Zimní zahradu dnes můžete pořídit už od 30 000 Kč. Není ale problém za konstrukci utratit i půl milionu. Obytné skleníky nejsou jen trendem posledních pár desetiletí. Moderní víceúčelové zimní zahrady mají své předchůdce v oranžeriích 17. století. Obytné skleníky byly výsadou vyšší společnosti. Dovolit si údržbu skleníku s citrusy bylo velmi nákladné. V 18. století sloužily také jako výzkumná pracoviště pro nadšené přírodovědce – botanika tehdy zažívala zlatý věk. Během minulého století začala výstavba zimních zahrad upadat. Do módy se vrátily až v osmdesátých letech.

Jejich současná podoba se odvíjí od funkce zimní zahrady. Pokud má obytný skleník sloužit jako rozšířené zastřešení balkonu nebo izolační blok před venkovními dveřmi, neřeší se příliš, na jakou světovou stranu by měl být otočen kvůli pěstování květin. Jestli si ale chcete dopřát chvíle pohody mezi bujným porostem, vybírejte pečlivě, kam zimní zahradu umístíte.

Snídaně na východě, ateliér na severu

"Jestliže můžete přistavět zahradu k libovolné části domu, můžete si také zvolit její orientaci podle světových stran. Ideální jsou východní, západní, jihovýchodní a jihozápadní strany, protože umožňují denní přísun slunečního světla v mírném úhlu, který klimatu a rostlinám nejvíce prospívá,“ říká k umístění zimních zahrad odborník Petr Sýs.

Zimní zahrady se nejčastěji staví směrem na jih. Takové skleníky jsou i v zimě vyhřívány sluncem na teplotu kolem 20 °C. V létě se však mohou snadno přehřívat. Zimní zahrada na severní straně slouží většinou jako tepelně izolační blok před vchodovými dveřmi, krytí bazénu nebo ateliér. To ale neznamená, že ji nemůžete osázet květinami. Chladnější prostředí svědčí břečťanu, prvosence, granátovníku nebo fuchsii. V obytném skleníku situovaném na východ ráno nachytáte první sluneční paprsky. Analogicky, zimní zahrada směřující na západ zajistí, že nebudete při romantické večeři mrznout.

Vybíráme typ a půdorys

Obytný skleník má být navržený tak, aby plynule doplňoval konstrukci domu. Lze ho přistavět k domu, nebo včlenit do novostavby. Dokonce i stará půda se může stát prosluněným místem k odpočinku. Pokud bude zimní zahrada od budovy plně oddělená (jako zasklený altán), promyslete, jaký půdorys bude ladit se zbytkem zahrady. Dalšími možnostmi jsou nástavby na plochou střechu garáže, mezi dvě části domu nebo před vchod.

Klimatické podmínky v obytném skleníku jsou kromě jeho polohy dány také tím, jestli jej vytápíme, nebo teplotu uvnitř řídí příroda. Obvykle se při projektování zahrad počítá s podlahovým vytápěním, nebo podlahovými konvektory. Zimní zahrada jako nevytápěná (většinou se jedná o lodžie a balkóny) i vytápěná oddělená součást bytu si udržuje výbornou vzdušnou vlhkost.

Pro efektní subtropický skleník ale musí být systém vytápění nezávislý na zbytku domu. Do zimní zahrady, která je přímo součástí obytných prostor, se díky domácím teplotám hodí spíše běžné pokojové rostilny. Vyznačuje se totiž nízkou vzdušnou vlhkostí. Aby se v obytném skleníku dalo lehce udržet vyhovující mikroklima, potřebujete prostor o výměře alespoň deseti metrů čtverečních.

Také pravidelná výměna vzduchu je pro zimní zahradu důležitá. Zabraňuje přehřívání a vzniku přílišné vlhkosti, která v případě obytného skleníku integrovaného do vnitřních prostor škodí stěnám. „Doporučujeme zimní zahradu konstruovat tak, aby bylo možné otevřít 25–35 % zasklené plochy, např. formou výklopných oken a zdvižně posuvných dveří. Výklopné prvky doporučujeme umístit i v nejvyšším bodě konstrukce, aby byla ventilace v maximální míře efektivní. Praktickým pomocníkem jsou ventilační klapky u stropu nebo napojení na elektronicky ovládanou střešní konstrukci,“ uvádí Petr Sýs.

Viktoriánský nebo moderní styl?

Tvar zimní zahrady by měl harmonicky doplňovat stavbu domu. Když vsadíte na jednoduchý vzhled s přiměřeným množstvím výklenků, ušetříte si finanční náklady a starosti s realizací složité konstrukce, jež by mohla způsobit problémy s prouděním vzduchu a tím vznikem nežádoucí nadměrné vlhkosti. To však neznamená, že musíte mít na zahradě nevzhlednou kostku. Zimní zahrady ve viktoriánském stylu mají atraktivní mnohoúhelníkové půdorysy doplněné řezbami či výlisky na fasádě. Moderní design nabízí zajímavé řešení jednoduchých tvarů – velkým hitem je obrácená střecha, tedy klenutá směrem dovnitř.

Ten správný profil

Nejvhodnějším materiálem pro konstrukci zimních zahrad jsou plastové profily. Kvůli stabilitě bývají vyztuženy ocelí nebo hliníkem. Jsou téměř bezúdržbové a finančně dostupné. Přirozeně vypadají i dřevěné profily, ale jejich údržba je velice náročná. Dřevo je z obou stran namáháno vlhkostí a pravidelně ošetřovat rámy ve výšce stropu zimní zahrady nemusí být pro každého. Hliníkové konstrukce sice bez problémů vlhkosti odolávají, ale jejich výroba je energeticky a finančně velmi náročná.

Výběru skla je třeba věnovat velkou pozornost, protože právě tento materiál vyplňuje největší plochu celé konstrukce. Obytný skleník není vhodné nechat zasklít obyčejnými skleněnými tabulemi. Používají se reflexní nebo izolační dvojskla. Jednoduché sklo sice umožňuje nejvyšší světelnou propustnost, ale výrazně zhoršuje tepelnou pohodu. Pro celoročně využívanou zimní zahradu je takové řešení nedostačující.

Optimální prostupnost sluneční energie zajistí zimní zahradě skleněná plocha kolmá k zimním slunečním paprskům. Ty v našich zeměpisných šířkách dopadají na zem pod úhlem přibližně 20°, v létě pak pod úhlem okolo 60°. Při takto zvoleném úhlu v zimě zahrada přijímá dostatek tepla. V létě se naopak část paprsků odrazí, tudíž nehrozí přehřátí prostoru. Skla se často kombinují tak, že na střechu se dají ta, která nepropouští teplo (takzvaná reflexní skla), a na boky naopak skla teplu propustná. Zasklení z polykarbonátu nevyžaduje ani přes léto žádnou stínící techniku. Pokud však plánujete jiný typ zasklení, zahrňte už do návrhu venkovní žaluzie nebo markýzy. Další možností je vybavit vnitřní stranu roletami či žaluziemi.

Stavební povolení

V současné době je určujícím faktorem pro přístavbu obytné zimní zahrady velikost zastavěné plochy. Ta rozhoduje, jestli budete potřebovat stavební povolení nebo ohlášení. V každém případě navštivte stavební úřad ve svém městě (podmínky pro výstavbu jsou město od města odlišné) s vypracovaným statickým posudkem kvůli zatížení střešní konstrukce a zeptejte se na další postup.

Od nového roku vejde v platnost novela stavebního zákona, která přinese řadu zjednodušení. U staveb pro bydlení bez ohledu na jejich výměru bude možné využít zjednodušených postupů, tedy pouze územní souhlas a ohlášení stavby ve společném řízení. Výhodou je, že úřady vyřizují souhlas s ohlášením v podstatně kratší lhůtě než u stavebního povolení.