Vypěstujte si muškáty, zalévejte jehličnany, vyzkoušejte jeden pěstitelský recept z babiččina receptáře a dohlédněte, ať jsou všechny rostliny připraveny na zimu. U téhle práce vám nejspíš bude příjemně, ačkoliv sem tam přilétne sněhová vločka.
Vypěstujte si muškáty sami
![]() |
Prosinec je ideálním obdobím pro výsevy muškátů (Pelargonium zonale). Semena těchto květin jsou poměrně velká, velmi dobře se s nimi pracuje a jako nejvhodnější pro výsevy se ukazuje využití rašelinových jiffů. |
Jsou to slisované kotoučky, které po nasáknutí vodou několikrát zvětší svůj objem. Do každého se vysévá vždy jedno semínko. Muškáty velmi dobře a brzy klíčí, jejich další vývoj je však poměrně pomalý, proto se vyplatí vysít je již v prosinci, abychom docílili časného kvetení. Vybírat je možné z celé škály barev, a protože se tento způsob vypěstování vlastních muškátů daří, je rok od roku vyhledávanější.
I v zimě potřebují dřeviny závlahu
Není-li ještě zem zamrzlá, nezapomeňte na zálivku stálezelených dřevin a jehličnanů.
![]() |
Dřevinám v zimě uškodí spíš sucho než mráz. Z jehličnanů se i v této době odpařuje voda, náhradu za ni musí kořeny získat ze zásob v půdě − je-li dostatečně zavlažena. Totéž pravidlo platí pro mladé a nově zasazené ovocné stromky. |
Česnekem proti škůdcům
U pokojových rostlin, které jsme přemístili do bytu, je nutná pravidelná kontrola zdravotního stavu. V teplém prostředí se totiž výborně daří škůdcům – především sviluškám, červcům a mšicím.
![]() |
Při zjištění prvního výskytu je nutné zasáhnout vhodným postřikem. Pokud ale nechceme v bytě aplikovat chemický prostředek, je možné sáhnout po staré osvědčené babičkovské metodě: Pokud nepomůže změna místa nebo přesazení, k uzdravení může přispět česnek nebo cibule. |
Nejjednodušší je, když listy rostliny potřeme rovnou plochou rozříznutého česneku. Kúru můžeme po týdnu opakovat. Výborně poslouží i cibule.
Cibulové slupky přelijeme vařící vodou (nejlépe dešťovou) a necháme 24 hodin stát. Listům postižených rostlin pak dopřejeme cibulovou koupel. Rostliny v květináči postavíme do vany a důkladně je konví s cibulovou vodou osprchujeme. Obě metody jsou sice považovány za málo účinné, ale za vyzkoušení jistě stojí.
Proti těžkému sněhu a mrazu
![]() |
Okrasná část zahrady už prakticky spí. Přejme si, aby byla celou zimu přikryta sněhovou peřinou. Růže jsou choulostivé v místě očkování, většině odrůd uškodí mráz už -4 °C. Proto je dobré do keříků přidat kompost a ještě je přihrnout zeminou. |
Stejně tak je nutné chránit před mrazem i stromkové růže. Velmi opatrně je ohneme a sestříhanou korunku přihrneme zemí nebo přikryjeme chvojím.
Okrasné jehličnany je vhodné stáhnout motouzem, aby pod tíhou mokrého sněhu nerozklesly a neztratily krásný tvar.
Stejným způsobem je dobré ošetřit i velké keře rododendronů a azalek. U nich je možné po obvodu zešikma zapíchat kůly, které nad keři spojíme. Ochrana zabrání rozlomení keřů a zadrží značnou část váhy sněhu.
Pro Receptář 12/2007 Ludmila Dušková, foto autorka