Jednoduchý kryt z polykarbonátu nebo fólie, položený na záhon, na jaře pomáhá. Půda se pod ním prohřeje mnohem rychleji, než okolní nechráněná, a také tak rychle nevysychá. Ale pravé pařeniště je vytápěné i odspodu, a to poctivým hnojem. Vhodný je hnůj koňský, ovčí, kozí. Méně již kravský, který nedovede vytvořit tak vysokou teplotu.

Přírodní vytápění

Pod pravým pařeništěm je třeba vykopat jámu nejméně půl metru hlubokou. Do ní naskládáme silnou vrstvu hnoje a udusáme ji. Nad ní musí zbýt ještě prostor pro cca 20 cm zeminy. Hnůj slouží k vytápění, rostliny v něm ale nemohou přímo kořenit – jejich kořeny by spálil. Jako prvotřídní hnojivo poslouží až příští rok, poté, co dozraje.

  • Čerstvý hnůj lze promíchat s trochou suchého listí. Ve vzdušné kupce vedle pařeniště by měl začít produkovat teplo, a to je ta pravá chvíle jej položit na dno pařeniště a mírně udusat. Pokud již vychladnul, lze jej „oživit“ prolitím horkou vodou, případně posypáním páleným vápnem.
  • Méně účinnou, ale přesto hřející náhradou za hnůj může být i ještě nedozrálý kompost či jakýkoli jiný organický materiál, například sláma a první tráva, která se rovněž prolije horkou vodou a posype troškou vápna.
  • Na vyhřívací vrstvu nasypeme přibližně 20 cm silnou vrstvu kvalitní prosáté zeminy, pařeniště zavřete a přikryjeme rohožemi. Za několik dní bude zemina prohřátá.

Přes den, za slunečného počasí, může teplota v pařeništi stoupnout příliš – proto je důležité větrání. V noci se může naopak silně ochladit i mrznout. Večer je proto třeba okna pařeniště zavřít a celé jej přikrýt slaměnou rohoží, nebo i starým kobercem či dekou. Z boku jej můžete obložit slámou či listím. Ideální je, pokud se okno pařeniště mírně sklání k jihu a pařeniště umístíme na stanovišti chráněném před větrem.

Pěstování v pařeništi

  • V pařeništi můžeme již v průběhu března rychlit ředkvičky, rané saláty, jarní cibulku, otužilé bylinky, (například roketu a naťovou petržel). Lze zde také předpěstovávat sazenice zeleniny i okrasných rostlin.
  • Po sklizni ředkviček lze v pařeništi pěstovat okurky
  • Po sklizni okurek lze uvolněné místo osít opět ředkvičkami, salátem, kolicí nebo kedlubnami.
  • Pařeniště zajistí časnější sklizeň na jaře, ale také prodlouží sklizeň podzimní – umožní i rostlinám z pozdních výsevů, například brokolici, stihnout vyzrát. Zelenina pěstovaná pod sklem je také jemnější a křehčí.