Rozumné hospodaření s dešťovou vodou se vyplatí každému majiteli domu a zahrady. Nejen proto, že zalévat pitnou vodu je drahým plýtváním: V období sucha může být obcí zalévání zahrad či mytí aut dokonce zakázáno – ve chvíli, kdy vysychají studny, je to pochopitelné.

Investice do skladování dešťové vody mohou být velmi malé, pokud okapy jednoduše vedeme do klasických sudů nebo větších venkovních nádrží. Pokud nechceme posilovat při zalévání konví, lze i do běžných větších sudů umístit malé přenosné čerpadlo. Nádrž na vyvýšeném místě nebo konstrukci můžeme využít i k zálivce samospádem či kapénkové závlaze. Investice do velkých podzemních nádrží je mnohonásobně větší, ale také nese řadu výhod. Vodu zde lze skladovat v mnohem větším množství, není ji třeba tak často vyměňovat a lze ji používat i v domě jako užitkovou.

Dešťová voda není odpad

Při stavbě rodinného domu se setkáme s požadavkem stavebního úřadu na likvidaci dešťové vody na vlastním pozemku. Na budoucím nakládání s dešťovou vodou závisí i udělení stavebního povolení. Takové nařízení má své opodstatnění z hlediska prevence snižování hladiny podzemních vod zrovna tak jako kvůli snižování rizika povodní. Dobře nakládat s dešťovou vodou se však vyplatí i majitelům již stojících domů, kterých se nová nařízení netýkají. A navíc tím přispějí k dobré věci – zadržení vodu v krajině.

Výhody podzemních nádrží

Dešťovou vodu lze využívat nejen na zavlažování zahrady. Může sloužit i jako užitková, na splachování i praní. Jak ji však ve větším množství skladovat, aby zůstala i bez neustálé obměny čistá?

„K udržení hygieny zachycené vody kromě předchozí filtrace přispívá, pokud je uskladněna na chladném místě a není vystavena přímému slunečnímu záření. Nádrže na povrchu terénu jsou většinou levnější, jsou však vystaveny vlivu kolísání teplot, světla a eventuelnímu znečištění. Z těchto důvodu se doporučují (především u nových nebo rekonstruovaných objektů) cisterny umístěné v zemi.

Pokud se voda skladuje ve sklepě, nemá teplota sklepního prostoru přesáhnout 18°C, aby nevzniklo nebezpečí rozvoje mikroorganismů. Pro vodu v cisternách platí zásada: pokud možno nejméně světla a nejnižší možná teplota“ vysvětluje Ing. Denisa Dvořáková z Ústavu vodního hospodářství obcí Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně.

  • Nádrže jsou k dostání v různých tvarech, například do zahrady s vysokou hladinou spodní vody nebo na skále se hodí nízké a široké, jinde se uplatní kulovité či válcovité.
  • Nejčastější materiál je trvanlivý plast, který na rozdíl od kovových nádrží nevyžaduje obetonování.
  • Z akumulační nádrže vede přepad, který může napájet například zahradní jezírko, fontánku, zahradní postřikovač nebo ústit do vsakovacího zařízení.

Je voda ze střechy nezávadná?

„Dešťová voda odtékající ze střechy obsahuje proměnlivý podíl organických látek (pyl, klacíky, listí, ptačí trus, prach, choroboplodné zárodky). Podle dosavadních zkušeností je ale toto choroboplodné zatížení vody tak nepatrné, že při zodpovědném zacházení s dešťovou vodou nemůže dojít k ohrožení zdraví.

Kvalita vody závisí také na povrchu, ze kterého stéká. Z některých druhů střešních krytin (např. eternit nebo lepenka) se mohou do vody uvolňovat nežádoucí látky. Nepřípustné jsou materiály s pesticidy, nebo nátěry s obsahem pesticidů (voda z nich patří do čistírny odpadních vod.) Také z nátěrů střech a okapů se uvolňuje měnící se množství částic, závislé na stavu a stáří nátěru a použité nátěrové hmotě. Dešťové okapy a další kovové součásti střech korodují a uvolňují toxické látky jako měď, chrom, zinek“ upozorňuje Ing. Denisa Dvořáková

Čištění dešťové vody

„Chceme-li používat dešťovou vodu především na zahradě na zalévání nebo na mytí auta, postačí systém, nevyžadující žádnou zvláštní filtraci vody, je vhodné pouze zabezpečit, aby do akumulační nádrže nebylo splavováno listí a další větší nečistoty, které by nádrž zanášely. Využití dešťové vody např. na praní už vyžaduje podstatně kvalitnější filtraci. Dešťovou vodu lze čistit filtrací a sedimentací. Sedimentace probíhá buď v samotné akumulační nádrži na dešťovou vodu, nebo v nádrži usazovací, předsazené nádrži akumulační. Pro filtraci můžeme použít interní nebo externí filtry.

Externí filtry jsou samostatné filtrační šachty, které se napojují mezi okapový svod a jímku. Zpravidla umožňují spojení dvou větví okapových svodů a po přefiltrování vody umožní odtok čisté vody do jímky. Interní filtry jsou umístěny uvnitř nádrže, mají jeden přítok, odtok vyčištěné vody do nádrže a možnost napojení přepadového sifonu pro odtok přebytečné vody. Používáme-li dešťovou vodu na praní, nebo splachování WC, kde voda prochází jemnými tryskami, je možné použít jemný filtr pro montáž do tlakového potrubí za čerpadlem“

Proč je vody málo?

Nepříjemnou situaci, kdy sucho střídá povodně, nezpůsobuje jen rozmarnost počasí, ale podíl na ní má i lidská činnost. Krajina se stále větším podílem zpevněných ploch vsakuje méně vody. Chybí i tůně, nivní zaplavované louky, suché poldry a přirozené lesy kde množství vody pojme nejen půda, ale i mechy a lišejníky. Každá kapka vody v krajině zadržená přitom snižuje riziko sucha i povodní. Ministerstvo životního prostředí proto v nejbližší době chystá dotační program, pracovně zatím nazvaný „Modrá úsporám“, který bude podporovat obnovu a tvorbu rozumných prvků, které v krajině vodu zadržují a mohl by přispět i na nádrže u rodinných domů.