Přestěhováním jsme ale o zahradu se skleníkem přišli a na té nové zatím žádný nebyl. Čekalo nás tedy pečlivé plánování a realizace.

Nač máme – místo, dovednosti, peníze

Nejprve jsme zvážili vstupní podmínky a možnosti. Máme zahradu u řadového domku, což dost podstatně limituje velikost možného skleníku. Vzhledem k šířce pozemku tak mohl být skleník, který nevyžaduje žádné „papírování“ a také ponechá potřebný průchod zahradou, jen poměrně úzký – maximálně 2,1 metru. Také orientace vůči světovým stranám byla tvarem pozemku jasně daná, ačkoli jinak JV-SZ orientace není ideální.

  • Nejsnazší možnost představuje zakoupení hotového skleníku z hobbymarketu. Tyto skleníky jsou cenově příznivé a navíc není třeba na nic čekat, jsou hned k odběru. Nám ale takový skleník nevyhovoval - obtížně se hledá tvar a velikost, která by do našich omezených podmínek pasovala.
  • Další variantou je zakoupení skleníku přímo od specializované firmy. Tyto firmy zpravidla nabízejí určitou variabilitu rozměrů, bohužel pro nás zejména v délce, nikoli v šířce. S úzkými skleníky je stejná potíž jako v hobbymarketech.
  • Třetí možností je výroba skleníku na míru. Je pochopitelně dražší než předchozí dvě varianty, ale umožňuje plné přizpůsobení tvaru v komplikovaných podmínkách.
  • Poslední možností je vlastnoruční výroba celého skleníku. Tu jsme vyloučili předem - nemáme potřebné nářadí ani zkušenosti.

Skleník pro zahradníkovo pohodlí

Rozhodli jsme tedy nakonec pro skleník na míru. Tím pádem jsme si mohli navrhnout opravdu všechny aspekty budoucího skleníku tak, aby byl přizpůsobený nejen pozemku, ale i našim potřebám. Zvážili jsme zkušenosti s předchozím skleníkem a rozhodli se pro skleník s vysokou podezdívkou, bez zanoření. Důvodem je zahradníkovo pohodlí. Skleník v úrovni země vyžaduje pravidelné ohýbání a ve stísněném prostoru není příjemné. Řešení v podobě skleníku stojícího na zemi se zanořenou uličkou jsme zavrhli po špatné zkušenosti s pádem ze schůdků v předchozím skleníku. Vysoká podezdívka se do našich podmínek jevila jako ideální řešení. Jedinou její nevýhodou je větší míra promrzání, než je tomu u skleníků v úrovni země. Proto do budoucna uvažujeme o jejím zateplení.

Další otázkou byla šíře záhonů a uličky. Obvykle bývají záhony široké 80–100 cm. To je ale pro mě nevhodné, jsem velmi malá a do zadních částí záhonů jsem v klasickém skleníku standardních rozměrů nedosáhla. Pro zvolení ideální šíře jsem naměřila, do jaké vzdálenosti v předklonu dosáhnu, a šíři záhonů jsem proto navrhla 60 cm.

Stavbu podezdívky jsme realizovali svépomocí. Použili jsme ztracené bednění šíře 10 cm (obvyklá používaná šířka je 15 cm, ale po konzultaci se stavebním odborníkem jsme se přiklonili k této šíři, která je pro zvolený skleník pevnostně dostatečná a ubírá méně vnitřního prostoru). Podezdívka je zapuštěna do nezámrzné hloubky 90 cm. Ulička ve skleníku je vyzděna stejným způsobem, pouze její zapuštění je menší, pouze 25 cm. Není pevně přizděna k obvodu, aby při jejím případném pohybu nedošlo k přenesení na obvodové stěny a praskání skla.

Oslovili jsme několik firem, které nabízejí výrobu skleníků na míru. Ne všechny skleníky „na míru“ jsou skutečně na míru, občas se za tímto výrazem skrývá již zmíněné přizpůsobení délky. Přesto se některé firmy věnují i skutečné zakázkové výrobě a tak jsme si mohli vybrat firmu s nejlepší cenovou nabídkou. Atypičnost navýšila cenu asi o 30 %.

Výroba skleníku od objednání po montáž trvala necelé tři týdny, nebyl to tedy výrazný časový rozdíl oproti zakoupení hotového výrobku.

Vysokou podezdívku jsme využili k tomu, že jsme k ní přistavili zvýšené záhony. Dalším krokem bude vydláždění uličky ve skleníku. A skleník už má první zelené obyvatele:)