OKRASNÁ ZAHRADA

CO S TULIPÁNY, KDYŽ ODKVETOU Jakmile začnou odkvétat a žloutnout, odštípneme květy i s kratičkým stonkem, aby nevysilovaly cibule. Počkáme šest týdnů a pak rostliny vyryjeme rycími vidlemi i s dceřinými cibulkami. Až cibulky proschnou, oddělíme je od zaschlých zbytků matečné cibule a přibližně za dva týdny opatrně očistíme a uložíme v bedýnce na zastíněném, ale vzdušném místě. Tam je necháme do října, kdy z nich vybereme nejsilnější zdravé jedince pro novou výsadbu. Cibule některých tulipánů však mohou zůstat na stejném stanovišti déle, obvykle dva roky.

CO DÁT NA PRUDKÉ SLUNCE? Šrucha je známá poléhavá letnička s dužnatou lodyhou a čárkovitými listy. Je vhodná pro všechny typy výsadeb, dobře snáší sušší podmínky a plné slunce. Za deštivých a podmračených dnů má květy zavřené, ale na slunci se rozzáří pestrou paletou barev. Vyžaduje lehkou a propustnou písčitohlinitou půdu. Listy jsou zásobárnou vody, rostlina proto snese bez následků i suchý substrát. Nepřemokřujeme ji však a ani nenecháváme stát vodu v nádobách po dlouhotrvajících deštích.

OSAZUJEME TRUHLÍKY a jiné dekorativní nádoby. Rostliny v nich musí vegetovat po celou sezonu v malém množství půdy, proto ji velice rychle vyčerpají. Důležitá je tedy vhodná a kvalitní výživa, ideálně hnojivy s jejich pozvolným uvolňováním. Přírodní pryskyřičná vrstva, jíž jsou granule obalené, to v závislosti na vlhkosti a teplotě umožňuje po dobu šesti měsíců. Hnojivo je nejvhodnější zamíchat do substrátu před výsadbou.

RŮŽE BÝVAJÍ NAPADÁNY ŘADOU HOUBOVÝCH CHOROB, nejobávanější a nejčastější je padlí. První příznaky se na nových listech mohou objevit již v polovině dubna. V pokročilejším stadiu vypadají jako pomoučené, postupně šednou, později usychají a kroutí se. Plíseň je nutné zavčasu zlikvidovat, neboť za příznivých podmínek se velmi rychle šíří. Přípravek Zdravá růže ochrání nejen proti padlí, ale současně i proti černé skvrnitosti a rzi.

PROTI KOMÁRŮM Rybníček nebo jezírko se často stávají líhní komárů. Chemické prostředky k jejich likvidaci nemůžeme používat kvůli pěstovaným vodním rostlinám. Vhodnější je biologický likvidátor komárů, jehož účinnou složkou jsou bakterie Bacillus thuringiensis. Vodní plochy a okraje nádrže, kde se komáři vyskytují, přípravkem jednoduše postříkáme. Pokud máme v jezírku větší ryby, s larvami komárů si brzy poradí samy.

VYSAZUJEME PŘEDPĚSTOVANÉ TRVALKY, zejména skalničky. Nezapomeneme si proto včas zjistit, která rostlina potřebuje slunné nebo naopak zastíněné stanoviště a jaké má nároky na půdu. Vodními rostlinami osazujeme i zahradní jezírko nebo rybníček.

V DRUHÉ POLOVINĚ MĚSÍCE VYSAZUJEME VĚTŠINU LETNIČEK, předtím je ale postupně otužíme, aby přečkaly i možné nižší noční teploty. Pokud hrozí výraznější poklesy teplot, i otužované rostliny chráníme tím, že je překryjeme bílou netkanou textilií, papírem a podobně.

OVOCNÁ ZAHRADA

PRO ROZKVETLÉ OVOCNÉ STROMY JSOU POZDNÍ JARNÍ MRAZÍKY VELMI NEBEZPEČNÉ, neboť poškozují květy, pupeny a mladé plody. Kromě známého vykuřování můžeme však využít i postřik maximálně rozptýleným až mlžným vodním proudem. Tenká vrstva ledu, která tak může vzniknout, rostlinám vadí méně než holomrazy. Při přeměně vody do pevného skupenství se totiž uvolňuje teplo, které choulostivé části dřevin chrání.

POZOR, MŠICE! Na konci letorostů, ale i na větévkách pozorujeme zkroucené a zkadeřené listy, na jejichž spodní straně jsou kolonie velkých černých a lesklých mšic, které se začínají objevovat velmi časně po vyrašení. Mšice třešňová (Myzus cerasi) při sání vylučuje medovici, na níž se druhotně vyvíjejí černě. Letorosty jsou deformované a usychají. Začátkem července se mšice stěhují na různé byliny, především na svízele a mařinku vonnou. Na podzim se vracejí a na kůru větévek třešní a višní kladou černá vajíčka. Ta přezimují a na jaře, jakmile se teplota pohybuje mezi 12–15 °C, líhnou se dospělci. Vhodným ochranným přípravkem je Mospilan 20 SP nebo Pirimor 25 WG.

PLÍSEŇ ŠEDÁ NA JAHODNÍKU napadá květy a stopky květů, ale především zrající a zralé plody, které se pokrývají šedavým povlakem, nejsou chutné, měknou a hnijí. Tato houbová choroba přezimuje na napadených rostlinných částech. Rozsah infekce ovlivňuje především teplota a ovlhčení. Nejintenzivnější projev onemocnění bývá na počátku zrání plodů, v náchylnosti odrůd jsou významné rozdíly.

ZELENINOVÁ ZAHRADA

PŮDU NA ZÁHONECH PRŮBĚŽNĚ KYPŘÍME a zbavujeme ji plevele, který rostlinám odebírá živiny, především dusík. Nezapomínáme na vydatnou zálivku, protože teplé dny s dostatkem slunečního záření půdu rychle vysušují v horní vrstvě, což vadí zejména mělce kořenícím rostlinám, jako jsou ředkvičky a salát.

MANDELINKA BRAMBOROVÁ je rychlý škůdce, který při přemnožení porosty zlikviduje během několika dnů. Chybou je, když brambory roky po sobě pěstujeme na stejném místě, protože dospělci přezimují v půdě. Jakmile se zem ohřeje, vylézají, páří se a samičky kladou oranžová vajíčka na sotva vzešlé listy, zanedlouho se líhnou larvy. Právě v té době použijeme ochranné přípravky, například Mospilan 20 SP.

PŘEDNOSTÍ VELKOPLODÉ ODRŮDY DÝNĚ HOKKAIDO, kterou právě nyní vysazujeme, je snadné pěstování a vysoký podíl dužiny ve srovnání se semeníkem, který obsahuje hodně karotenu. Dýni hokkaido lze péct, smažit i vařit, ale také jíst syrovou v míchaném zeleninovém salátu nebo z ní připravit polévku.

POMOHOU PARAZITICKÉ VOSIČKY Ve skleníku či fóliovníku jsme již při výsadbě rozvěsili žluté lepové desky. Pravidelně je prohlížíme, a jakmile objevíme první mšici nebo molici, ihned objednáme parazitické vosičky (k dodání jsou do týdne). Proti mšicím zvolíme Aphidius colemani, proti molicím Encarsia formosa. Vosičky vyhledávají molice a mšice a do jejich těl kladou vajíčka. Tím je hubí. V těle uhynulého škůdce se pak vyvíjí další generace predátorů, kteří dál parazitují.

PRÁVĚ VYSETÉ OSIVO OKUREK NAKLADAČEK a polních salátovek vzejde asi po čtrnácti dnech, tedy již po ledových mužích, a mladým otužilým rostlinkám již nebude hrozit namrznutí. Vyséváme nejčastěji po dvou až třech na vzdálenost 30–40 cm od sebe. Vzdálenost řádků by měla být minimálně 100 cm, neboť rostliny se široce rozrůstají, pokud je ovšem nepěstujeme na opěrné síti.

U NÁS MELOUNY VEN VYSAZUJEME od poloviny května do poloviny června, předtím je otužujeme. Použijeme černou fólii, která akumuluje teplo, propouští vodu a omezuje plevel. Melouny potřebují dobrý kompost nebo organickou hmotu s vysokou zásobou živin. Melouny vytvářejí mohutnější plazivé rostliny, musíme tedy počítat se sponem nejméně 80x150–200 cm.

BOJ S PÝREM je velmi obtížný, protože jeho dlouhé oddenky koření velice mělce. Pýr vyroste i z malé části, kterou necháme v zemi. Patří mezi velmi nebezpečné plevele s vysokou konkurenční schopností a zapleveluje všechny jednoleté a víceleté plodiny i vytrvalé kultury. Dokáže třeba prorůst hlízy brambor. V zahrádkách nelze použít herbicidy, proto nezbývá než záhony odplevelovat ručně.

Zdroj: Časopis Receptář