Pod domem Dušana Jíny se pod prudkým břehem zarostlým kopřivami rozprostírala obyčejná travnatá zahrada. Když ji sekal, musel tak často běhat do domu pro nářadí a zpět, až zatoužil po zahradním domku. Ve svahu byl zapuštěný již dávno nevyužívaný septik - prokopal se do něj a viděl prostornou vybetonovanou místnost. V tu chvíli však přišli kamarádi a řekli: kdepak sklad nářadí, sem budeme v zimě chodit na pivo!

Uplynulo pár let a na pivo sem místní i pocestní skutečně chodí, a to dokonce do od roku 2008 zkolaudované pivnice. Sklepní prostory zčásti skutečně sestávají z bývalého septiku, a tak se pivnice jinak nežli Septik ani nemůže jmenovat.

Co příroda dala a šikovné ruce dotvořily

„ S hajným jsem se domluvil, že si z lesa můžeme z prořezávky vzít všelijaké křivolaké větve. Z těch jasanů pak kamarád tesař, co bydlí naproti, vytvořil kostru altánu s krbem, zábradlí“ říká Dušan Jína. Dřevo vytvarované tak, jak rostlo v lese, na rozdíl od rovných trámků z pily nestálo prakticky nic a dává zahradě i stavbám hravý a příjemný vzhled. Také na střechu chtěl dát vnímavý stavitel něco, co by se k okolí a jezírku hodilo. Tašky, no by nebylo ono, jedině rákosí, napadlo ho. „Snopky jsme koupili v Bakově nad Jizerou u výrobce rohoží a s kamarádem dva týdny šili střechu, až se nám všichni smáli. Za pár let zatím nepustila ni kapku, i když není tak důkladná, jakou by vyžadovala třeba obytná stavba.“

Velký krb postavil Dušan Jína sám, a podle oka – nerad si něco předem kreslí, ono to prý vždycky nějak vyjde… „Jak nám říkali v učilišti – mírné nerovnosti oku lahodí“ směje se vyučený zámečník, který zvládne i devatero jiných řemesel.

Do krbu se na rožeň vejde celý čuník. Jednou v roce, když se Lužaňáci sejdou a dopoledne čistí potok, odpoledne pokračují v kulturním programu u krbu…

Vodní zahrada

Čerpadlo skryté pod dřevěným molem na kraji jezírka vodu vede do velkého filtru uloženého ve sklepě. Odsud voda vyčištěná vrstvami štěrku a písku putuje na svah, odkud proudí zpět do jezírka v podobě příjemně zurčící stružky.

Rozlehlé jezírko v nejnižší části zahrady působí, jako by tu bylo odjakživa. Vniklo ale díky bagru a nepropustné fólii. „Díval jsem se z výšky od našeho domu a vymýšlel, jaký tvar by se nejvíc hodil. Synek chodil po budoucím dně sypal písek, kam jsem mu ukázal. A tak vznikl obvod budoucího jezírka“ vzpomíná pan domácí. Velkorysé jezírko je dnes dominantou celé zahrady, osvěžuje vzduch a všichni se u něj cítí dobře. Napájí jej nedaleké strouha, která přivádí čistou vodu z lesa. V létě tak není problém doplnit každodenně třeba i dva centimetry, které se odpaří.

Rybí ráj

Když sedíte v septiku u stolu, pohled na klidnou hladinu jezírka vás za chvíli ukolíbá. Ale podřimovat můžete jen do doby, kdy nad hladinu náhle vyskočí macatý kapr a pleskne sebou zpět. V jezírku rejdí nejen kapři, ale i líni, okouni, bělice, amuři, jelci – zkrátka ryby, které se vyskytují v naší přírodě. Jen pro radost dětí se pod hadinou prohání i pár zlatých rybek, zářivě červených karasů. Sedmiletý synek pana domácího, který je v přírodě jako doma, se s rybami kamarádí - nosí jim slimáky a žížaly.

Nejhlubší část jezírka měří přes 1,6 metru – sem se na zimu ukládají ryby z spánku. Jak říká jejich chovatel, letos zimu přežily ve zdraví úplně všechny. Větrací díru v ledu jim po celou zimu udržuje vzduchovací motorek. Na mělčině na opačném konci se pak od jara do podzimu vyhřívají a spokojeně proplouvají mezi stonky leknínů.

Nad hladinou létají i pestrobarevné vážky, a na březích pijí desítky žíznivých včel, které to mají z úlů od sousedů kousek.

Zelené břehy, dílo zahradníka, ptáků a větru

Výsadba kolem jezírka i ve svahu nad ním lahodí oku a vypadá, jako by byla dílem profesionála. A také že ano, další Lužaňák, povoláním zahradník, spolu s Dušanem Jínou celou zahradu naplánoval a osadil. Po pár letech je na zeleň krásný pohled. Na hladině jezírka rozkvétají lekníny a stulíky, ve větru se vlní orobince, rákosy a velké trsy okrasných trav. Každý metr zahrady, jejíž velkou část tvoří voda, je využitý a příjemný na pohled. Rostou zde bohyšky, levandule, lilie, zakrslé a půdopokryvné dřeviny. Keře zpevňující svah si na jaře a v létě podávají barevnou štafetu ve kvetení, ale krásné jsou po celý rok, protože i barva jejich listů a jehličí vytváří díky červeným i panašovaným kultivarům pestrou podívanou. Každý kout je plný života a příjemný na pohled, celek však postrádá dokonalou vyumělkovanost přepečlivě udržovaných zahrad „Nechávám vyrůst i to, co přinese vítr nebo ptáci a zeleň - zahradničí tady i osud. Přírodu usměrňuju jen když je to nezbytně nutné“ dodává člověk, který se rád toulá po horách a spí pod širým nebem.

Občerstvení na výletě Českým rájem

Pokud budete procházet horní Lužany, za strouhou – malým potůčkem – jezírko, altán s krbem i pivnici určitě uvidíte. Za lávkou pak cyklisté ocení stojan na kola z obřího kmene.

V létě je otevřeno každý den odpoledne, v zimě ve středu, v pátek a sobotu. Ale první štamgasti se často scházejí už kolem desáté a po celý den většinou zastihnete někoho, kdo vám natočí pivo nebo kofolu, uvaří kafe, ohřeje klobásu. Ostatně když manželé Jínovi vidí z domu žíznivé a hladové pocestné, nenechají je v nouzi. (A kdybyste si chtěli návštěvu předem pojistit, můžete zavolat na telefon 602 177 876).