Zdroje: adbz.cz, abecedazahrady.dama.cz, prima-receptar.cz

Nejrůznější zahradní cestičky a chodníčky by rozhodně měly být součástí každé zahrady, a to hned z několika důvodů. V první řadě vypadají mezi zelení skvěle a vizuální stránku zahrady povznesou na mnohem vyšší úroveň. Z praktického hlediska pak umožňují pohodlný pohyb mezi záhony, během kterého nedochází k poškozování trávníku. Mnoho zahrádkářských firem nabízí vytvoření nádherných cestiček, jenže jejich cena je leckdy poměrně dost vysoká. Naštěstí si je ale můžete snadno a takřka zadarmo vytvořit i sami. A nemusí přitom jít jen o poněkud fádní cestičky ze štěrku.

Výběr místa

V první řadě je třeba vybrat to nejvhodnější místo, na kterém bude zahradní cestička dávat smysl. Zároveň se vyplatí vyhýbat se níže položeným plochám, které by v případě dešťů mohly být zatopené a v zimě by hrozilo, že se na nich utvoří nebezpečná ledovka. Jakmile takové místo najdete, můžete se pustit do práce.

Při tvorbě zahradní cestičky je třeba zamyslet se nad tím, jak má být cesta široká. Pokud jde například o cestu, která vede přes trávník od branky k domu, měla by být minimálně metr a více široká. U ní je totiž dost možné, že se na ní budou míjet dva lidé, a je rozhodně žádoucí, aby se nemuseli sobě navzájem vyhýbat a zbytečně tak našlapovat na trávník kolem. Stavíte-li ale cestičku, která bude mezi záhony a bude například sloužit jen pro vás při péči o zahradu, stačí, když bude zhruba 70 centimetrů široká.

Materiál na zahradní cestičku

Na výstavbu zahradní cestičky budete potřebovat několik podlouhlých úzkých dřevěných desek, které vám narýsují trasu cesty, písek, hrábě, lopatu a nejrůznější ploché kameny, kamínky, dřevo a další materiály, které se vám líbí. Jako podklad pod cestičku můžete použít také geotextilii, díky které nebude později mezi kameny nebo dřevem prorůstat plevel.

Výstavba zahradní cestičky

Dřevěné desky rozložte na zem a s jejich pomocí utvořte okraje cestičky v místech, kudy má vést. Místo, na kterém budete cestičku stavět, důkladně očistěte a zbavte jej plevele. Pokud pracujete s geotextilií, natáhněte ji na očištěnou plochu a ještě ji dřevěnými deskami dobře upevněte, aby skutečně držela a během práce se nijak nehýbala.

Nyní přijde na řadu písek. Nasypte jej na místo cestičky a rovnoměrně jej rozhrňte hráběmi. Následně se musí písek navlhčit, k čemuž je rozhodně vhodné se vybavit víceúčelovou zahradní vodní pistolí, která slouží i jako vodní rozprašovač. Ten je na vlhčení písku nejlepší. Silný vodní proud by totiž mohl písek rozhrnout a mohly by nastat komplikace při výstavbě cestičky. Mokrý písek upěchujeme plochou stranou lopaty a můžeme se pustit do další části procesu.

Poté, co z písku vytvoříme kompaktní vrstvu, pracujeme s materiálem, který má cestičku jako takovou vytvořit. Ideálně například s vypálenými cihlami, nalámanými betonovými deskami, většími kameny nebo malými kamínky. Zvolený materiál dobře zatlačte do písku. Použít můžete i dřevo, například nařezané kmeny stromu, které na zahradní cestičce vypadá obzvlášť zajímavě. Jen je třeba počítat s tím, že dřevo má mnohonásobně nižší životnost než například kámen, a tak hrozí, že jej po čase budete muset vyměnit.

Větší kusy, například tedy dřevo nebo rozlámané betonové desky, rozložíme s dostatečnými mezerami vedle sebe a mezery zaplníme malými kamínky, štěrkem nebo kůrou ze stromů. Díky tomu se celá cestička upevní a sníží se riziko toho, že se například během deště bude pohybovat.