ÚNOROVÝ ÚKLID
Co všechno je potřeba udělat v únoru na zahradě, se dozvíte ve videu z YouTube kanálu Zahradníkův rok:
Šíření rzi, strupovitosti a antraknózy zabrání pečlivé shrabání listí pod ovocnými stromy. Spory se z nich šíří až na jaře, takže pokud jsme vše nestihli na podzim, nic není ztraceno. Koncem února už můžeme ostříhat suché stvoly okrasných trav a dalších trvalek, které v zimě chránily srdce rostlin a oživovaly zahradu. Nyní začnou brzy rašit a zelené výhony by nám později střih komplikovaly.
Minerály jsou ve výživě ovocných dřevin velmi důležité
Výživa ovocných stromů
Ovocné stromy a keře přihnojujeme cereritem nebo NPK, výborná je také zálivka ředěným drůbežím trusem. Všechna hnojiva ihned zapravíme do půdy hráběmi nebo ručním kypřičem, hnojivo by nemělo zůstat na povrchu. Jestliže se rozhodneme pro průmyslová hnojiva, na 10 m2 použijeme 400 g ledku, 500 g superfosfátu, 500 g draselné soli. Fosforečná a draselná hnojiva dodáváme z větší části na podzim a zbytek na jaře. Dusíkatými hnojivy hnojíme na jaře a po odkvětu.
Pokud máme dostatek chlévského hnoje nebo kompostu, hnojíme jimi každý čtvrtý rok v dávkách 20–30 kg na 10 m².
Konec února je ideální pro roubování
Na konci měsíce je ideální doba pro roubování meruněk, třešní a višní. Také angrešty a rybízy je možné roubovat na podnože meruzalky, které raší ve skleníku. Za bezmrazého počasí odebíráme rouby jabloní, hrušní a rybízu. Starší jádroviny můžeme v únoru prosvětlovat, mladé tvarovat.
Klejtok je varovným signálem, že se se stromem něco děje.
Bojujeme proti klejotoku
Klejotok (gumotok) je klej (neboli pryskyřice), který pomalu vytéká na povrch rostlin a na vzduchu postupně tvrdne. Jako reakce na poranění se nejčastěji objevuje na povrchu kmene, větví a plodů. Za vlhka nabobtná a stéká po kmenech a větvích.
Postižené větve postupně odumírají, strom chřadne, až úplně odumře. Tvorbu kleje omezíme tak, že se vyhýbáme zbytečnému mechanickému poranění stromů, snižujeme riziko poškození kmenů mrazem bílým nátěrem a potlačujeme výskyt škůdců způsobujících poranění kmene a větví. Tvorbu kleje snížíme také tak, že stromy řežeme až začátkem jara.
Jak urychlit sklizeň
Pokud máme pařeniště, můžeme začít s prvními výsevy mnohem dřív, než to dovolí půdní a klimatické podmínky pro venkovní pěstování. Část pařeniště využíváme většinou pro vypěstování sadby a část k přirychlování některých raných zelenin.
Teplé pařeniště oséváme za příznivého počasí již ve druhé polovině února. Nyní začínáme rovněž s výsevem raných košťálovin a salátu pro venkovní dubnovou výsadbu, část pařeniště ponecháme pro výsev teplomilných druhů a květin.
brambory klíčení
Nové brambory v brzkém létu
Pokud si chceme zajistit velmi ranou úrodu brambor, začínáme s předkličováním právě nyní. Brambory vyrovnáme na lísku korunkovou částí vzhůru a lísku umístíme do teploty nad 10 °C na dobře osvětlené místo. Pozor však na příliš vysoké teploty a nakličování ve tmě, což má za důsledek slabé a vytáhlé klíčky, nevhodné pro sadbu. V menším množství můžeme narašené hlízy umístit do rašelinových kořenáčů po jedné a zasypat je rašelinou. Takto připravené je udržujeme stále mírně vlhké. Hlízy vysadíme i s kořenáči, které se v zemi velice rychle rozloží.
Titulka Receptář – Únor
Související články
Zdroj: Časopis Receptář
