleninu zalévejte pravidelně, zvláště pak druhy náchylné k praskání – například zelí nebo rajčata. Pokud je pěstujete pod stříškou, praskání nezpůsobí ani déšť. Záleží sice i na odrůdě, ovšem vhodnou péčí lze poškození plodů předejít. Zalévejte pouze ke kořenům, aby vlhkost na listech zbytečně nepodpořila rozvoj houbových chorob. Cuketám za suchého počasí naopak ranní pokropení listů prospěje.
zalévání, zahrada, zelenina
2. Chraňte půdu před suchem
Mulčování brání odpařování vody, uchovává půdu kyprou a chrání půdní mikroorganismy. Vrstva by však neměla být příliš silná, aby nezahrnula krček rostlin. Pokud mulč láká slimáky, můžete pod něj políčit pivní pasti, nasadit parazitické hlístice (Nemaslug) anebo ho používat v suchém stavu.
Jako skvělý mulč poslouží tráva i plevele bez zralých semen. Nastýlejte tenčí vrstvy, kolem 1 až 2 cm a postupně přidávejte. Zelený mulč slouží zároveň jako pomalu působící hnojivo. Žížaly si stébla zatahují do půdy a jejich chodbičky přispívají k provzdušnění zeminy a vstřebávání vláhy. Vhodným materiálem je i sláma a listí, které můžete nastýlat i v silnější vrstvě. Při rozkladu sice z půdy dočasně odebírají trochu dusíku, to však snadno vyrovnáte hnojením. (Příčinou je vysoký obsah uhlíku a malý obsah dusíku v těchto materiálech, přičemž mikroorganismy při jejich rozkladu potřebují obě živiny – a tak si dusík berou odjinud). Suché materiály můžete s čerstvými a na dusík bohatými také promíchat, stejně jako při kompostování.
mulčování, cuketa, pěstování
3. Sklízejte včas
Rajčata či dýně je třeba nechat plně vyzrát. Okurky jsou chutné pouze nezralé. A také cukety je lepší sklízet, jakmile dorostou délky od 7 do 15 cm, nejvýše pak 20 cm. Co s obryněmi, které chutnají jako vata? Menší plody jsou křehké a šťavnaté. O dostatečný objem úrody se včasnou sklizní nepřipravíte. Když na rostlině žádné plody neuzrají, nasazuje stále nové, aby zajistila semena pro příští generaci.
Cukety od rostliny odřízněte ostrým nožem, na plodu ponechte několik cm dlouhou stopku, vydrží pak v chladu kvalitní několik dní.
4. Ochrana proti chorobám
Při prvních projevech onemocnění rajčat, tedy žloutnoucích a hnědnoucích listech, poslouží postřiky ekologickými přípravky na bázi kaseinu nebo nepasterovaným mlékem smíchaným s vodou v poměru 1 : 1. Využít můžete i na křemík bohatý posilující nálev z přesličky. Napadené listy nejprve odstraňte, poté celé rostliny důkladně ošetřete – díky zdravotní nezávadnosti přípravků můžeme plody i nadále bez obav sklízet.
Okurky mohou trpět plísní okurkovou a především ty skleníkové pak i padlím a sviluškami. Prevencí proti plísni je pěstování na síti, první zdravotně nezávadnou pomocí pak opět ekologické postřiky na bázi olejů. Účinné, ovšem při pečlivé a opakované aplikaci, jsou především při napadení sviluškami, kterým zalepí dýchací otvory. Proti padlí je vhodné je aplikovat především preventivně a při prvních příznacích.
Související články
Zdroj: časopis Receptář
