Se zahradním architektem Ferdinandem Lefflerem o přírodních koupacích jezírkách
8. 6. 2015

Se zahradním architektem Ferdinandem Lefflerem o přírodních koupacích jezírkách

Přírodní koupací jezírko vypadá v zahradě zcela jinak, než jasně modrý bazén. Je oázou pro lidi i živočichy, o čistotu vody se starají rostliny. Jak jej založit a udržovat?

Jak vlastně tyto „přírodní bazény“ fungují?

První přírodní koupací zahradní jezírka se objevila již před 25 lety v Německu a v Rakousku. Současně začala vznikat řada studií a přibývaly praktické zkušenosti, jak rostliny dokáží čistit vodu. Díky tomu se mohl postupně zformovat osvědčený základní koncept přírodních jezírek: dvě třetiny plochy musí pokrývat vodní vegetace, třetina zbývá pro koupání.

Vodu čistí pouze rostliny?

Nejpřirozenější cestou je čištění pouze rostlinami, které odebírají z vody živiny. Na druhé straně se nabízejí různé biofiltry, které technicky fungují podobně jako filtry u chemicky čištěné vody, ale obejdou se bez chemie. Vodu v nich čistí mikroorganismy, bakterie, voda je přirozenější a zdravější. Ale já tyto varianty nepreferuji, rostliny už jsou pak v jezírku jen pro okrasu. Takové jezírko podle mě ztrácí své jedinečné kouzlo. Také údržba kombinovaných typů mi přijde složitá.

Jezírko musí mít dostatečné množství rostlin, aby ho dokázali vyčistit.  

U jezírka s dostatečně velkou částí osazenou rostlinami se tedy obejdeme zcela bez pomoci techniky?

Úplně bez techniky to nejde, na to je i velkoryse pojaté koupací jezírko příliš malé, protože v něm musíme podpořit pohyb vody a její prokysličení. Cirkulace zajistí, aby voda nestagnovala, nehnila. Ideální je samozřejmě potůček přes pozemek, ale jen pokud nehrozí, že přiteče voda znečištěná. Základem systému je čerpadlo, které rozhýbe vodu. Přepad poháněný čerpadlem můžeme využít k vytvoření malého vodopádu, potůčku, zvuk tekoucí vody je velmi příjemný. A určitě je užitečné pohyb vody – ať již nucený, nebo přirozený – doplnit provzdušňováním, kdy vodu na několika místech necháme probublávat kyslíkem.

Vyžaduje přírodní jezírko nějakou údržbu?

Na zahradě podle mě nelze nechat nic zcela bez údržby. A tím spíš přírodní koupací jezírko, které samozřejmě určitou péči vyžaduje. Pokud ovšem člověk nechce mít svoji zahradu natolik přírodní, že jezírko nechá zcela svému životu a vývoji. Čisticí rostlinné zóny se po určité době zaplní blátem, které rostliny hromadí pod kořeny. Jednou za tři až čtyři roky tedy musíme tuto zónu kompletně vyměnit, vybrat z ní substrát a znovu ji osadit. Vodní rostliny naštěstí rostou velmi rychle. Lze je i pouze propláchnout, ale bahno se tak jen vyplaví do koupací části a odtud je ze dna musíme stejně odstranit. Fandím lidem, kteří počítají s tím, že si s jezírkem budou muset občas hrát, vyndat řasy hráběmi, vybrat listí. A také počítají s tím, že voda čas od času zaroste a bude zelenější. Každá voda v přírodě má přirozenou tendenci zazelenat se. Když chceme mít přirozenou vodu, ale zároveň vodu dokonale průzračnou, nejde to úplně dohromady.

Zahradní koupací jezírko.

Přírodní jezírko patří tedy spíše do přírodně pojatých zahrad?

Zažil jsem situace, kdy byla pracně budovaná jezírka zavážena hlínou, protože lidé přišli na to, že se jim nemohou, nebo nechtějí věnovat, že to pro ně zkrátka není. Kdo má rád pěstěný trávník, vše dokonale uklizené a přeje si přírodní jezírko, bývá nakonec nešťastný. Stává se celkem často, že si lidé přejí přírodní zahradu, ale když zjistí, co to všechno obnáší, netroufnou si na ni. Ale někdo se v ní naopak najde, cítí se v ní přírodě nejblíž… Znám mnoho krásně zarostlých přírodních zahrad, mají svoje jedinečné kouzlo. Člověk v nich do jezírka nechá padat listí, skočí do vody ze sauny, a je šťastný…

Většinou se doporučuje mít jezírko daleko od listnatých stromů, právě proto, aby do něj listí nepadalo…

Jenže voda je lepší zastíněná, udržuje se snáze čistá. Pravda, na koupání zase chceme více sluníčka, ale lze zvolit kompromis. Jehličnany podle mě k vodě nepatří vůbec, v přírodě je u ní také nevidíte. Listí samozřejmě do vody napadá, dodá dusík a fosfor, živiny pro řasy. Stín ale zase množení řas brzdí a tyto živiny odebírají vodní rostliny.

Přírodní koupací jezírko.

Jak ještě lze podpořit čistotu vody?

Firmy realizující jezírka mají přímo své tajné recepty, jak zajistit čistou vodu. Hlavní část tohoto „know–how“ jsou právě zkušenosti, jak uvádět vodu v pohyb, kolik trubek kam položit, aby co nejlépe proudila ke kořenům rostlin a zpět. Na technologie si při projektování jezírek bereme specialisty. My jako zahradní architekti se zabýváme spíše vzhledem a umístěním jezírek.

Jaký tvar jezírka vypadá nejlépe?

i

Nejvíce úrazů dětí na zahradě se stává u jezírek a bazénů. Kdo má malé děti, měl by vodu bezpodmínečně oplotit, protože je přitahuje jako magnet. Dočasný plot, byť by nevypadal nejlíp, za jejich bezpečnost přeci stojí.

Zakomponovat „přírodní jezero“ do zahrady, aby bylo jejím srdcem, nikoli prapodivně vypadající dominantou, je velký oříšek. Napodobování přírody je totiž nesmírně složitá záležitost a dvojnásob to platí, když jde o vodu. Vybudovat přírodní jezírko tak, že při pohledu na ně podlehneme dojmu, že je stvořila sama příroda, to umí jen pár lidí na světě. Například mistři japonských zahrad. Pro nás je lepší cestou přiznat, že je jezírko umělé. Vytvořit koupací část obdélníkovou – to je řešení, které zvláště v menších zahradách vypadá vždycky dobře. Geometrický tvar je zároveň komfortnější na plavání i údržbu. V rozlehlých krajinných zahradách se s jezerem pracovat dá, nejlépe však vypadá až po nějaké době, když přechody zarostou zelení a vyretušují je rostliny.

Zahradní koupací jezírko.

Kolik prostoru pro přírodní koupací jezírko potřebujeme?

Skutečné přírodní koupací jezírko si nemůže dovolit každý, protože vyžaduje plochu nejméně 80–100 m2. Pokud má někdo zahradu velkou 400 m2 a rozhodl se v ní mít jezírko, musí počítat s tím, že ta vodní plocha bude alfou a omegou zahrady, že se jí vše podřídí. Kdo má menší zahradu, bývá pro něj lepší obohatit ji o vodní element jiným způsobem. Stačí malé okrasné jezírko. A může být napájeno třeba dešťovou vodou. Myslím, že je důležité lépe hospodařit s vodou, začíná v krajině chybět. Kdo ji na zahradě zadrží co nejdéle, přispívá k ochraně proti suchu i povodním.

Lze i v koupacích jezírkách chovat ryby?

Lidé si je často přejí, v čisticí rostlinné části je chovat lze. Jenže ryby zde hrabou a vyměšují, což ztěžuje údržbu. Vybírají sice larvy komárů, ale to zvládne i vodní hmyz. Čisticí zóna se zaplní životem i bez ryb, je útočištěm pro obojživelníky, vážky…

Ryby v koupacím jezírku

Co poradíte těm, kteří váhají?

Přírodní koupací jezírko je velká investice. Je dobré si je u někoho známého „omrknout“ a poctivě si rozmyslet, co umožňuje vaše zahrada, i co doopravdy chcete. Rozhodně nestačí vidět jeden obrázek a chtít ho přenést domů. Je to podobné jako s koncepcí celé zahrady. Úkolem architekta je oprostit klienta od okamžitých vzorů a pomoci mu uvědomit si, po čem skutečně touží a co ho bude dlouhodobě těšit a naplňovat. Mnohdy si u nás v ateliéru pracovně velmi vytížení lidé vzpomenou, jak jim bylo dobře na babiččině zahradě plné květin a přírody. A zjistí, že nepotřebují dokonalý trávník a hluk sekačky, raději chtějí poslouchat bzukot včel pod jabloní u květinové louky. A podobná je i volba mezi zářivě modrým bazénem nebo přírodním koupacím jezírkem, které však musíte brát se vším, co k té charakteristice „přírodní“ patří.

Foto a realizace: Atelier zahradní architektury Flera (www.flera.cz)

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: sedmplusšest = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Jezírko

(VWPsQNu6jXmde3d-W7bMQMvaVWR), 29. 7. 2015, 10:57

:-)

PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS