obrázek z archivu ireceptar.cz

Zahrada plná ptačích hnízd: Jak ptákům usnadnit hnízdění v keřích?

Patří mezi nejlepší pomocníky zahrádkáře, i proto jim vyvěšujeme ptačí budky. Ale ne všichni ptáci hnízdí v dutinách. Mnozí své rodiny skrývají v korunách stromů a hustých keřích - i jim můžeme hnízdění usnadnit.

V zeleni naší zahrady mohou hnízdit kosi, drozdi, pěnkavy, pěnice, sedmihlásci, žluvy, vzácněji ťuhýci, dlaskové, pěvušky, stehlíci, čížci. V hustě zarostlém, klidném koutě starého sadu může nízko nad zemí zahnízdit i strnad obecný či zahradní, zvonohlík zahradní nebo dokonce slavík obecný. Pod keři ocení vysokou trávu. Konopku a zvonky nejvíce lákají jehličnany. Červenka a střízlík zahnízdí i v kupě větví v malé zahradní divočině, která je rájem nejen pro ptáky.

hnízdo kosa černého v jalovcihnízdo kosa černého v jalovciAutor: Shutterstock.com / Brum

Jako dokonalí likvidátoři mšic a housenek jsou pověstné především sýkorky. Ovšem na jaře pátrají po hmyzu i ptáci, kteří se v létě a na podzim živí spíše semeny a bobulemi. Všichni totiž (s výjimkou holubů a hrdliček) musí svým mladým nosit alespoň zpočátku na bílkoviny bohatý, měkký hmyz. Právě na jaře si staví útulná hnízda, snáší do nich vajíčka, poté je pečlivě zahřívají a mladé, kteří se za pár týdnů vyklubou, chrání a krmí. Čím lépe hnízdo ukryjí, tím větší šanci mají jejich ptáčata na přežití – do nitra trnitého keře nepronikne ani nenechavá kočka. Pokud jim chceme hnízdění usnadnit, můžeme vysadit vhodné keře, které zahradu zkrášlí, obohatí a mohou poskytovat i jedlé nebo léčivé plody. Než se zeleň rozroste, můžeme ptákům hnízdění usnadnit i pomocí jednoduchých triků, jako jsou hnízdní kapsy.

Bezpečné útočiště v nitru keře

Husté keře mohou tvořit živé ploty (nejlépe volně rostoucí) i pěkná seskupení, která učiní zahradu příjemnou i pro nás a ptákům poskytnou útočiště pro hnízdění i potravu. Tu tvoří nejen plody, ale i hmyz, který je přitahován kvetoucími dřevinami. Ideální ochranou hnízda jsou trnité větve. Šikovní ptáci se kolem nich prosmýknou, drobné šelmy trny odradí. Keřem, který poskytuje potravu i bezpečí, je hloh, rakytník, trnka, šípková růže, růže svraskalá a velké keře sadových odrůd růží. Všechny tyto keře krásně kvetou i plodí, takže chutné a zdravé plody si můžeme nasbírat spolu s páky. Mezi další oblíbené ptačí keře, které zkrášlí zahradu, patří časně kvetoucí dřín obecný, odolný a nenáročný bez černý i hroznatý, kalina obecná i tušalaj, ptačí zob obecný, brslen evropský, svída krvavá, líska obecná. Ptáci rádi zahnízdí i v hustých jehličnanech – tújích, smrcích nebo jalovcích. A i na nich najdou potravu v podobě zralých semen. V hustých tújích a jalovcích, pokud je necháme vyrůst bez stříhání, najdou často i úkryt před nepřízní počasí i v zimě.

Jak keře zahustit?

Prořezávka napomůže větvení. A právě v místech, kde nové výhony obrostou řez, si ptáci rádi staví hnízda. Malé stromky, jako je vrba, habr, buk, javor nebo líska, můžeme uříznout těsně pod místem prvního větvení - na místě poté vyraší více výhonů. Ty lze na podzim nebo v předjaří dalšího roku zkrátit na 10 cm, čímž se opět rozvětví a vznikne ideální místo pro hnízdečko. Keře, jako je hloh, trnka či ptačí zob lze také zkrátit a podpořit tak jejich zhoustnutí. Časně kvetoucí keře prořežeme na podzim, ty v létě kvetoucí v předjaří.

Samička kosa sbírá materiál na výstelku hnízdaSamička kosa sbírá materiál na výstelku hnízdaAutor: Shutterstock.com / Mark Bridger

Přilepšení na výstelku

Základ hnízda si většina ptáků umně splétá z tenkých větviček, stébel trav, kořínků, mechu a rostlinných vláken (a někdy také provázků, kousky látek, igelitu). Každé stéblo musí přinést v zobáčku, kvůli stavbě párek nalétá desítky kilometrů. Na výstelku poté nosí měkký materiál, který vajíčka a ptáčata pomůže zahřívat, aby byla jako v bavlnce. (Jen drozd místo toho vnitřek hnízda vymazává rozžvýkaným trouchnivým dřevem a hlínou, až je dočista vyhlazený.) Ptáci hledají srst zvířat, sbírají pírka, pavučiny, kokony housenek i naše vlasy. Můžeme jim hledání usnadnit a v košíčku zavěšeném na větvi nabídnout třeba ovčí plsť, peří ze starého polštáře, měkké chlupy z ostříhaného pejska, surovou bavlnu. Takovou nabídku ocení i ptáci hnízdící v budkách, o čemž se můžeme přesvědčit při podzimním čištění.

Hnízdní kapsy

Pružné výhony keře můžeme přibližně v jeho horní čtvrtině svázat k sobě. Vznikne tak ideální podklad pro hnízdo - obdoba „misky“ z větví, kterou lze vytvořit opakovaným řezem (viz výše). 

Stejně snadno vytvoříme klasickou hnízdní kapsu. Otep nejméně metr dlouhých větví pevně přivážeme ke kmeni většího stromu. Nejprve tak, aby větve směřovaly silnějšími konci vzhůru, poté je ohneme vršky vzhůru a o něco výše opět pevně přivážeme. Vznikne prostorná kapsa a pokud je umístěná na kmeni dostatečně vysoko (případně kmen chráníme drátěným límcem proti kočce) a větve jsou husté a pevné, je i bezpečná. Ideálním materiálem jsou větve douglasky tisolisté, nepůvodní dřeviny, která je na zahradách často pěstována – jehličí, které po rozemnutí příjemně voní po citrusech, na větvích vydrží velmi dlouho. Podobně i jehličí jedle, která je však vzácnějším materiálem. Základ mohou tvořit také lískové či vrbové pruty, které po vytvoření základu kapsy ještě propleteme tenčími vodorovnými proutky a zamaskujeme větévkami z douglasky, borovými nebo i smrkovými. Ke kapse můžeme navést i popínavou rostlin, která ji skvěle doplní – například růži (popínavými varietami lze zkrášlit staré stromy) či břečťan, který poskytuje ptákům útočiště i když pokrývá stěny domu, kůlny či plot. Jeho voňavé květy lákají včely a další hmyz, zralé plody slouží jako potrava.

 

Akční letáky