Základem každé řetězové pily je řezací řetěz, běžící po liště velmi vysokou rychlostí. Aby byl řez snadný, musí být zuby ostré. Tupý řetěz klade motoru velmi výrazný odpor, přispívá k vysoké spotřebě pohonných hmot a rychlejšímu opotřebení pohonné jednotky.

Tupé zuby poznáme vcelku jednoduše — pilu musíme do řezu velmi silně tlačit, přesto zůstává řezací výkon slabý. Od lišty většinou odletují jen drobné kousky dřevní hmoty. Ostrý řetěz naopak klade odpor menší, do dřeva se lehce zakusuje a odebírá velké množství materiálu. Motoru se v řezu sníží výkon jen nepatrně a lišta se mnohem méně zahřívá.

Pozor na biooleje

Samostatnou kapitolou při použití řetězových pil jsou biologicky odbouratelné oleje, které bývají běžně dostupné u každého prodejce. U těžařů, kteří pracují v lese každý den, jsou biooleje nezbytností — neznečišťují totiž podzemní vody.

Avšak pro uživatele, kteří řežou dříví jen občas, nejsou vhodné, protože při nečinnosti pily olej rosolovatí a tuhne. Po delším odstavení pak po startu nadělá ruiny z olejového čerpadla, neboť je zničí. Proto je před delším odstavením nutné olej z nádržky vypustit zpět do láhve a použít motorový olej, například M6A. Pilu po nastartování několikrát protočíme, aby se olej dostal do kanálků a čerpadla. Tím je nebezpečí zažehnáno.

Stejným způsobem také vždy postupujeme předtím, než pilu odstavíme před zimou, pokud ji v té době nebudeme používat.

Hlavně bezpečně

Po nabroušení řetězu bychom rozhodně neměli nijak otálet s celkovou kontrolou stavu řetězové soustavy. Jsou–li lišta nebo řetězové kolo opotřebené, necháme si je v servisu vyměnit. Lištu však zvládneme sami, je to velice jednoduchý úkon, který nezabere déle než dvě minuty.

Nejvíce namáhanou součástí je řetěz. Proto jej pravidelně kontrolujeme, a když na článcích najdeme závady, třeba praskliny, řetěz neprodleně vyměníme za nový! Pokud budeme úmyslně šetřit a poškozený řetěz nevyměníme, riskujeme vážné poškození celého stroje, případně poranění; prasklý řetěz odmrští některé své části do okolí.

Dbáme i na bezpečnou manipulaci s pilou. Startujeme tak, že pravou nohu zaklesneme do zadního madla, levou rukou přístroj držíme za obloukovou rukojeť a pravou rukou taháme za startovací lano (leváci to ovšem dělají obráceně).

Nikdy se nesnažíme startovat tak, že přístroj držíme ve vzduchu a startujeme; pila může spadnout na nohu a způsobit bolestivá zranění, nebo narazit na tvrdou překážku (beton, asfalt apod.). V tom případě může dojít k poškození klikové skříně — karteru. Oprava bývá nákladná, a to především u farmářských a profesionálních řad, jež jsou vybavovány kartery z lehkých slitin, jako jsou hliník nebo hořčík.

Při řezání používáme vždy spodní část lišty, nejlépe zhruba v její polovině. Řezat špičkou nebo horní stranou lišty je velmi nebezpečné, neboť se při zaříznutí do dřeva může pila odmrštit proti nám. Tímto nesprávným způsobem řezání vznikají vážná zranění, zejména u nezkušených uživatelů.