Na zahradě toho v tomto období mnoho dělat nemůžeme. Ale o to více se můžeme těšit na jaro. Milovníci muškátů si mohou vypěstovat své vlastní sazenice ze semen. Ochranu před chladem či okusem si zaslouží mnohé keře. Pozornost bychom měli věnovat i pokojovým rostlinám.
Vypěstujte si muškáty sami
Prosinec je ideálním obdobím pro výsevy muškátů (Pelargonium zonale). Semena těchto květin jsou poměrně velká, velmi dobře se s nimi pracuje a jako nejvhodnější pro výsevy se ukazuje využití rašelinových jiffů.
Muškáty můžeme vysévat do rašelinových jiffů.
Jsou to slisované kotoučky, které po nasáknutí vodou několikrát zvětší svůj objem. Do každého se vysévá vždy jedno semínko. Muškáty velmi dobře a brzy klíčí, jejich další vývoj je však poměrně pomalý, proto se vyplatí vysít je již v prosinci, abychom docílili časného kvetení. Vybírat je možné z celé škály barev, a protože se tento způsob vypěstování vlastních muškátů daří, je rok od roku vyhledávanější.
I v zimě potřebují dřeviny závlahu
Není-li ještě zem zamrzlá, nezapomeňte na zálivku stálezelených dřevin a jehličnanů.
Dřevinám v zimě uškodí spíš sucho než mráz.
Dřevinám v zimě uškodí spíš sucho než mráz. Z jehličnanů se i v této době odpařuje voda, náhradu za ni musí kořeny získat ze zásob v půdě − je-li dostatečně zavlažena. Totéž pravidlo platí pro mladé a nově zasazené ovocné stromky.
Česnekem proti škůdcům
U pokojových rostlin, které jsme přemístili do bytu, je nutná pravidelná kontrola zdravotního stavu. V teplém prostředí se totiž výborně daří škůdcům – především sviluškám, červcům a mšicím.
Při zjištění prvního výskytu je nutné zasáhnout vhodným postřikem.
Při zjištění prvního výskytu je nutné zasáhnout vhodným postřikem. Pokud ale nechceme v bytě aplikovat chemický prostředek, je možné sáhnout po staré osvědčené babičkovské metodě: Pokud nepomůže změna místa nebo přesazení, k uzdravení může přispět česnek nebo cibule.
Nejjednodušší je, když listy rostliny potřeme rovnou plochou rozříznutého česneku. Kúru můžeme po týdnu opakovat. Výborně poslouží i cibule.
Cibulové slupky přelijeme vařící vodou (nejlépe dešťovou) a necháme 24 hodin stát. Listům postižených rostlin pak dopřejeme cibulovou koupel. Rostliny v květináči postavíme do vany a důkladně je konví s cibulovou vodou osprchujeme. Obě metody jsou sice považovány za málo účinné, ale za vyzkoušení jistě stojí.
Proti těžkému sněhu a mrazu
Okrasná část zahrady už prakticky spí. Přejme si, aby byla celou zimu přikryta sněhovou peřinou. Růže jsou choulostivé v místě očkování, většině odrůd uškodí mráz už -4 °C. Proto je dobré do keříků přidat kompost a ještě je přihrnout zeminou.
Chvojí ochrání trvalky i růže
Stejně tak je nutné chránit před mrazem i stromkové růže. Velmi opatrně je ohneme a sestříhanou korunku přihrneme zemí nebo přikryjeme chvojím.
Okrasné jehličnany je vhodné stáhnout motouzem, aby pod tíhou mokrého sněhu nerozklesly a neztratily krásný tvar.
Stejným způsobem je dobré ošetřit i velké keře rododendronů a azalek. U nich je možné po obvodu zešikma zapíchat kůly, které nad keři spojíme. Ochrana zabrání rozlomení keřů a zadrží značnou část váhy sněhu.
