Holé záhony, z nichž trčí zbytky ostříhaných trvalek, mohou být symbolem uklizené, a tudíž správně vyhlížející zahrady. Ale jsou skutečně krásné? Pokud je nepřikryje sníh, jsou navíc vystaveny holomrazu, který nesvědčí ani půdě, ani kořenům a bázím rostlin. Měly by být alespoň zamulčované - nejlépe listím a trochou chvojí navrch. Ještě lepším řešením je nestříhat trvalky na podzim, ale až na jaře. Jejich odumřelé nadzemní části chrání půdu i báze rostlin a většina z nich vypadá lépe než po ostříhání. Mnohé jsou dokonce velmi atraktivní i v suchém stavu – a pokud je pěstujeme, vykouzlí na zimní zahradě pěknou podívanou.

Trvalky jako zimní ozdoba

I po uschnutí je velmi atraktivní například krátkověká, ale přesévající se máčka obrovská (Eryngium giganteum), dále máčka plocholistá (Eryngium planum), bělotrn modrý (Echinops ritro), bělotrn banátský (Echinops bannaticus), bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus), mák východní (Papaver orientale). Všechny tyto trvalky jsou vděčnou součástí výsadeb nenáročných na vláhu, svědčí jim slunce. Ohnivou barvu dodají i po uschnutí oranžové plody mochyně židovské třešně (Physalis alkekengi).

Letničky jako zimní slaměnky

Podobně i letničky můžeme ze záhonu odstranit až na jaře – pohledná jsou například suchá plodenství nenáročné černuchy damašské (Nigella damascena), měsíčnice roční (Lunaria annua), máku vlčího a setého (Papaver rhoeas, Papaver somniferum), lnu setého (Linum usitatissimum). Letničky můžeme pěstovat v pestrých směsích nebo je vtrousit i mezi trvalkové záhony, kde se často samy přesévají.

Bylinky jsou krásné po celý rok

Rovněž stálezelené bylinky zastřihujeme až na jaře. Půvabnou ozdobou bylinkových záhonů jsou například uschlá květenství santoliny cypřiškové (Santolina amaecyparissus). Za silnějších mrazů je chráníme netkanou textilií a chvojím, ale v čase oblevy je můžeme odkrýt a opět se z nich radovat. Samotné chvojí, které za mírnějších mrazů zcela postačí, vzhled zahrady nijak neruší.