Voda patří neodmyslitelně k létu a prázdninám. Vodní plochy, ať už jezera, nebo rybníky, dotvářejí ráz naší krajiny a dodávají jí na malebnosti a přitažlivosti. Jejich pobřežní porosty jsou zároveň cennými ostrovy zeleně, tak důležitými pro drobné živočichy i příznivé mikroklima jak v krajině, tak i v zahradě.
Pro mnoho z nás je voda doslova magnetem a navozuje tu pravou relaxační a prázdninovou atmosféru. A není se co divit, že se stále častěji uplatňuje i v zahradách. Kromě zmíněných benefitů navíc přináší do zahradních kompozic i prvek proměnlivosti a zrcadlení.
Zrcadlení krásy
Při volbě osázení a vytýčení samotné plochy pro rostliny nesmíte zapomenout na důležitý efekt, který nám klidná plocha vodní hladiny v zahradě přináší, a tou je zrcadlení. Právě to dodává zahradě jakýsi další rozměr.
Zrcadlením mraků, oblohy, stromů, kamenů a okolní krajiny se zahrada rázem stává součástí širšího celku. Abychom se o tento efekt nepřipravili, je dobré ponechat volný přístup k vodě a neosazovat celé plochy břehů a zachovat si možnost pozorování hladiny. Pak už stačí jen vybrat vhodnou paletu rostlin, které mají navodit dojem přirozeného pobřežního porostu.
A tady se před zahradníkem-rybníkářem otevírá malá výzva. U uměle vybudovaných jezírek je častým problémem ostrý přechod mezi pobřežní trvale zavodněnou zónou a suchou částí, která je vymezená bariérou jezírkové fólie.
Aby se obě tyto části vizuálně dobře propojily, je třeba chytře vybírat mezi rostlinami, které zvládnou bez problémů prosperovat v obou prostředích. Případně vybírat pro osázení suchých břehů druhy rostoucí v nezamokřeném prostředí, ale svým celkovým vzezřením a vzrůstem evokující přirozené břehové porosty.
U nich je velkou výhodou to, že je můžete bez problémů použít v běžných trvalkových záhonech a propojit tak výsadby v okolí jezírka se záhony v jiných částech zahrady a vysazením totožných druhů dosáhnout harmonického sladění výsadeb do jednoho celku.
Kromě krásných květů přináší sadce i další potěchu - lákají velké množství motýlů
Vděčné a růžové
Příkladem trvalky, která se dokáže vyrovnat s různým stavem zamokření, je kyprej. Přesněji kyprej vrbice (Lythrum salicaria), domácí trvalka známá z vlhčích luk, břehů, příkopů, a právě také z bažin a mělkých vod. Její pěstování je evropských zahradách doloženo minimálně od středověku. Naproti tomu do Ameriky se dostala s prvními osadníky v průběhu 19. století a nestala se příliš vítaným hostem. Naopak je tam považována za jednu z nejinvazivněji se šířících nepůvodních rostlin, tak jako v Evropě třeba zlatobýl kanadský.
U nás na popularitě získává právě svou použitelností do pobřežních výsadeb a schopností udržovat vodu v uměle vybudovaných nádržích čistou. Vyhledává totiž půdy bohaté na živiny, a to je v případě jezírek vítaná vlastnost.
Jeho léčivých a snad i magických účinků si však už v dávnověku vážili Keltové a byl prý důležitou součástí rituálů souvisejících s oslavami slunovratu. Velký význam měl vždy jako medonosná rostlina. Jeho neúnavně nakvétající hvězdičkovité květy jsou doslova magnetem pro včely a další opylovače. Kdo by se bál jeho schopnosti expandovat do okolí nekontrolovatelným výsevem, může po odkvětu rostliny seříznout.
Kyprej 'Robert'
Anebo, což je možná praktičtější, poohlédnout se po zahradních kultivarech, které jsou v záhonech mnohem umírněnější. Příkladem může být kultivar Feuerkerze s květy poloplnými v sytě purpurově růžové barvě nebo naopak jemně světle starorůžový Pink Tails, vysoký až 120 cm. O něco nižší, ale také světle růžový je kultivar Blush.
Světlá barva květů je ale spíš výjimkou. Nejčastěji se setkáme s květy kyprejů v zářivých fialově purpurových, sytě růžových a šarlatových tónech. Když k tomu připočteme efektní žlutooranžové nebo červené zbarvení listů na podzim, máme o pestrou barevnou paletu rázem postaráno. Lososově karmínové květy má nižší kompaktní odrůda Robert. Příkladem purpurově kvetoucích odrůd jsou kultivary Lady Sackville a Robin.
Podobným druhem je kyprej prutnatý (Lythrum virgatum). Jeho listy jsou, na rozdíl od mírně chlupatých lístků kypreje vrbice, lysé a také květenství mají odlišnou, o něco vzdušnější stavbu. Bývají také daleko tolerantnější k občasnému suchu a polostínu, zároveň nemají tendence se tolik přesévat. Mohou se bez problémů uplatnit v běžných trvalkových záhonech, vazba na podmáčenou půdu není nutná. Barevná paleta sahá od bílé White Swirl přes růžovou Rose Queen až po purpurovou Dropmore Purple.
Kyprej prutnatý snáší občasné sucho o něco lépe
Magický tužebník
O pestrost pobřežní výsadby se ale kromě barvy můžeme postarat i výběrem zcela odlišných typů květenství, a tak se přímo nabízí sáhnout po tužebníku. Shodou okolností i on byl ceněnou magickou rostlinou užívanou v anglosaských zemích například při svatebních rituálech. Jeho vůni mu rozhodně nikdo nemůže upřít a květy se perfektně hodí pro výrobu osvěžující limonády podobně jako květy bezu. Známý je také obsah kyseliny salicylové, proto bývá tužebník označován jako přírodní aspirin.
Tužebník červený 'Venusta'
Nahlédneme-li do katalogů trvalkových zahradnictví, narazíme nejčastěji na domácí tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) s bílými jednoduchými, nebo v případě kultivaru Plena plnými květy. Pokud bychom potřebovali barevnou a tvarovou paletu obohatit o růžové nadýchané obláčky, nabízí se tužebník červený Venusta nebo tužebník dlanitý Kahome.
Tužebník jilmový 'Plena'
Roztančený toten
Jsou pro vás růžová a bílá příliš fádní? Chtělo by to ještě něco jiného? Snadná pomoc. Tvarově zcela odlišné a výrazně tmavě vínové květy krvavce si v posledních letech získaly na popularitě díky moderním trvalkovým výsadbám zejména v kombinaci s okrasnými trávami. Ať už sáhnete po domácí léčivce krvavci totenu (Sanguisorba officinalis), nebo po původem asijském krvavci tenkolistém (Sanguisorba tenuifolia), dodáte trvalkovému záhonu díky jejich knoflíkovitým květům na tenkých dlouhých stoncích nevšední lehkost a jemnost.
Nezanedbatelný je také efekt pohybu při sebemenším závanu větru a rovněž možnost využití do čerstvých i sušených kytic. Budete-li mít trochu štěstí, získáte do své zahrady kromě vínové i modrou barvu. Nevěříte? Pravda, je to efekt trochu pomíjivý a poněkud přelétavý, ale o to krásnější. Krvavec toten je totiž životně důležitou hostitelskou rostlinou vzácného modráska bahenního.
Kravec toten přináší do zahrady nevšední lehkost a jemnost
Pozdní štafeta s vůni marcipánu
Dokonalým protipólem a kontrastním partnerem jsou pro pointilistické květy krvavců velká deštníkovitá květenství sadců. Jsou důležitou pastvou pro včely a stejně jako krvavce i pro motýly. Vykvétají navíc později v sezoně, kdy jiné trvalky už mají první vlnu kvetení dávno za sebou. Jejich vůně může někomu připomínat marcipán, každopádně jejich efekt v zahradě spočívá i v podzimním zabarvení listů a celkové siluetě, kterou si dokážou udržet dlouho do zimy.
Stejně jako krvavce se v posledních letech objevují ve výsadbách stále častěji i díky působivým realizacím Pieta Oudolfa. Jeho oblíbené kultivary Purple Bush s kaštanově červenými stonky a růžovým květenstvím a bílý Snowball jsou jen jedni z mnoha, které máte k dispozici. Vybírat můžete z kompaktních odrůd i ze skutečných obrů s květenstvím o průměru až 25 cm. Milovníci bylin ocení i protivirové účinky této dlouhověké trvalky a bez zajímavosti není ani využití květů a semen k barvení látek na růžovo.
Sadec 'Purple Blush'
Snad není náhodou, že všechny zmiňované trvalky jsou zároveň bylinami se zajímavými léčivými účinky a také prastarými magickými rostlinami. Něco z jejich kouzla se určitě přenese i do vaší zahrady nebo prázdninové kytice a navodí tu pravou voňavou letní atmosféru.
O autorce
Lenka Somolová vystudovala zahradní tvorbu a profesionálně se věnuje pěstování květin.
Související články
Více článků a zajímavostí nejen ze zahrady naleznete v červencovém vydání časopisu Receptář
Zdroj: časopis Receptář